I. p ř i j í m á
k návrhu ústavního zákona o lidovém hlasování o přípustnosti podstatně omezit svrchovanost České republiky (tisk č. 1851) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 12. července 1995 č. 406
S t a n o v i s k o vlády k návrhu ústavního zákona o lidovém hlasování o přípustnosti podstatně omezit svrchovanost České republiky
(tisk č. 1851)
Vláda na svém zasedání dne 12. července 1995 projednala a posoudila návrh na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování o přípustnosti podstatně omezit svrchovanost České republiky předložený poslancem Jaroslavem Ortmanem a dalšími.
Vláda vyslovuje s předloženým návrhem n e s o u h l a s ,
a to z následujících důvodů:
Již v únoru tohoto roku se vláda zabývala poslaneckými iniciativami, kterými byly předkládány návrhy na ústavní řešení referenda jako jedné z forem výkonu státní moci přímo lidem. K těmto iniciativám (tisky č. 1424, 1425 a 1427) vláda zaujala zamítavé stanovisko, které odůvodnila ve svých vyjádřeních k jednotlivým poslaneckým návrhům zásad ústavních zákonů.
K nyní předloženému návrhu ústavního zákona o lidovém hlasování o přípustnosti podstatně omezit svrchovanost České republiky (tisk č. 1851), jenž je svým obsahem v podstatě shodný s návrhem zásad ústavního zákona o lidovém hlasování (tisk č. 1425), vláda setrvává na svém stanovisku, vyjádřeném v jejím usnesení ze dne 22. února 1995 č. 102.
Z důvodů, které vedly k odmítavému stanovisku obsaženému v uvedeném usnesení považuje vláda za závažné zejména tyto:
1. Ústava České republiky je založena na systému zastupitelské demokracie. Z čl. 2 odst. 2 Ústavy vyplývá, že k výkonu státní moci přímo lidem, například formou referenda, lze přistoupit na základě ústavního zákona jen v konkrétních případech. Předložený návrh jde nad rámec Ústavy, neboť usiluje o úpravu referenda jako prostředku pro řešení konkrétně neurčené skupiny případů. Návrh totiž neobsahuje žádná kritéria pro určení toho, kdy jde o podstatné omezení suverenity republiky, a zároveň neobsahuje nic o tom, kdo je oprávněn tuto otázku posoudit a rozhodnout o ní. Konkretizace předmětu referenda není dostatečná a zakotvuje tak povinnost uspořádat referendum i o začlenění České republiky do různých specializovaných hospodářských uskupení a zón volného obchodu.
2. V návrhu jde o vnitřní rozpor, kdy na jedné straně návrh váže přístup České republiky do společenství jiných států, je-li členstvím postatně omezena její suverenita, kategoricky na provedení referenda, a na druhé straně konání tohoto referenda podmiňuje poslaneckou nebo vládní iniciativou.
3. Článkem 5 je omezena úloha prezidenta na formální akt vyhlášení lidového hlasování bez jakýchkoliv faktických pravomocí, například vrátit Poslanecké sněmovně návrh v případě, že navržené otázky nejsou jednoznačné nebo srozumitelné. K tomuto úkonu by podle čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy České republiky byl potřebný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
4. Článek 9 rozšiřuje působnost Ústavního soudu oproti čl. 87 odst. 1 Ústavy, aniž ji přesněji stanoví a formuluje.
5. I když je návrh ústavního zákona koncipován obecně, evidentně směřuje, jak to vyplývá i z odůvodnění, k otázce vstupu České republiky do Evropské unie a do NATO.
Konečná podoba Evropské unie však dosud ještě není pevně stanovena. Vývoj směřuje k revizi dosavadní formy i obsahu Unie.
O míře a rozsahu omezení svrchovanosti jednotlivých členských zemí Unie jsou stále vedeny diskuse. Veškeré dopady vstupu České republiky do Evropské unie nejsou dosud zcela zpracovány a jsou předmětem jednání. Navíc případný vstup do Evropské unie neznamená absolutní podřízenost orgánům Evropských společenství. Obdobně je třeba posuzovat i otázku vstupu do NATO.
6. V důvodové zprávě se navrhovatelé nijak nevypořádali s dopady vyhlášení lidového hlasování na státní rozpočet, ačkoliv by jistě byly značné.