Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2001 > 2001-01-10

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. ledna 2001 č. 51 + P

o Zásadách vypořádání ekologických závazků
vzniklých před privatizací

Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

V l á d a

I. s c h v a l u j e Zásady vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. z r u š u j e

1. usnesení vlády České republiky z 24. června 1992 č. 455, k vypořádání ekologických závazků podniků při převodu majetku státu na jiné osoby dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění zákona č. 92/1992 Sb.,

2. usnesení vlády ze 17. března 1993 č. 123, k řešení ekologických závazků při privatizaci, ve znění usnesení vlády ze 17. prosince 1997 č. 810 (přílohy č. 2 a 3 - Zásady řešení ekologických závazků při privatizaci a její technické opravy z 23. června 1998) a usnesení vlády z 11. března 1998 č. 177;

III. u k l á d á

1. místopředsedovi vlády a ministru financí zabezpečit ve spolupráci s ministrem životního prostředí postup podle bodu I a III tohoto usnesení,

2. místopředsedovi a ministru financí zabezpečit do 31. prosince 2001 doplnění uzavřených smluv o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací tak, aby byly v souladu s bodem I a III tohoto usnesení.


Provedou:
místopředseda vlády a
ministr financí,
ministr životního prostředí


Z Á S A D Y

vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací
I. Při realizaci privatizačních projektů přecházejí podle zákona - zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění, § 15 v návaznosti na § 6a - veškeré ekologické závazky na nabyvatele privatizovaného majetku, na privatizovaný subjekt nebo na jeho právního nástupce (dále jen "nabyvatel"). Z titulu ekologických závad nebudou nabyvateli poskytovány slevy z prodejní ceny ani jiné formy zvýhodnění, s výjimkou zvýhodnění vyplývajícího z aplikace těchto zásad. Ekologickou závadou se pro tyto účely rozumí:

· znečištění podzemních vod,

· znečištění horninového prostředí,

· znečištění staveb či jejich částí,

· existence skládek škodlivých odpadů, tj. látek, jež svými chemickými, fyzikálními nebo biologickými vlastnostmi mohou při současném technickém stavu zabezpečení skládky ohrozit životní prostředí.

Vyhodnocení ekologických závazků z hlediska životního prostředí (dále jen "ekologický audit") předkládá nabyvatel nebo předkladatel privatizačního projektu. Ekologický audit věcně vymezuje ekologické závazky vzniklé před privatizací. Posouzení věcné správnosti a úplnosti ekologického auditu zajistí Ministerstvo životního prostředí (dále jen "MŽP"), které do 6 týdnů od jeho obdržení, rozhodne, zda konkrétní znečištění je ekologickou závadou podle výše uvedeného výčtu. Při odstraňování ekologických závad bude zpravidla postupováno podle priorit, které stanovuje MŽP. Důvodem je přednostní odstranění těch zátěží, které představují pro životní prostředí a zdraví lidí nejvážnější rizika. II. Finanční účast státu při odstraňování ekologických závad vzniklých před privatizací bude realizována takto:

1) Na základě souhlasu vlády uzavře Fond národního majetku České republiky (dále jen "FNM") s nabyvatelem smlouvu, v níž se zaváže k úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací (dále jen "smlouva"). Součástí smlouvy bude ekologický audit.

2) Odůvodněnost uzavření smlouvy posoudí Ministerstvo financí (dále jen "MF") a MŽP ve všech případech, kdy nabyvatel nebo předkladatel privatizačního projektu požádal o zvýhodnění z důvodu existence ekologických závad na privatizovaném majetku před schválením příslušného privatizačního projektu, resp. před vydáním příslušného rozhodnutí o privatizaci (dále jen "Rozhodnutí"). V případech, kdy se nabyvatel dozví o existenci ekologických závad po schválení privatizačního projektu, resp. po vydání Rozhodnutí, ale před jeho realizací, může požádat MF o uzavření smlouvy i dodatečně.

Smlouvu lze uzavřít i s nabyvatelem vzešlým z veřejné soutěže či veřejné dražby za předpokladu, že tato možnost nebyla vyloučena při vyhlášení soutěže a nebyla dána možnost při vyhlášení podmínek navrhnout kupní cenu s ohledem na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací novým nabyvatelem. V zásadě však uzavření smlouvy nebude doporučováno při privatizaci formou veřejné soutěže nebo veřejné dražby, kde existence ekologických závad ovlivňuje výši dosažené kupní ceny. Návrh k vyslovení souhlasu s uzavřením smlouvy předkládá vládě ministr financí. V případech, kdy vláda vyslovila souhlas s uzavřením smlouvy, ale tato do 31. prosince 2000 nebyla uzavřena, FNM a nabyvatel tak učiní do 31.12.2001, jinak platnost souhlasu zaniká. V případě, že smlouva nebude z důvodů nezapříčiněných FNM ve stanovených termínech uzavřena, nebude mít nabyvatel již možnost smlouvu uzavřít a tedy i použít prostředky FNM.

FNM zajistí takový způsob evidence došlých žádostí, který umožní jednoznačně identifikovat okamžik převzetí žádosti.

K uzavření smlouvy lze dát v usnesení vlády souhlas i dodatečně po přijetí Rozhodnutí. Podmínkou je, že FNM obdržel žádost o uzavření smlouvy ještě před realizací Rozhodnutí. Realizací Rozhodnutí se pro tento účel rozumí :

· uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu majetku a předání a převzetí majetku,

· převod alespoň 67% akcií na nové majitele.

V případech, kdy privatizační projekt byl předložen do 1.3.1992 a jeho součástí nebyl ekologický audit posouzený MŽP, je možné požádat vládu o uzavření smlouvy i po realizaci rozhodnutí o privatizaci, přičemž uzavření smlouvy je možné pouze v případě velmi závažné ekologické závady prokazatelně vzniklé před privatizací, zejména takové, která ohrožuje zdroj pitné vody pro hromadné zásobování obyvatel. Nutnou podmínkou pro schválení žádosti je předložení analýzy rizika, zpracované na náklady žadatele, a doporučující stanovisko MŽP.

3) Nezbytnou podmínkou k úhradě nákladů na odstranění ekologických závad po uzavření smlouvy je správní rozhodnutí vycházející z analýzy rizik. Orgánem státní správy, který rozhodnutí vydává, je zpravidla Česká inspekce životního prostředí (dále jen "ČIŽP"). Předmětem správního rozhodnutí je uložení opatření k nápravě ekologických závad, vzniklých prokazatelně před privatizací v důsledku provozně hospodářské činnosti privatizovaného subjektu, u nichž analýza rizika prokázala odůvodněnost jejich odstranění. Způsob zpracování analýzy rizik je stanoven metodickým pokynem MŽP.

4) FNM se ve smlouvě zaváže, že uhradí účelně vynaložené náklady na splnění ekologických závazků. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnou náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad. Odborným dohledem se zde rozumí i přezkoumání věcného rozsahu staré ekologické závady, výsledků průzkumů i analýz rizik a to na základě žádosti FNM nebo MŽP. V případě, kdy nápravná opatření vyžadují použití dosud neověřených technologických postupů, lze hradit i náklady na úhradu pilotního ověření nové technologie.

Za ekologické závazky se pro tyto účely nepovažují majetkové sankce. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody na majetku a zdraví třetích osob, vzniklý v souvislosti s ekologickou závadou; o výjimkách z tohoto pravidla může rozhodnout vláda.

5) Ve smlouvě je stanovena garance maximálně do výše kupní ceny privatizovaného majetku nebo u akciových společností do výše kmenového jmění společnosti, pokud není v příslušném souhlasu vlády stanoveno jinak.

V uzavřených ekologických smlouvách bude výše garance upravena dodatkem smlouvy tak, aby odpovídala předpokládaným nákladům na celý sanační zásah, a to zpravidla po realizaci první etapy sanace. Výše upravené garance bude vycházet z rozpočtu realizačního projektu nápravných opatření a bude k ní pro případ nových zjištění v pozdějších etapách sanace zakalkulována rezerva maximálně 30%. Případný požadavek nabyvatele na čerpání rezervy může být FNM akceptován pouze v případě, že se objeví nové skutečnosti, které nebylo možné zohlednit v realizačním projektu nápravných opatření, a to na základě věcného přezkoumání supervizí, MŽP, případně soudním znalcem. Ve výjimečných případech, které objektivně nemohly podchytit předešlé přípravné a realizační práce nápravných opatření, může být na základě žádosti nabyvatele a souhlasného stanoviska MŽP a MF upravená garance FNM dodatečně zvýšena, a to až do původní výše. V případě nebezpečí havárie bude pro možnost čerpání do původní výše garance postačovat pouze souhlasné stanovisko MŽP. V ojedinělých případech, kdy bude nutno přehodnotit výši maximální garance, bude o postupu rozhodovat vláda. Před uplynutím doby 3 let od nabytí právní moci správního rozhodnutí o nápravném opatření musí být, v případě problematického plnění tohoto rozhodnutí, vypracována aktualizovaná analýza rizika.

6) Všechna výběrová řízení na dodavatele prací souvisejících s odstraňováním starých ekologických závad budou prováděna v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Vyhlašovatelem výběrového řízení bude FNM. Podrobnosti procesu odstraňování ekologických závad upravuje Směrnice pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci.

7) Za účelnost a hospodárnost vynaložených finančních prostředků na odstranění ekologických závad odpovídá nabyvatel. V případě zjištění závažných nedostatků při vlastní realizaci prací má nabyvatel povinnost o této skutečnosti neprodleně informovat FNM, a má právo práce zastavit. Prostředky za úhradu faktur za provedené a odsouhlasené práce související s odstraněním ekologických závad hradí FNM hlavnímu dodavateli prací.

FNM, MŽP i nabyvatel v průběhu nápravných opatření kontrolují, zda prostředky poskytnuté FNM jsou vynakládány v souladu s prováděcím projektem nápravných opatření odsouhlaseným nabyvatelem, MŽP a FNM. FNM kontroluje průběh nápravných opatření např. prostřednictvím vykonavatele odborného dohledu - supervize a veškeré výsledky kontrolní činnosti jsou neprodleně k dispozici také MŽP i nabyvateli. MŽP provádí převážně kontroly krátkodobého jednorázového charakteru podle možností svého rozpočtu. 8) Nabyvatel je povinen při předání díla převzít je do svého majetku bezúplatně, v případě technického zhodnocení za podmínek daných FNM.

9) Ve výjimečných případech, které nelze řešit na základě obecných ustanovení právních předpisů o skrytých vadách, se FNM může na základě rozhodnutí vlády ve smlouvě zavázat i k úhradě nákladů na odstranění ekologických závad, které nebyly uvedeny v ekologickém auditu. Nabyvatel má však důkazní povinnost prokázat, že tyto závady vznikly skutečně před privatizací a nebyly způsobeny činností již zprivatizovaného subjektu.

10) Ekologická smlouva bude ukončena na základě splnění podmínek uložených v rozhodnutí příslušného orgánu státní správy, zpravidla ČIŽP. Splnění podmínek bude protokolárně osvědčeno tím orgánem státní správy, který rozhodnutí o nápravném opatření vydal a to na základě závěrečné zprávy o plnění realizačního projektu nápravných opatření. Závěrečná zpráva musí obsahovat vyhodnocení zbytkových ekologických rizik. Sepsání protokolu o ukončení ekologické smlouvy předchází závěrečný kontrolní den.

Vypovězení smlouvy před ukončením odstranění ekologických závad musí být schváleno MŽP a MF.

11) Ministr financí bude na základě podkladů dodaných FNM vládu pravidelně pololetně informovat o výši čerpání smluvních garancí poskytnutých na základě těchto zásad ve vztahu k aktuálnímu stavu zdrojů a prostředků FNM.

MF ve spolupráci s MŽP vždy k 1. 12. kalendářního roku zpracuje pro FNM rámcový seznam akcí k realizaci na příští rok.