Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1996 > 1996-08-14

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 14. srpna 1996 č. 415 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 15)

Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vedení MŽP', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a


I. p ř i j í m á
k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (sněmovní tisk č. 15), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:

předseda vlády


Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 14. srpna 1996 č. 415




S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
(sněmovní tisk č. 15)




Vláda na své schůzi dne 14. srpna 1996 projednala a posoudila návrh na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a vyjádřila s tímto návrhem
n e s o u h l a s z těchto zásadních důvodů:

1. Přijetí předloženého návrhu na mechanické vypuštění Senátu z Ústavy ČR by znamenalo narušení ústavního systému České republiky, neboť:

a) Senát jako jedna ze dvou komor Parlamentu je organickou součástí našeho ústavního systému a navrhované nahrazení řady pravomocí Senátu či předsedy Senátu pravomocemi Poslanecké sněmovny, popř. předsedy Poslanecké sněmovny by vedlo k neúměrné koncentraci moci do jediné komory Parlamentu. Podrobněji k tomu vláda uvádí: zákony přijímá podle Ústavy ČR Poslanecká sněmovna a v zájmu rozložení moci v Parlamentu Ústava ČR v čl. 58, 66, 84 a 86 svěřuje Senátu, popř. předsedovi Senátu významná práva při volbě prezidenta republiky, při jmenování soudců Ústavního soudu, dále v případě, že se uvolní úřad prezidenta republiky a nový prezident ještě není zvolen, nebo má-li být soudce Ústavního soudu zadržen či trestně stíhán; vláda upozorňuje dále například na čl. 40 Ústavy ČR, podle něhož je k přijetí volebního zákona nutný souhlas Poslanecké sněmovny i Senátu a na čl. 43 odst. 2 Ústavy ČR, který umožňuje vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky jen se souhlasem obou komor. Významný je i podíl Senátu na tvorbě zákonů upravený v čl. 45 až 48 Ústavy ČR;

b) Senát je sbor zástupců zvolených v přímých volbách a v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny je podle čl. 33 Ústavy ČR oprávněn přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by si jinak přijetí zákona. Podle návrhu ústavního zákona by toto oprávnění mělo přejít na Parlamentní radu. Parlamentní rada je v návrhu koncipována jako orgán ustavený Parlamentem.

Navrhovaný způsob ustavení Parlamentní rady je v rozporu se základním demokratickým principem vyjádřeným v čl. 18 Ústavy ČR, podle něhož volby do orgánu moci zákonodárné se konají na základě přímého volebního práva. Podle navrhovaného ústavního zákona by o přijetí zákonných opatření rozhodovaly v Parlamentní radě osoby, které na základě přímého volebního práva do tohoto orgánu zvoleny nebyly;

c) podle čl. 18 Ústavy ČR se volby do Poslanecké sněmovny konají podle zásad poměrného zastoupení a volby do Senátu podle zásad většinového systému. Uplatnění rozdílných zásad pro volby do obou komor Parlamentu představuje významný stabilizační prvek v ústavním a politickém systému ČR, jehož pozitivní vliv by vypuštěním Senátu z Ústavy ČR bez náhrady zanikl.

Návrh na mechanické vypuštění institutu Senátu narušuje principy demokratického právního státu a ve skutečnosti by si vyžadoval přijetí zcela nové Ústavy ČR.

2. Ústava ČR tvoří základ právního řádu a měla by být měněna jen ve zcela nezbytném případě, jinak by její změny vnášely nestabilitu do celého právního řádu. Za takový nezbytný případ však vláda předložený návrh na zrušení institutu Senátu nepovažuje, a to z důvodů uvedených v bodě 1 tohoto stanoviska. Přesvědčivé věcné argumenty postrádá i důvodová zpráva k předloženému návrhu ústavního zákona, přičemž souhlasit nelze ani s tvrzením obsaženým v důvodové zprávě, že existence Senátu bude komplikovat zákonodárný proces. Senát by naopak měl přispět k vyšší kvalitě legislativního procesu.

3. Vláda pro úplnost upozorňuje na některé dílčí legislativní nedostatky předloženého návrhu ústavního zákona, například návrh novely ponechává bez změny text čl. 16 odst. 1 Ústavy ČR, v němž je použito označení “Poslanecká sněmovna”, a text čl. 28 Ústavy ČR, v němž je upraveno právo senátora odepřít svědectví o určitých skutečnostech (věc měla být řešena novelou čl. 28 a v přechodných ustanoveních návrhu ústavního zákona), v bodě 18 první části věty mělo být místo slova “komora” použito slovo “komor”, místo slova “Parlament” slovo “Parlamentu” a místo slova “Sněmovna” slova “Poslanecká sněmovna”.