Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-03-10

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. března 1999 č. 190 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb.,
o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a
České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 129)


Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 129), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 10. března 1999 č. 190


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb.,
o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a
České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 129)


Vláda na jednání své schůze dne 10. března 1999 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 129), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s zejména z dále uvedených důvodů.

1. Navrhovaná změna je diskriminující, neboť zavádí v profesi lékařů a lékárníků princip nerovnosti. S členstvím v komorách je spojena řada práv a povinností, které mají obecnou platnost pro výkon tohoto povolání; pro lékaře a lékárníky platí tzv. stavovské předpisy (například Etický kodex lékaře, disciplinární řád), jejichž porušení je spojeno s disciplinární odpovědností. Realizace navržené změny by znamenala, že stejná činnost by byla vykonávána v odlišném režimu podle toho, zda by jí vykonával lékař či lékárník, který by měl povinné členství v příslušné komoře či nikoliv.

2. Omezení povinného vstupu lékařů a lékárníků do profesních komor by mohlo vést i k nesrovnalostem v dohodovacím řízení o cenách za léky a lékařské úkony. Návrh totiž nepamatuje na změnu dalších předpisů, která by byla v této souvislosti nutná, zejména zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jehož některá ustanovení předpokládají, že komora je jediným reprezentantem poskytovatelů zdravotní péče. Jestliže by však komora reprezentovala jen část lékařské obce, mohla by vzniknout pochybnost, zda výsledky dohodovacích řízení o úhradách ve zdravotním pojištění jsou platné a budou respektovány i nečleny profesních komor.