Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-10-11

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 11. října 1999 č. 1073 + P

k návrhu na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy
o osvojení dětí


Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

V l á d a

I. s o u h l a s í

1. s podpisem Evropské úmluvy o osvojení dětí, sjednané dne 24. dubna 1967 ve Štrasburku podle návrhu obsaženého v části III předloženého materiálu (dále jen “Úmluva”),

2. s výhradou k článku 7 odstavci 1 Úmluvy uvedenou v příloze tohoto usnesení;

II. d o p o r u č u j e prezidentu republiky, aby

1. přenesl na vládu pravomoc ke sjednání Úmluvy,

2. Úmluvu po podpisu a vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky ratifikoval;

III. z m o c ň u j e ministra spravedlnosti a jako alternáta pana JUDr. Jiřího M u c h u , mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky, stálého představitele České republiky při Radě Evropy, aby po přenesení pravomoci bodu II/1 tohoto usnesení podepsal Úmluvu s výhradou ratifikace a s výhradou podle bodu I/2 tohoto usnesení;

IV. p o v ě ř u j e předsedu vlády předložit Úmluvu po jejím podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky;

V. u k l á d á

1. ministru spravedlnosti, aby odůvodnil podpis a návrh na ratifikaci Úmluvy v Parlamentu České republiky,

2. ministru zahraničních věcí, aby na návrh ministra spravedlnosti

a) provedl opatření nezbytná ke vstupu Úmluvy v platnost pro Českou republiku,

b) provedl oznámení depozitáři Úmluvy podle článku 2 Úmluvy,

3. ministrům spravedlnosti a vnitra a 1. místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí, aby zabezpečili provádění Úmluvy po jejím vstupu v platnost pro Českou republiku.


Provedou:

předseda vlády,
1. místopředseda vlády a
ministr práce a sociálních věcí,
ministři zahraničních věcí,
spravedlnosti, vnitra


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.



V ý h r a d a

k článku 7 odstavci 1 Evropské úmluvy o osvojení dětí,
sjednané dne 24. dubna 1967 ve Štrasburku

Česká republika využívá možnosti dané smluvním státům Úmluvy v jejím článku 25 odstavci 1 a uvádí, že se nebude v řízení o osvojení dětí řídit věkovými hranicemi 21 a 35 let, předepsanými pro osvojitele v článku 7 odstavci 1 Úmluvy. Tím není dotčena její povinnost učinit vše pro to, aby osvojení bylo ku prospěchu osvojovaných dětí.