Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-01-14

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 14. ledna 1998 č. 15 + P

o Jednacím řádu vlády


Vazba na záznam z jednání vlády: Databáze 'Vedení MŽP', Pohled 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. z r u š u j e

1. usnesení vlády České republiky z 16. září 1992 č. 555, o schválení pokynu k zahraničním pracovním cestám členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy a k realizaci služebních cest členů vlády, ve znění bodu 18 záznamu z jednání schůze vlády z 31. března 1993, usnesení vlády z 19. května 1993 č. 253, usnesení vlády z 26. května 1993 č. 285 a bodu 6 (části b/bc) záznamu z jednání schůze vlády z 18. září 1996,

2. usnesení vlády z 16. února 1994 č. 86, o Jednacím řádu vlády;

II. s c h v a l u j e Jednací řád vlády uvedený v příloze tohoto usnesení.



Provedou:

členové vlády,
vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy




Předseda vlády

Ing. Josef T o š o v s k ý , v. r.




P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 14. ledna 1998 č. 15


Jednací řád vlády

Jednací řád vlády určuje zásady a způsob jednání, rozhodování a řízení schůzí vlády.

I.
Příprava jednání schůzí vlády

1. Jednání schůze vlády svolává a její program určuje předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti předsedou vlády pověřený místopředseda nebo člen vlády.

2. Podklady pro jednání schůze vlády předkládají členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy, vedoucí Úřadu vlády, vedoucí poradních orgánů vlády a zmocněnci vlády písemně předsedovi vlády. Vedoucí ústředních orgánů státní správy, u kterých členové vlády plní koordinační a informativní funkci, předkládají podklady písemně předsedovi vlády v koordinaci s těmito pověřenými členy vlády. Vedoucí poradních orgánů vlády, pokud nejsou členy vlády, předkládají písemné podklady prostřednictvím vedoucího Úřadu vlády.

3. Podklady pro jednání schůze vlády je nutné předložit nejpozději do 10.00 hod. osmého dne předcházejícího jednání schůze vlády. Zkrácení tohoto termínu může povolit předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti člen vlády pověřený podle bodu I/1 tohoto řádu. Předseda vlády zašle osmý den předcházející jednání schůze vlády návrh programu členům vlády. Členové vlády posoudí tento návrh programu a předseda vlády při sestavení programu jednání schůze vlády přihlédne k připomínkám členů vlády. Předseda vlády podepisuje program jednání schůze vlády sedmý den přecházející tomuto jednání, a to do 16.00 hod.

4. Podklady, které mají být projednány na jednání schůze vlády je jejich předkladatel v rámci připomínkového řízení povinen projednat vždy s členy vlády, guvernérem České národní banky, a pokud se jich projednávaná problematika týká, též s vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy. S přednosty okresních úřadů, případně jinými orgány pověřenými výkonem státní správy a s primátorem hlavního města Prahy, jen pokud se projednávaná problematika dotýká jejich působnosti.

Rozporná stanoviska jsou řešena přímým jednáním mezi vedoucími jednotlivých orgánů. Nedošlo-li k odstranění rozporů ani po jejich projednání příslušnými členy vlády, může být materiál předložen s rozporem.

5. U všech podkladů musí jejich předkladatel uvést a zdůvodnit předpokládané důsledky a finanční dopady; pokud obsahují nárok na státní rozpočet, musí obsahovat též vyjádření ministra financí. Chybí-li tento údaj, upozorní vedoucí Úřadu vlády předkladatele na nutnost doplnění podkladu.

6. Náležitosti přípravy a předkládání podkladů pro jednání schůze vlády jsou obsaženy v Zásadách pro přípravu a předkládání podkladů určených pro jednání schůze vlády, které jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto řádu. Pokud podklad obsahuje všechny náležitosti podle uvedených zásad je předseda vlády povinen neprodleně zajistit jeho rozeslání. Pro přípravu, předkládání a projednávání legislativních materiálů platí Legislativní pravidla vlády.

7. Pozvánka na jednání schůze vlády s programem a podklady, které nebyly zaslány předem, se zasílají nejpozději 6 dnů před jednáním schůze vlády. Případný dodatek k programu schvaluje ve zcela naléhavých případech předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti člen vlády pověřený podle bodu I/1 tohoto řádu.
II.
Zásady rozhodování, jednání a řízení schůzí vlády

1. Vláda rozhoduje ve sboru (ve schůzi vlády).

2. Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti předsedou vlády pověřený místopředseda nebo člen vlády (dále jen “předsedající”).

3. Vláda je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Není-li vláda usnášeníschopná, předsedající určí den, hodinu a místo příštího jednání schůze vlády a jednání schůze vlády ukončí; o tom musí být informováni i nepřítomní členové vlády.

4. Předsedající v úvodu jednání schůze vlády, po zjištění zda je vláda usnášeníschopná, předloží vládě program jednání schůze vlády. Program může být měněn či doplněn o projednání neodkladných záležitostí a ústních informací. V těchto případech navrhovatel zpravidla předloží písemný návrh usnesení vlády nebo záznamu z jednání schůze vlády.

5. Předsedající uděluje k jednotlivým bodům programu slovo předkladateli. Ten v úvodním slově charakterizuje obsah podkladu z hlediska změn, které jsou podkladem navrhovány. Po odpovědích předkladatele na případné dotazy zahájí předsedající rozpravu. Po skončení rozpravy předsedající zformuluje závěry jednání včetně případných změn předloženého návrhu usnesení. Ve složitějších případech může pověřit některé členy vlády, aby návrh závěrů jednání dodatečně upřesnili. Vláda si může vyhradit opětovné posouzení takto upřesněných závěrů jednání.

6. Předsedající dává o návrhu závěrů jednání hlasovat. Hlasování se mohou účastnit pouze přítomní členové vlády. K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

7. Člen vlády, pokud o to požádá, má právo na zaprotokolování svého stanoviska, které je odchylné od stanoviska vlády, a to do záznamu z jednání schůze vlády. Všichni členové vlády jsou však povinni respektovat přijatá rozhodnutí vlády a podílet se na jejich plnění.

8. Jednání schůze vlády se účastní osoby, u kterých to stanoví Ústava České republiky, ústavní zákon nebo zákon. Dále se účastní zástupce Kanceláře prezidenta republiky, předseda Českého statistického úřadu, vedoucí Úřadu vlády, zapisovatel a další osoby určené předsedou vlády.

9. Jestliže člen vlády považuje účast některé další osoby na jednání schůze vlády za žádoucí, oznámí to při zahájení jednání schůze vlády předsedajícímu. O jeho účasti rozhodne předsedající. Tato osoba se účastní jednání schůze vlády jenom po dobu jednání o bodu, k němuž byla přizvána.

10. Nemůže-li se člen vlády výjimečně účastnit jednání schůze vlády, oznámí předem předsedovi vlády důvody své nepřítomnosti a jméno pověřeného náměstka, který se za něj jednání schůze vlády účastní. Pověřený náměstek tlumočí stanovisko zastupovaného člena vlády, případně podá další informace k projednávané záležitosti. Nemůže však za člena vlády hlasovat.

11. Jednání schůze vlády je neveřejné. Vláda může část nebo celé jednání prohlásit za důvěrné a současně rozhodne, zda bude pořizován z tohoto důvěrného jednání zvukový záznam.
III.
Zvukové a písemné záznamy z jednání schůze vlády,
usnesení vlády a komuniké

1. Z jednání schůze vlády se pořizuje zvukový záznam. Pravidla jeho pořizování, manipulace s ním, jeho archivace a pořizování písemných opisů z něj jsou uvedeny v Zásadách pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze vlády a jeho využivání, které jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto řádu.

2. O závěrech z jednání schůze vlády se vyhotovují písemný záznam a písemná usnesení. Návrhy konečných znění usnesení a záznamu, u nichž došlo ke změně proti původnímu návrhu, jsou předkládány k ověření správnosti formulace závěrů členům vlády, kterých se týkají. Pokud člen vlády (nebo jím pověřený náměstek) nesdělí do 24 hodin své stanovisko, má se za to, že s návrhem záznamu nebo usnesení z jednání schůze vlády souhlasí. Do této doby se nezapočítává doba připadající na dny, které nejsou dny pracovními.

3. Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády, opatřené podpisem zpracovatele, podepisuje předsedající. Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády obdrží členové vlády nejpozději před následujícím jednáním schůze vlády. Dále se záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády rozesílají podle rozdělovníku stanoveného vedoucím Úřadu vlády.

4. Pro členy vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy a jiné orgány (např. soudy) jsou v odůvodněných případech vyhotovovány úředně ověřené kopie usnesení vlády, případně záznamů z jednání schůze vlády. Úřední ověření provádí zapisovatel vlády otiskem ověřovací doložky s uvedením data ověření a s jeho podpisem.

5. O jednání schůze vlády je zpravidla vydáváno mluvčím vlády komuniké.
IV.
Poradní orgány vlády a zmocněnci vlády

1. Vláda může zřídit své poradní orgány složené z členů vlády a dalších odborníků.

2. Vláda může zmocnit i nečlena vlády, aby pro její potřeby konal určitou činnost (zmocněnec vlády).

3. Vymezení působnosti, metod a způsobu práce těchto orgánů určí vláda.
V.
Zvláštní a závěrečná ustanovení

1. Vedoucí Úřadu vlády zajišťuje nepřetržitou připravenost Úřadu vlády svolat i mimořádné jednání schůze vlády.

2. Pro zahraniční cesty členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy platí Zásady pro uskutečňování zahraničních cest členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy uvedené v příloze č. 3 tohoto řádu.

3. Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem 14. ledna 1998.




Příloha č. 1
k Jednacímu řádu vlády




Z Á S A D Y

pro přípravu a předkládání podkladů určených
pro jednání schůze vlády



Vláda při výkonu své pravomoci rozhoduje zpravidla na základě předem předložených písemných podkladů, které předkládají členové vlády. Vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy, vedoucí Úřadu vlády, vedoucí poradních orgánů vlády a zmocněnci vlády mohou podklady pro jednání schůze vlády předkládat za podmínek stanovených v tomto řádu.

K sjednocení způsobu přípravy a předkládání podkladů se vydávají následující zásady.


Článek 1
Důvody k předložení podkladu pro jednání schůze vlády


K projednání na jednání schůze vlády se předkládají podklady zejména na základě

- zákonů,
- plánu práce vlády,
- úkolů uložených vládou,
- zajištění úkolů vyplývajících ze součinnosti s Parlamentem České republiky a
- iniciativy předkladatelů k řešení problémů přesahujících rozsah jejich působnosti.

Společným důvodem předložení podkladů k projednání na jednání schůze vlády je nutnost přijetí rozhodnutí vlády. V případech, kdy řešení daných problémů je v působnosti členů vlády, vedoucích ostatních ústředních orgánů a Rady zastupitelstva hlavního města Prahy, ale pro jejich politickou, ekonomickou a sociální závažnost je účelné s nimi seznámit členy vlády, se předkládají podklady pro informaci.



Článek 2
Náležitosti podkladu


Podklad určený k projednání na jednání schůze vlády obsahuje vždy

- obálku, - důvodovou zprávu,
- vyhodnocení připomínkového řízení,
- stanovisko ministra financí k finančním nárokům na státní rozpočet a
- stupeň utajení, obsahuje-li podklad utajované skutečnosti.

Podle povahy věci podklad může obsahovat též

- zprávu o věcném řešení dané problematiky,
- přílohy a
- návrh komuniké.

Článek 3
Základní charakteristika jednotlivých částí podkladu

/1/ Obálka podkladu

Obálka podkladu sjednocuje jeho jednotlivé části a podává základní charakteristiku jeho povahy a obsahu. Je zpravidla formátu A3 a jsou do ní volně vloženy návrh usnesení a ostatní části jednotlivě sešité.

Její přední strana obsahuje

a) označení orgánu předkladatele s jeho jednacím číslem podkladu,
b) datum předložení,
c) číslo výtisku,
d) stanovení, zda je podklad určen k projednání na jednání schůze vlády nebo k informaci,
e) název podkladu,
f) zdůvodnění předložení podkladu,
g) údaje o provedení připomínkového řízení,
h) obsah (jednotlivé části) podkladu a
i) jméno a funkci předkladatele (předkladatelů).


/2/ Návrh usnesení vlády nebo záznamu z jednání schůze vlády

Návrh usnesení vyjadřuje vůli vlády jak řešit vymezenou problematiku, navrhuje úkoly k zabezpečení navrženého řešení, jejich nositele a termíny plnění. Musí být formulován stručně a přesně, po obsahové stránce musí být v souladu s obsahem dalších částí podkladu a být správný též po právní a legislativní stránce; adresnost a termínovanost ukládaných úkolů je podmínkou kontroly jejich plnění.

Návrh usnesení je vhodné v některých případech použít formou záznamu, a to zejména v případech, kdy jsou ukládány jednorázové úkoly omezeného rozsahu nebo kdy vláda bere na vědomí postup řešení navržený ve zprávě a zajišťovaný jednotlivými členy vlády v jejich působnosti.

Návrh usnesení vlády nebo záznamu z jednání schůze vlády v písemné formě a na počítačové disketě je povinnou součástí podkladu předkládaného k projednání na jednání schůze vlády.

Pokud je podklad určen pouze pro informaci, návrh usnesení ani záznamu se nepřipojuje.


/3/ Důvodová zpráva

Důvodová zpráva shrnuje důvody, pro které má být přijato navržené usnesení. Vychází z důkladné analýzy problematiky, kterou předkladatel provedl, uvádí však pouze její souhrnné závěry. Zdůvodňuje ukládané úkoly a navržená řešení tím, že obsahuje základní klady i zápory s případným uvedením předností navrženého postupu před jiným variantním řešením. Zejména se uvádí úspory v nákladech, administrativní náročnosti, přírůstky zisku či jiné přínosy nebo naopak zvýšení náročnosti v těchto položkách. Stručně se uvede rovněž návaznost na dříve přijatá usnesení, vyhodnotí jejich plnění (přínos), případně důvody jejich nedostatečného plnění. Součástí důvodové zprávy je i stanovisko ministra financí k návrhu na zvýšené požadavky na finanční prostředky ze státního rozpočtu a stanovisko ministra životního prostředí ke koncepčním materiálům dotýkajících se životního prostředí.

Důvodová zpráva je povinnou součástí podkladu předávaného k projednání na jednání schůze vlády. Její rozsah je nutné omezit v rámci výše uvedeného vymezení.

/4/ Zpráva o věcném řešení dané problematiky

Tato zpráva obsahuje přehled údajů, faktů, informací, případně ucelený rozbor sledované problematiky, pokud je účelné, aby členové vlády (jejich odborný aparát) byli s těmito skutečnostmi seznámeni. Jde o část podkladů, která se zařazuje podle potřeby. I zde je třeba usilovat o stručnost a výstižnost.


/5/ Vyhodnocení připomínkového řízení

Vyhodnocení připomínkového řízení obsahuje přehled připomínek podle jednotlivých orgánů s uvedením jejich využití při konečném zpracování podkladu.


/6/ Přílohy

V této části se uvádějí v případě potřeby informace, které mohou být pro členy vlády užitečné, ale při zařazení do zprávy o věcném řešení by ji neúnosně rozšiřovaly. Jedná se zejména o tabulkové údaje, přehled přijatých opatření, nákresy, mapy apod.


Článek 4
Předkládání podkladu


Podklady musí být předloženy nejméně 8 dnů před navrženým datem jednání schůze vlády. V případech, kdy z vážných důvodů nebude možno tuto lhůtu dodržet, je nutno požádat předsedu vlády nebo jím pověřeného místopředsedu nebo člena vlády o zkrácení této lhůty a výjimečné zařazení takového podkladu na program jednání schůze vlády ve zkráceném termínu.

Podklady určené pro jednání schůze vlády předkládá předkladatel zpravidla ve 40 vyhotoveních s průvodním dopisem, v němž případně doporučí přizvání dalších účastníků jednání vlády. První tři vyhotovení musí být vlastnoručně podepsána předkladatelem.


Článek 5
Zvláštní ustanovení


/1/ Ústní zprávy a informace

Vláda může přijmout závěry na jednání schůze vlády i na základě důležité a neodkladné ústní zprávy nebo informace. K zajištění konkrétních závěrů z jednání schůze vlády se zpravidla předkládá písemný návrh usnesení, záznamu nebo jiného závěru z jednání schůze vlády (např. prohlášení vlády, stanovisko vlády). Rovněž je třeba, aby navržené závěry byly projednány s vedoucími alespoň těch orgánů, jichž se navrhované závěry dotýkají.

/2/ Publikace usnesení

Usnesení vlády jsou veřejná, pokud to nevylučují platné právní předpisy.


/3/ Rušení usnesení

Jestliže má vláda přijmout usnesení, které nahrazuje usnesení přijaté dříve, je třeba do jeho návrhu zařadit ustanovení o zrušení dříve přijatého usnesení nebo jeho části.


/4/ Utajování

V případech, kdy podklad obsahuje utajované skutečnosti, je nutné toto vyznačit stupněm jeho utajení. Při různých stupních utajení je nutno označit každou jednotlivou část včetně návrhu usnesení. Neutajované části se označí slovem “neutajeno”.





Příloha č. 1

Vzor uspořádání obálky podkladu neobsahujícího utajované skutečnosti
______________________________________________________________


Ministerstvo ...........................
Č.j.: .../... orgánu předkladatele /1/

V Praze dne .................... /2/
Výtisk č. ......................... /3/




Pro schůzi vlády České republiky /4/


Věc: ............................................................ /5/
(název podkladu)



..................................................... Obsah:/8/
....................................................
Zdůvodnění předložení I. Návrh usnesení
podkladu /6/ (návrh záznamu)
II. Důvodová zpráva
................................... III. Zpráva o ... (stručný název
..................................................... problematiky)
Údaje o provedení IV. Výsledky připomínkového řízení
připomínkového řízení /7/ V. Přílohy










Předkládá: /9/ ................................. (jméno)
................................. (funkce)




Vzor uspořádání obálky podkladu obsahujícího utajované skutečnosti
____________________________________________________________


Ministerstvo ............................
Č.j.: .../... orgánu předkladatele /1/

V Praze dne .................... /2/

STUPEŇ UTAJENÍ /10/
Výtisk č.:
Počet utajovaných příloh:
Počet neutajovaných příloh:


Pro schůzi vlády České republiky /4/


Věc: ............................................................ /5/
(název podkladu)



..................................................... Obsah:/8/
....................................................
Zdůvodnění předložení I. Návrh usnesení
podkladu /6/ (návrh záznamu)
II. Důvodová zpráva
..................................................... III. Zpráva o ... (stručný název
..................................................... problematiky)
Údaje o provedení IV. Výsledky připomínkového řízení
připomínkového řízení /7/ V. Přílohy








Předkládá: /9/ ................................. (jméno)
................................. (funkce)



Instrukce k uspořádání obálky


/1/ Označení člena vlády, ministerstva, jiného ústředního orgánu státní správy, vedoucího Úřadu vlády, vedoucího poradního orgánu vlády, event. vedoucího jiného orgánu, jehož představitel je oprávněn předkládat podklady vládě.

/2/ Místo je dáno sídlem předkladatele; podklad je možno datovat až po úplném vyhotovení všech jeho příloh zpravidla až při podepsání průvodního dopisu adresovaného předsedovi vlády.

/3/ Výtisky je nutno očíslovat. Výtisk č. 1, 2 a 3 podepisuje vlastnoručně předkladatel.

/4/ V případě, že podklad je určen pouze pro informaci, bude označení změněno takto: “Pro informaci členů vlády”.

/5/ Zde se uvede stručné a výstižné označení předkládaného podkladu.

/6/ Zdůvodnění předloženého podkladu by mělo obsahovat především skutečnost, z jakého podnětu je podklad na jednání schůze vlády předkládán.

/7/ Byl-li podklad projednán bez připomínek nebo byly připomínky zahrnuty do konečného znění podkladu, uvede se tato skutečnost přímo na obálce, a to na tomto určeném místě obálky. V případě, že k podkladu byly podstatné připomínky, které nebyly plně respektovány v konečném vyhotovení podkladu, vyhodnotí se výsledky připomínkového řízení v samostatné části předkládaného podkladu. Přitom je třeba vyjádřit, s kterými orgány bylo připomínkové řízení provedeno, jak byly využity uplatněné připomínky a zejména přesně formulovat stanoviska dotčených orgánů a reakci předkladatele na tato stanoviska.

/8/ Návrh usnesení vlády (záznamu) je nezbytnou částí obsahu podkladu a je v podkladu založen vždy na prvém místě; rovněž tak důvodová zpráva je nezbytnou částí podkladu a zařazuje se hned za návrh usnesení (záznamu). Další části obsahu podkladu vyplývají z povahy řešené problematiky.

/9/ Předkládá

- uvádí se jméno a funkce předkladatele podkladu,
- předkládá-li podklad více předkladatelů, uvádí se jména a funkce všech předkladatelů pod sebe s tím, že se uvede zda předkladatelé předkládají podklad společně nebo zda některý z nich je hlavním předkladatelem (gestorem) podkladu.

/10/ V případě, že podklad obsahuje utajované skutečnosti, je nutné uvést na tomto místě obálky údaje podle směrnic Ministerstva vnitra pro zacházení s písemnostmi, které obsahují státní, hospodářské a služební tajemství, a to zejména

a) označení stupně utajení, např. “TAJNÉ” nebo “PŘÍSNĚ TAJNÉ”, a to nápadným způsobem,

b) výtisk č.: ...,

c) počet utajovaných příloh: ... (každý stupeň utajení se uvádí zvlášť, a to tak, že se vyznačí počet utajovaných příloh toho kterého stupně a zlomkem počet listů, včetně obalu tajné přílohy),

d) počet neutajovaných příloh: ..

Podklad obsahující utajované skutečnosti musí být pevně spojen (svázán) tak, aby bez poškození nebylo možno část podkladu vyjmout.




Příloha č. 2


V Z O R

N á v r h

U S N E S E N Í

vlády České republiky
ze dne ........................................ č. ...


Název usnesení /1/


V l á d a

I. b e r e n a v ě d o m í /2/, že ........................................... alternativa
........................................................................................................
- konstatuje
1. ..................................................................................... - zjišťuje
......................................................................................................,

2. .....................................................................................
......................................................................................................;

II. s c h v a l u j e /3/ .............................................................; - souhlasí - navrhuje - jmenuje

III. u k l á d á /4/..................................................................... - stanoví

1. ....................................................................................
......................................................................................................,

2. ....................................................................................
.......................................................................................................;

IV. d o p o r u č u j e /5/ .........................................................;

V. z r u š u j e /6/ ..................................................................; - doplňuje
- mění


VZOR POKRAČUJE NA DALŠÍ STRÁNCE




Provedou: /7/

členové vlády,
vedoucí ostatních ústředních orgánů
státní správy,
primátor hlavního města Prahy


Na vědomí:

uvedou se vedoucí orgánů jichž se usnesení týká, jde zejména o ty, kteří jsou uvedeni v části “doporučuje”.







**********************************************************************



V Z O R

Označení příloh



N á v r h


P ř í l o h a č. /8/
k usnesení vlády
ze dne ...................... č. ...


Název přílohy/1/






V Z O R




N á v r h

Z Á Z N A M

z jednání schůze vlády



Plný název předkládaného podkladu/1/





V l á d a alternativa
/2/ /3/ /4/ /5/
a) s o u h l a s i l a ........................................................ - vzala na vědomí
..............................................................................................., - doporučila
- pověřila
b) u l o ž i l a ............................................................... - zmocnila
...............................................................................................




Instrukce k vzoru Usnesení, vzoru Označení příloh a vzoru Záznamu
z jednání schůze vlády


/1/ Název usnesení (přílohy usnesení, záznamu) má zásadně odpovídat obsahu usnesení. Zpravidla je totožný s názvem podkladu a je uveden podle vzoru. Při úpravě návrhu usnesení je třeba dbát o jeho stručnost a výstižnost; příliš obsáhlý název není vhodný, neboť neumožňuje rychlou orientaci o obsahu usnesení.

/2/ Formulací “bere na vědomí” se uvádí konstatační část usnesení tehdy, je-li nutné zvlášť zvýraznit některá opatření, která předkladatel přijal do vlastní pravomoci nebo dohodl s dalšími účastníky. Ve výjimečných případech, kdy předkladatel omezuje návrh usnesení jen na tuto část bez dalších opatření, se návrh na vzetí na vědomí uvede v záznamu z jednání schůze vlády a nikoliv formou samostatného usnesení.

Formulace “konstatuje” nebo “zjišťuje” se uvádí jen výjimečně, a to hlavně ke zdůraznění některých skutečností, které jsou významné z hlediska politického či ekonomického.

Jestliže se v konstatační části poukazuje na určité nedostatky, je nutné na ně reagovat v ukládací části návrhu při zachování obsahové návaznosti.

/3/ Část usnesení (záznamu) “schvaluje” nebo “souhlasí”, “navrhuje” nebo “jmenuje” je součástí návrhu usnesení v případech, v nichž působnost ke schválení, udělení souhlasu, návrhu nebo jmenování vyplývá pro vládu z obecně závazných předpisů anebo v případech, kdy si to vláda vyhradí. V ostatních případech tvoří obsah této části opatření, která jsou politicky zvláště citlivá a důležitá a vyžadují rozhodnutí vlády.

/4/ Úprava části o ukládání úkolů vyžaduje zejména

a) jasně formulovat navrhované úkoly a jejich nositele. Má-li se na plnění úkolu podílet více adresátů, je třeba přesně určit, zda jeho nositelem bude jeden z nich ve spolupráci s ostatními uvažovanými adresáty nebo všichni společně anebo každý samostatně v oboru své působnosti. V případech, kdy o splnění úkolu zajišťovaného více adresáty bude třeba podat vládě zprávu, je nutné určit, který z nich bude plnit tuto povinnost a ostatní zavázat, aby zpracovateli předložili v konkrétním termínu potřebné doklady,

b) úkoly termínovat, aby jejich splnění bylo kontrolovatelné,

c) nenavrhovat úkoly, které předkladatel může zajistit ve své působnosti s výjimkou těch, které jsou zvlášť významné z hlediska politického nebo ekonomického a o nichž by měla rozhodnout vláda. Úkoly zajišťované předkladatelem se uvedou ve zprávě nebo její příloze, popřípadě jím přijatá opatření v návrhu usnesení (záznamu) v části “bere na vědomí”.

/5/ Část “doporučuje” se použije k zajištění úkolů orgánů, které nejsou přímo řízeny vládou.

Mají-li tyto orgány plnit úkoly, které jsou navrhovány orgánům státní správy, užije se dikce “doporučuje .... postupovat obdobně podle bodu ... tohoto usnesení (záznamu)” nebo “doporučuje ... zajistit obdobný postup jako v bodě ... tohoto usnesení (záznamu)”.

/6/ Část o “zrušení”, “doplnění” či “změně” usnesení se navrhuje tehdy, jestliže na základě rozpracování řešené problematiky a vyhodnocení účinnosti dříve v téže věci přijatého usnesení je nezbytné toto usnesení nebo jeho určitou část buď zrušit anebo nově upravit formou doplnění či změny.

V případě zrušení se použije dikce “zrušuje usnesení vlády ze dne ............... č. ...”, “zrušuje bod I/2a usnesení vlády ze dne ............ č. ...” nebo “zrušuje bod ... přílohy č. ... usnesení vlády ze dne ............... č. ...”.

Změnou usnesení se rozumí pouze úprava textu některého jeho ustanovení a nikoliv nahrazení usnesení jako celku nově vydaným usnesením. V případě změny (doplnění) se užívá dikce “mění bod ... usnesení vlády ze dne ............ č. ... takto: ...”.

/7/ V prováděcí doložce je nutné pod bodem “provedou” uvést všechny subjekty, jichž se dotýkají úkoly z usnesení.

Pod bodem “na vědomí” se uvádí subjekty, jichž se obsah usnesení věcně dotýká a kterým se pravidelně nedoručují usnesení podle schváleného rozdělovníku; současně s uvedením těchto subjektů pod bodem “na vědomí” se jim toto usnesení zašle.

/8/ Přílohu k usnesení vlády tvoří zpravidla směrnice, pokyny, harmonogramy apod., které pro svoji rozsáhlost nebo složitost nelze zahrnout do ukládací části usnesení






Příloha č. 2
k Jednacímu řádu vlády




Z Á S A D Y

pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze vlády
a jeho využívání

I.
Úvodní ustanovení

1. Z jednání schůze vlády se pořizuje zvukový záznam.

2. Zvukový záznam se nepořizuje z jednání schůze vlády nebo té jeho části, která byla vládou označena za důvěrnou.

II.
Podmínky pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze vlády
a jeho využívání

1. Zvukový záznam je pořizován na technickém zařízení umístěném v místnosti k tomu vyhrazené.

2. Zvukový záznam je pořizován ve dvou kopiích na magnetofonové kazety označené čísly. Jedna kopie zvukového záznamu je archivována odborem vládní agendy Úřadu vlády. Magnetofonové kazety s druhou kopií, sloužící pouze pro zabezpečení bezchybné nahrávky, nejsou archivovány a jsou použity pro další zvukové záznamy.

3. Všechny magnetofonové kazety jsou uchovávány v odboru vládní agendy Úřadu vlády. Klíč od trezoru se nachází u pracovníka pověřeného pořizováním zvukového záznamu.

4. Zvukové záznamové zařízení obsluhuje pověřený pracovník odboru vládní agendy Úřadu vlády. Při pořizování zvukového záznamu tento pracovník zaznamenává na programu jednání schůze vlády k jednotlivým bodům programu číslo nahrávané magnetofonové kazety a její strany a rovněž průběžně poznamenává podle číselníku na technickém zařízení jednotlivá vystoupení členů vlády a dalších přítomných. Tento písemný záznam se uchovává spolu s magnetofonovými kazetami.

5. Nahrávání zvukového záznamu se účastní mimo pracovníka obsluhujícího technické zařízení též druhý zapisovatel vlády.

6. Doslovné přepisy částí průběhu jednání schůze vlády jsou pořizovány na pokyn předsedy vlády, případně vedoucího Úřadu vlády, na základě požadavků členů vlády.

7. Právo poslechu zvukového záznamu mají členové vlády a vedoucí Úřadu vlády. Jiné osoby, které jsou pracovníky příslušných resortů, mohou být k poslechu zvukového záznamu pověřeny členem vlády. Pověřující člen vlády určí těmto osobám, která část zvukového záznamu má být jimi vyslechnuta. Poslech zvukového záznamu a evidenci pověřených osob zajišťuje pracovník odboru vládní agendy určený vedoucím Úřadu vlády.

8. Poskytování originálů ani kopií magnetofonových kazet se zvukovým záznamem se nepovoluje.

9. Archivování a zveřejňování zvukových záznamů se provádí podle platných právních předpisů (zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona České národní rady č. 343/1992 Sb.).






P ř í l o h a č. 3
k Jednacímu řádu vlády

Z Á S A D Y

pro uskutečňování zahraničních cest členů vlády a
vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy


I.
Příprava zahraniční cesty

1. Předseda vlády předběžně informuje vládu o svých zahraničních cestách a konzultuje je s ministrem zahraničních věcí.

2. Členové vlády informují předsedu vlády písemně vždy nejpozději poslední kalendářní den v měsíci o svých plánovaných zahraničních cestách v následujícím kalendářním měsíci. Informují též ministra zahraničních věcí, s nímž plánované zahraniční cesty konzultují.

3. Vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy informují předem písemně o své zahraničních cestě ministra zahraničních věcí, s nímž tuto cestu konzultují.

4. Podklady pro zahraniční cestu člena vlády může připravit Ministerstvo zahraničních věcí na žádost tohoto člena vlády.

5. Přípravu zahraniční cesty člena vlády týkající se zásadních zahraničně politických záměrů vlády projedná vláda na základě podkladů připravených ministrem zahraničních věcí.

II.
Realizace zahraniční cesty

1. Členové vlády realizují zahraniční cesty v den, kdy se koná jednání schůze vlády jen v naprosto neodkladných případech.

2. Členům vlády se nepovoluje vykonávat v den, kdy probíhá jednání schůze vlády současně se schůzí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zahraniční cesty s tím, že výjimku může udělit předseda vlády.


III.
Informace o výsledcích zahraniční cesty

1. Do 3 týdnů od ukončení zahraniční cesty přesahující význam běžné pracovní zahraniční cesty předloží člen vlády vládě písemnou informaci o průběhu a výsledcích této zahraniční cesty. O běžných pracovních zahraničních cestách informuje člen vlády ministra zahraničních věcí.

2. Informace slouží k evidenčnímu účelům a jako podklad pro přípravu budoucích jednání.

3. Informace obsahuje program uskutečněné zahraniční cesty (hlavní cíle jednání, personální složení delegace, časový rozvrh zahraniční cesty), stručný průběh zahraniční cesty (konkrétní závěry, dosažené výsledky, dohody a úkoly vyplývající pro jednotlivé resorty ze zahraniční cesty), hodnocení zahraniční cesty (vyhodnocení přípravy a srovnání výsledků s očekáváním) a podle potřeby i přílohy. Informace dále obsahuje v případě významných zahraničních cest též zkušenosti, názory a podněty, které by mohly být vládou projednány jako řádný bod programu. Doporučený rozsah informace je maximálně 3 stránky.