I. p ř i j í m á
k návrhu zákona o ochraně nemovitostí tvořících nejvýznamnější součást kulturního bohatství České republiky (tisk č. 2062) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 1996 č. 109
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o ochraně nemovitostí tvořících nejvýznamnější součást kulturního bohatství České republiky
(tisk č. 2062)
Vláda na své schůzi dne 7. února 1996 projednala a posoudila návrh zákona o ochraně nemovitostí tvořících nejvýznamnější součást kulturního bohatství České republiky a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s .
Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást hmotného kulturního bohatství a vytváří legislativní, administrativní i finanční podmínky pro péči o kulturní památky, pro jejich zachování a vhodné využívání, avšak bez ohledu na to, komu kulturní památka vlastnicky patří. Vláda nezastává názor, že pouze stát může řádně spravovat národní kulturní památky.
Vláda považuje zákon o státní památkové péči za dostatečný právní základ pro ochranu kulturních památek. K jeho zdokonalení, a to i ohledně péče o národní kulturní památky, vláda vypracovala a Poslanecké sněmovně předložila novelu tohoto zákona.
Pro úplnost vláda upozorňuje, že předložený návrh zákona
a) zavádí pro tutéž kategorii nemovitostí, to je národní kulturní památky, dvojí režim, kdy s národní kulturní památkou, která je ve vlastnictví jiné osoby než státu nebo obce, by bylo možné nakládat, zatímco národní kulturní památku, jež je ke dni účinnosti nabytí zákona ve vlastnictví státu nebo obce, by bylo možno převádět jen mezi státem a obcí, a to i v případě, že následně by označení nemovitosti za národní kulturní památku bylo zrušeno,
b) zasahuje do působnosti soudů určit vlastnické právo k nemovitosti, a to tím, že za vlastníka označuje toho, kdo je ke dni účinnosti navrhovaného zákona zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí,
c) vylučuje případné restituce národních kulturních památek, pokud by k nim mělo dojít po nabytí účinnosti navrhovaného zákona.