Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-10-26

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 26. října 1998 č. 705 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 42)

Vazba na záznam z jednání vlády: Databáze 'Vedení MŽP', Pohled 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 42), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády




Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 26. října 1998 č. 705


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 42)


Vláda na jednání své schůze dne 26. října 1998 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 42), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených zásadních důvodů.

1. Na základě navrhované dílčí změny věcné příslušnosti soudů v obchodních věcech má být převedena část agendy krajských soudů na okresní soudy. Tato změna by měla dopad jak na činnost soudů, tak i na samotné účastníky řízení a vyžaduje si z tohoto hlediska analýzu a kvantifikaci, kterou předložený návrh zákona neobsahuje. V zájmu stability soudnictví je třeba, aby změny věcné příslušnosti soudů nebyly prováděny dílčími nahodilými kroky, ale měly povahu komplexních, vzájemně provázaných změn.

2. Procesní důsledky, které jsou s navrhovanou změnou věcné příslušnosti soudů spojeny, by si vyžadovaly přechodné ustanovení, aby se zamezilo pochybnostem o tom, které soudy mají dokončit řízení v těch věcech, jež v době nabytí účinnosti zákona nejsou skončeny. Tento požadavek navrhovaná změna § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “občanský soudní řád”), nesplňuje.

3. Rovněž s návrhem na doplnění § 157a nelze souhlasit, neboť

a) je nezbytné, aby písemné vyhotovení rozsudku obsahovalo odůvodnění, z něhož by bylo patrno, co bylo předmětem řízení, z jakého skutkového stavu soud vycházel a alespoň stručně, jak soud věc po právní stránce posuzoval. Bez takového odůvodnění by nebylo možno učinit spolehlivý závěr o tom, v jaké věci bylo pravomocně rozhodnuto a ve vztahu k jakému předmětu řízení brání pravomocný rozsudek novému projednání (§ 159 odst. 3 občanského soudního řádu), i o tom, zda v dané věci jsou dány důvody přípustnosti obnovy řízení (§ 228 a násl. občanského soudního řádu),



b) je třeba vzít v úvahu, že soudy za řízení jednají i když jsou účastníci řízení nečinní (§ 101 odst. 1 občanského soudního řádu), to znamená, že soud jedná i když řádně obeslaný účastník řízení se na jednání nedostavil; neúčast stran na jednání v obchodních věcech je velmi rozšířená. Případ, že se všichni účastníci řízení na jednání dostaví a vzdají se práva na odvolání přesto, že jejich zájmy jsou ve sporové agendě protichůdné, je zcela ojedinělý,

c) je třeba vzít v úvahu, že součástí výroku rozsudku je i výrok o náhradě nákladů řízení, přičemž výše náhrady nákladů řízení může být podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu určena až v písemném vyhotovení rozsudku a nikoliv při vyhlášení rozsudku (v soudní praxi většina soudců tak postupuje s ohledem na povinnost rozhodovat o náhradě nákladů řízení bez návrhu podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu). Nelze předpokládat, že by se účastníci řízení v těchto případech běžně vzdávali práva na odvolání.

4. Zároveň vláda upozorňuje, že podle svého plánu legislativních prací projedná ve 2. čtvrtletí 1999 a poté Parlamentu České republiky předloží rozsáhlý vládní návrh novely občanského soudního řádu, v němž bude navrženo zásadním způsobem změnit stávající právní úpravu s cílem dosáhnout rychlejšího a efektivnějšího soudního řízení; návrh této připravované novely bude kromě jiného řešit i většinu těch problémů, na které je poukazováno v předloženém návrhu zákona. Vláda doporučuje projednávat předložený návrh zákona společně s tímto vládním návrhem zákona.