Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2000 > 2000-11-15

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 15. listopadu 2000 č. 1155 + P

o vyjádření vlády k návrhu Cukrovaru Vrdy, s. r. o.,
na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření
a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění
a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem

Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu Cukrovaru Vrdy, s. r. o., na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, vyjádření uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

1. předsedu vlády, aby o vyjádření vlády, uvedeném v bodě I tohoto usnesení, informoval předsedu Ústavního soudu,

2. místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády zastupováním vlády při řízení před Ústavním soudem ve věci uvedené v bodě I tohoto usnesení.


Provedou:
předseda vlády,
místopředseda vlády a
ministr spravedlnosti a
předseda Legislativní rady vlády



V y j á d ř e n í
vlády k návrhu Cukrovaru Vrdy, s.r.o., na zrušení nařízení vlády
č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě
podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky
a cukru a stabilizaci trhu s cukrem

I.

Vláda na jednání své schůze dne 15. listopadu 2000 projednala a posoudila návrh Cukrovaru Vrdy, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Kutnohorská 288, na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, který byl podán spolu s ústavní stížností jmenovaného stěžovatele proti opatření Ministerstva zemědělství ČR ze dne 2. června 2000, č.j. 1914/2000-1000 o přidělení zvláštní individuální kvóty na cukr pro hospodářský rok 2000/2001. Stěžovatel se domnívá, že shora uvedeným opatřením došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv, konkrétně

a) práva svobodně podnikat, vyplývajícího z čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"),
b) práva záruky rovných práv pro všechny bez rozdílu vyplývající z čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, zejména rovnosti přístupu k právu svobodně podnikat,
c) práva činit vše, co není zákonem zakázáno a právo nebýt nucen činit, co zákon neukládá, vyplývajícího z čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"),
d) práva na ochranu vlastnického práva stejnou pro všechny vlastníky vyplývající z čl. 11 odst. 1 Listiny.

II.

Nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, bylo vydáno k provedení ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Citované ustanovení sice výslovně zmocnění k vydání nařízení vlády neobsahuje, avšak podle čl. 78 Ústavy je vláda oprávněna k provedení zákona a v jeho mezích vydávat nařízení. Vláda tak svými nařízeními může provádět zákon i bez výslovného zmocnění. Z ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. vyplývá pro stát povinnost podílet se na vytváření podmínek pro udržování výrobního potenciálu zemědělství. Současně toto ustanovení zmiňuje i nástroje, jejichž prostřednictvím má být výše uvedeného cíle dosaženo, mezi nimiž figuruje i vytváření podmínek pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskými komoditami. Výčet konkrétních opatření, jichž má být užito k dosažení účelu zákona, je pouze demonstrativní. Je tedy možné, aby výkonná moc, která bude uvedené ustanovení provádět, použila i jiných opatření, povedou-li k dosažení výše uvedeného zákonného cíle. Napadené nařízení vlády bylo, v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona o zemědělství, vydáno za účelem udržení výrobního potenciálu v oblasti pěstitelství cukrové řepy a výroby cukru a ke stabilizaci trhu s cukrem, jako jedné ze základních zemědělských komodit. Nástroje, které nařízení vlády zavádí k dosažení těchto cílů, jsou konkretizací opatření demonstrativně uvedených v § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. Opatření státu spočívající ve vytváření podmínek pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskými komoditami nepodléhají, na rozdíl od podpůrných programů a nepřímých podpor, schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Vláda je toho názoru, že napadené nařízení nepřesahuje a neporušuje ustanovení článku 78 Ústavy, protože nevybočuje z mezí zákona, k jehož provedení je určeno.

Stěžovatel se domnívá, že nařízení vlády č. 51/2000 Sb. mu znemožňuje uvádět jím vyrobený cukr na trh v České republice, čímž došlo k zásahu do jeho práva svobodně podnikat vyplývajícího z čl. 26 odst. 1 Listiny. Vláda upozorňuje, že napadeným nařízením se práva stěžovatele svobodně podnikat nedotkla. Jeho vydáním se vláda rozhodla určitým způsobem motivovat výrobce cukru – a to jak tzv. strategické, tak i ostatní výrobce – ke snížení produkce stanovením tuzemských a vývozních kvót cukru s tím, že jim za to zároveň nabízí různé kompenzační formy státní pomoci (poskytování odborného poradenství, průzkum trhu s cukrem, zjišťování vývozních možností, pomoc při zajišťování výkupu cukru). Ustanovení § 10 cit. nařízení vlády je třeba interpretovat v kontextu celého právního předpisu. Zejména z ustanovení § 11 pak jednoznačně vyplývá, že dodržování kvót je založeno na základě dobrovolnosti a výhodnosti pro výrobce, kterým na základě žádoucího chování vzniká nárok na shora uvedené kompenzační formy státní pomoci. Pro výrobce, kteří stanovené kvóty překračují, nejsou stanoveny sankce, avšak nárok na uplatnění opatření pro zajištění výroby cukrovky a cukru a pro stabilizaci trhu s cukrem (ustanovení § 6 až 8) jim nevzniká. Stát tedy proti výrobcům, kteří nedodrží podmínky stanovené předmětným nařízením vlády, neuplatňuje žádná opatření. Z uvedeného vyplývá, že předmětným nařízením vlády nejsou stanoveny další povinnosti než ty, které jsou stanoveny v zákoně. Vláda se proto domnívá, že nedochází k omezení práva na přístup k podnikání (čl. 26 odst. 1 Listiny) – naopak vláda sama se zavazuje činit určitá pozitivní opatření ve prospěch výrobců, kteří se chovají žádoucím způsobem (zcela jasně to vyplývá z ustanovení § 1 uvedeného nařízení vlády: „Toto nařízení upravuje podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem na území České republiky"). Přístup na trh tedy není uzavřen ani limitován.

Vláda rovněž neshledává oprávněným tvrzení, že vydáním napadeného nařízení došlo k porušení záruky rovných práv, tj. k diskriminaci jiných než strategických výrobců cukru. Podle názoru vlády není v rozporu s Listinou, pokud byly při vydání předmětného nařízení vlády zohledněny reálně existující odlišnosti ve výrobní kapacitě mezi jednotlivými subjekty. Institut strategických výrobců byl vytvořen s ohledem na očekávanou produkci v hospodářském roce. Výběr strategických výrobců přitom nebyl proveden náhodně či na základě správního uvážení, nýbrž na základě zřetelně zadaných kritérií – objektivních charakteristik jednotlivých výrobců, vycházejících z objemu výroby jednotlivých cukrovarů v posledních 5-ti letech, tedy se zřetelem na jejich dlouhodobé aktivity. Nezohlednění těchto objektivních odlišností by samo o sobě bylo diskriminací, neboť by neodůvodněně znevýhodňovalo velké výrobce, kteří do svého rozvoje investovali dlouhodobě značné prostředky, a naopak poskytovalo neodůvodněné výhody malým cukrovarům. S ohledem na omezenou kapacitu trhu s cukrem se vláda snaží situaci stabilizovat; proto je nucena jistým způsobem limitovat rozsah své pomoci pěstitelům cukrovky nebo výrobcům cukru. V možnosti cukr vyrábět a uvádět jej na trh však nejsou stanovena žádná omezení.

Vláda se dále domnívá, že obsah předmětného nařízení vlády je vyvážen tak, aby nepůsobil diskriminačně vůči žádnému z pěstitelů cukrovky nebo výrobců cukru; v žádném případě pak není zaměřen na omezování jejich počtu.

S přihlédnutím k výše uvedenému se vláda nedomnívá, že by vydáním nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, způsobila újmu ústavně zaručeným právům stěžovatele.

III.

Vzhledem k tomu, že vláda vydáním nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, nijak neporušila práva, která stěžovateli náleží podle článků 1, 2 odst. 3, 3 odst. 1, 11 odst. 1 a 26 odst. 1 Listiny a článku 2 odst. 4 Ústavy, navrhuje, aby návrh na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., který byl podán spolu s ústavní stížností proti opatření Ministerstva zemědělství České republiky ze dne 2. června 2000, č.j. 1914/2000-1000 o přidělení zvláštní individuální kvóty na cukr pro hospodářský rok 2000/2001, byl
z a m í t n u t .