I. s c h v a l u j e zásady právní úpravy poskytování příspěvku vybraným organizacím uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. u k l á d á ministru práce a sociálních věcí
1. podle bodu I tohoto usnesení zabezpečit vydání pracovněprávního předpisu vč. doplnění vyhlášky č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
2. předložit ministru práce a sociálních věcí ČSFR podnět na doplnění zákoníku práce a zákona č, 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, o úpravu částečné nezaměstnanosti.
Provede:
ministr práce a sociálních věcí
Na vědomí:
ministr práce a sociálních věcí České a Slovenské Federativní Republiky
předsedové Českomoravské komory Československé konfederace odborových svazů a Konfederace umění a kultury
předseda Svazu průmyslu České republiky
Předseda vlády
JUDr. Petr P i t h a r t v. r.
Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 10. července 1991 č. 232
Zásady právní úpravy poskytování příspěvku vybraným organizacím
Pracovněprávní předpis ministerstva práce a sociálních věcí České republiky bude vycházet zejména z následujících zásad:
1. Pracovníkům vybraných organizací, s nimiž organizace sjednala na přechodné období kratší pracovní dobu z důvodů uvedených v zásadě č. 2 poskytuje tato organizace měsíčně příspěvek k částečnému vyrovnání poklesu mzdy z důvodu kratší pracovní doby.
Vychází se z § 86 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákoníku práce, podle nichž může na základě dohody být v pracovní smlouvě sjednána kratší pracovní doba. Jednostranné opatření organizace, mající za cíl přikázání kratší pracovní doby je v rozporu se zákoníkem práce. Na kratší pracovní dobu nemusí pracovník přistoupit. Pracovník vybrané organizace bude mít při splnění stanovených podmínek na příspěvek právní nárok.
Východiskem kratší pracovní doby je stanovená týdenní pracovní doba (plný pracovní úvazek) podle § 83 zákoníku práce, vyhlášky č. 63/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 26/1987 Sb, popřípadě vyhlášky č. 45/1987 Sb., která činí 42 1/2, 41 1/4, 40 nebo 36 hodin týdně. Stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí i pracovní doba, jejíž výše byla podle § 83 odst. 5 zákoníku práce sjednána v kolektivní smlouvě.
Postup podle navrhovaných zásad bude možno použít u všech pracovníků vybraných organizací s nimiž bude zkrácení stanovené týdenní pracovní doby sjednáno.
2. Příspěvek se poskytuje pouze pracovníkům vybraných organizací s perspektivními výrobními programy, u nichž dochází k dočasnému snižování výroby v důsledku přechodných odbytových problémů, finančních potíží vyvolaných neplněním mezinárodních hospodářských smluv a nepříznivých ekonomických dopadů restrukturalizace.
Snížení výroby musí trvat nepřetržitě nejméně čtyři týdny a rozsah zkrácení stanovené týdenní pracovní doby v důsledku snížení výroby musí u pracovníků činit nejméně 10 %.
Navrhuje se poskytovat příspěvek pouze pracovníkům organizací, jejichž existence je pro chod ekonomiky významná a kde snižování výroby má pouze dočasný charakter.
Mezi vybrané organizace nebudou zařazovány organizace, jejichž zadluženost i celková finanční situace je neúnosná a jejichž pozitivní ekonomický vývoj je proto dále nereálný, ani organizace s dobrou finanční situací, kde řešení problémů je v jejich možnostech.
3. Okruh organizací, které splňují podmínky uvedené v zásadě č. 2, počet pracovníků, rozsah zkrácené pracovní doby a dobu poskytování příspěvku navrhne příslušný orgán státní správy nebo obec, které jsou zakladateli organizace. U akciových společností, jejichž zakladatelem je stát, podá návrh podle věty první ústřední orgán státní správy, do jehož působnosti patří věcný obsah činnosti akciové společnosti.
Seznam organizací podle předchozího odstavce předloží příslušný orgán státní správy nebo obec ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, které v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky a po projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy, příslušným odborovým orgánem a příslušnou organizací zaměstnavatelů, vybere organizace, jejimž pracovníkům bude příspěvek poskytnut.
Navržení organizací, jimž by měly být přiděleny finanční prostředky na výplatu příspěvku může provést pouze příslušný orgán státní správy nebo obec, které jsou zakladateli organizace, a které disponují údaji potřebnými k posouzení finanční situace podniku a perspektivnosti jejich výrobních programů. Navrhuje se, aby příslušný orgán státní správy nebo obec uvedly rovněž předpokládaný počet pracovníků, kterým může být příspěvek poskytován, rozsah zkrácení pracovní dohy, dobu, po kterou bude příspěvek poskytován a z toho vyplývající požadovaný objem finančních prostředků (kvalifikovaný odhad).
S ohledem na působnost vyplývající z § 3 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů se navrhuje, aby úkoly spojené s výběrem organizací jimž budou přiděleny finanční prostředky na výplatu příspěvku provádělo MHPR ČR v dohodě s MPSV ČR a MF ČR. Zároveň se navrhuje, aby MHPR ČR výběr organizací projednalo s příslušným odborovým orgánem a příslušnou organizací zaměstnavatelů. MHPR ČR je podle uvedeného zákona ústředním orgánem státní správy pro tvorbu hospodářské, strukturální a technické politiky, MPSV ČR je ústředním orgánem státní správy pro zaměstnanost a MF ČR je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky.
Pokud jde o okruh organizací, na které se bude řešení předpokládané těmito zásadami vztahovat, přicházejí v úvahu zejména státní podniky, jejichž zakladatelem je podle § 4 odst. 1 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, stát a akciové společnosti, kdy výlučným zakladatelem je podle § 15 zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, stát.
Na rozhodování o výběru organizací, jejímž pracovníkům bude poskytnut příspěvek se nevztahují právní předpisy o správním řízení, vzhledem k tomu, že v daném případě jde o postup, v němž správní orgány rozhodují o právních poměrech organizací při řízení jejich hospodářské činnosti (§ 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/).
4. Příspěvek podle zásady č. 1 je pracovněprávním plněním a nepovažuje se za mzdu.
Měsíční příspěvek bude ve smyslu § 112 odst. 3 zákoníku práce plněním peněžité hodnoty poskytovaným v souvislosti s pracovním poměrem, jehož poskytování umožní pracovněprávní předpis vydaný ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky podle § 123 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce. Uvedený příspěvek bude podléhat dani ze mzdy podle obecných předpisů.
5. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že rozsah zkrácení pracovní doby nepřesáhne 70 % stanovené týdenní pracovní doby.
Navrhované nejvyšší zkrácení stanovené týdenní pracovní doby vychází ze záměru, aby součet hrubého výdělku v kratší pracovní době a příspěvku po odečtení daně ze mzdy nebyl nižší než hmotné zabezpečení při plné nezaměstnanosti. Rovněž s ohledem na § 86 odst. 1 zákoníku práce je třeba vymezit mez kratší pracovní doby, jíž nelze překročit. Vychází se též z předpokladu, že vybrané organizace budou sjednávat kratší pracovní dobu jen v nezbytně nutném rozsahu.
6. Příspěvek se poskytuje ve výši 50 % rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem pracovníka zjištěným naposledy podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku z doby, kdy pracoval po stanovenou týdenní pracovní dobu a dosahovaným hrubým výdělkem v kratší pracovní době.
Navrhuje se konstruovat výši příspěvku obdobně, jako tomu bylo podle § 12 odst. 2 zrušené vyhlášky FMPSV č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, které upravovalo mzdové vyrovnání.
7. Příspěvek se poskytuje i po dobu překážek v práci na straně pracovníka, při nichž mu přísluší náhrada mzdy, a to vedle hmotného zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění, (vedle dávek nahrazujících ušlou mzdu), popř. vedle náhrady mzdy, při překážkách na straně organizace a po dobu dovolené na zotavenou.
V těchto případech se poskytuje příspěvek ve výši 50 % rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem pracovníka zjištěným naposled podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku z doby, kdy pracoval po stanovenou týdenní pracovní dobu a průměrným hrubým výdělkem zjištěným poprvé po sjednání kratší pracovní doby.
Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky FMPSV č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku, se příspěvek nezahrnuje do hrubého výdělku a podle § 10 citované vyhlášky se při změně sjednané délky týdenní pracovní doby zjišťuje průměrný výdělek z nové základní mzdy, přičemž výše ostatních složek mzdy zúčtovaných v rozhodném období (tj. předchozí kalendářní rok) se upraví podle poměru nové a dřívější pracovní doby. Navrhuje se, aby příspěvek byl poskytován i po dobu, kdy pracovníku přísluší náhrada mzdy, popř. jiné peněžité dávky, odvozené z výpočtu průměrného započítatelného výdělku.
8. V případě výplaty dávek nemocenského pojištění, nahrazujících mzdu se příspěvek podle zásady č. 7 poskytne, jestliže výše dávky nemocenského pojištění bude ovlivněna sjednáním kratší pracovní doby.
Zásada se navrhuje za účelem zamezit poskytovat příspěvek i v případech, kdy nárok na dávky nemocenského pojištění vznikne před tím, než dojde ke sjednání kratší pracovní doby. Řešeno bude též poskytování příspěvku při pobírání peněžité pomoci v mateřství, kdy její výše podle § 45 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů se stanoví ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené.
9. Příspěvek poskytují pracovníkům vybrané organizace, jejichž sídlo je na území České republiky.
Pracovněprávní předpis MPSV ČR, který bude vydán podle navržených zásad, se bude vztahovat na vybrané organizace, jejichž sídlo (sídlo právnické osoby) je na území České republiky.
10. Tyto zásady se nevztahují na pracovníky vybraných organizací, kteří pracují ve vedlejším pracovním poměru.
Z důvodů, které vedou k řešení podle navrhovaných zásad vyplývá, že poskytování příspěvku se nemůže vztahovat na pracovníky vybraných organizací, kteří pracují ve vedlejším pracovním poměru. Tito pracovníci totiž pracují kromě toho v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 70 odst. 1 zákoníku práce).
11. Pro účely těchto zásad se za stanovenou týdenní pracovní dobu považuje též kratší pracovní doba, která byla sjednána z jiných důvodů, než jsou uvedeny v zásadě č. 2.
Ve vybraných organizacích budou sjednány pracovní poměry s kratšími pracovními úvazky, např. u pracovnic z důvodu péče o děti (§ 156 odst. 2 zákoníku práce) nebo o jiné rodinné příslušníky. Navrhuje se, aby i pracovníci, jejichž kratší pracovní doba byla sjednána z jiných důvodů, než jsou uvedeny v zásadě č. 2 mohli mít sjednáno další zkrácení pracovní doby ve smyslu těchto zásad.
12. Prostředky vyplacené na příspěvky se uhradí vybrané organizaci z účelové rezervy státního rozpočtu na podporu zaměstnanosti. Příspěvek nezahrnuje organizace do mzdových prostředků. Za účelem poskytování příspěvku nebude vytvářen zvláštní fond, ale bude využito účelové rezervy státního rozpočtu na podporu zaměstnanosti.
Vzhledem k tomu, že příspěvek nebude plněním uhrazovaným ze mzdových prostředků organizace, nevztahuje se na vyplacenou částku příspěvků odvod z objemu mezd, ani pravidla regulačních odvodů.
Úhrada prostředků vybraným organizacím bude zabezpečena prostřednictvím úřadů práce.
13. Podle těchto zásad je možno postupovat do 31. prosince 1991.
Z ústavních, právních i věcných důvodů může být podle pracovněprávního předpisu, který bude na základě zásad vydán, postupováno jen po přechodnou dobu.