Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1995 > 1995-06-21

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 21. června 1995 č. 361 + P

k poslaneckému návrhu zásad zákona o omezení výdajů politických stran a hnutí na propagaci před volbami do Poslanecké sněmovny a do Senátu České republiky
(tisk č. 1767)


Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vláda - nová pracovní kopie', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á

k návrhu zásad zákona o omezení výdajů politických stran a hnutí na propagaci před volbami do Poslanecké sněmovny a do Senátu České republiky (tisk č. 1767) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.



Příloha k usnesení vlády ze dne 21. června 1995 č. 361

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zásad zákona o omezení výdajů politických stran a hnutí na propagaci před volbami do Poslanecké sněmovny a do Senátu České republiky

(tisk č. 1767)

Vláda na své schůzi dne 21. června 1995 projednala a posoudila zásady zákona o omezení výdajů politických stran a hnutí na propagaci před volbami do Poslanecké sněmovny a do Senátu České republiky a vyjádřila s těmito zásadami n e s o u h l a s .

Podle důvodové zprávy k návrhu zásad zákona je účelem navrhované právní úpravy předejít neúměrnému zadlužení politických stran v souvislosti s volební kampaní, odstranit negativní postoj veřejnosti k nadměrným výdajům politických stran na volební kampaň, srovnat šance politických stran ve volební kampani a zprůhlednit tok sponzorských darů a jejich výši.

Vláda považuje předložené zásady zákona z hlediska cílů i prostředků navržených k jejich dosažení za neracionální, neřešící otázku financování politických stran a hnutí a problematickou i z hlediska postavení politických stran a hnutí v našem právním řádu. Předložený návrh zásad zákona nebere v úvahu, že politické strany jsou právně samostatnými subjekty, takže rozhodování o tom, kolik prostředků věnují na volební kampaň, činí politické strany samostatně a na vlastní odpovědnost s tím, že demokratické rozhodování v politických stranách a hnutích o použití těchto prostředků je zajištěno jejich stanovami. Politické strany a politická hnutí mají zároveň znaky veřejné osoby. Na úseku hospodaření s finančními prostředky je tato skutečnost již vyjádřena v zákoně o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a to institucí povinného zpracování a předkládání výročních finančních zpráv těchto subjektů a s tím spojenou úlohou Nejvyššího kontrolního úřadu a Poslanecké sněmovny Parlamentu. Způsob, jakým politické strany využijí prostředky ve volební kampani, je rovněž záležitostí jejich vlastního rozhodnutí a je jedním z projevů jejich politické prezentace. Je zřejmé, že uvedené skutečnosti, stejně tak ovšem i šance politických stran ve volební kampani, nelze regulovat zákonem. Pokud jde o zprůhlednění toku sponzorských darů, které je v důvodové zprávě rovněž zmíněno, není z návrhu zásad zákona zřejmé, jakým způsobem by toho mělo být dosaženo.

Ohledně samotného obsahu předložených zásad zákona vláda upozorňuje zejména na tyto podstatné nedostatky, které jsou s ním spojeny:

a) obtížná prokazatelnost skutečné výše prostředků vynaložených na volební kampaň politických stran a hnutí. V zásadách č. 1 a 2 je vymezen předmět propagace a reklamy politických stran a hnutí velmi obecně, takže by nebylo jednoznačně zřejmé, zda různé formy prezentace politických stran a hnutí v období před volbami již mají povahu této propagace a reklamy či nikoliv anebo, zda politické strany a hnutí tuto propagaci a reklamu nezahájily již před počátkem rozhodného období, jež je vymezeno v zásadě č. 4. Jednoznačně není vymezena ani skutečná výše výdajů, která by podle zásady č. 5 měla být odvozena od tzv. ceny obvyklé, tedy od ceny subjektivně stanovené;

b) nedopracovanost zásad zákona z hlediska kontroly dodržení navrženého limitu výdajů politických stran a hnutí. Ze zásad č. 6 a 7 vyplývá, že vydavatelé periodického tisku a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání a reklamních tabulí sdělí potřebné údaje ministerstvu financí a to, zjistíli, že politická strana či hnutí limit výdajů překročily, zkrátí jim příspěvek ze státního rozpočtu. Než ministerstvo financí takto rozhodne, muselo by však mít právo provést kontrolu, a to jak u zmíněných vydavatelů a provozovatelů, tak i u třetích osob, jejichž výdaje na propagaci a reklamu politických stran a hnutí se mají podle zásady č. 5 do limitu rovněž zahrnovat. Se zřízením tohoto práva kontroly předložené zásady zákona nepočítají. Upozorňuje se zároveň, že tento systém kontroly by vyvolal značné náklady, o nichž se však důvodová zpráva k zásadám zákona vůbec nezmiňuje;

c) pokud jde o postih politických stran a hnutí za překročení limitu výdajů, zásady zákona sice obsahují návrh na zkrácení příspěvku ze státního rozpočtu, neberou však v úvahu, že příspěvek ze státního rozpočtu se v souladu se zákonem o sdružování v politických stranách a v politických hnutích neposkytuje všem politickým stranám a hnutím;

d) návrh zásad zákona neupravuje, v jaké výši by byly limitovány výdaje v případě, že ve volbách bude kandidovat volební koalice.

Dále se upozorňuje například na to, že ze zásady č. 6 není zřejmé, z jakých důvodů by měli vydavatelé periodického tisku a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání a reklamních tabulí oznamovat potřebné údaje Ústřední volební komisi, ze zásady č. 7 není zřejmé, který ze dvou druhů příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu politickým stranám je navrhováno zkrátit, v zásadě č. 7 chybí úprava promlčecí lhůty a úprava pravomocí finančních úřadů ke zjištění skutečností, na základě nichž by finanční úřady měly mít podle této zásady právo ukládat pokutu.