I. p ř i j í m á k návrhu zákona o státních vyznamenáních České republiky a k doplňku ke sněmovnímu tisku č. 307 stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. u k l á d á ministru zahraničních věcí projednat s představiteli Slovenské republiky otázku kontinuity existence u těch státních vyznamenání, která byla udělována jako státní vyznamenání bývalého společného státu;
III. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády a výsledcích projednání a prověření podle bodů I a II tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provedou:
předseda vlády,
ministr zahraničních věcí
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha¨ k usnesení vlády ČR ze dne 9. června 1993 č. 301
S t a n o v i s k o
vlády České republiky
k návrhu zákona o státních vyznamenáních České republiky
/tisk č. 307/ a k doplňku ke sněmovnímu tisku č. 307
Vláda České republiky na svém zasedání dne 9. června 1993 projednala a posoudila poslanecký návrh zákona o státních vyznamenáních /tisk č. 307/ a doplněk ke sněmovnímu tisku č. 307 ze dne 17. května 1993.
Vláda vyslovila souhlas s poslaneckým návrhem zákona o státních vyznamenáních České republiky /tisk č. 307/ v jeho původně předloženém znění. Nesouhlasí s přijetím návrhu ve znění doplňku ke sněmovnímu tisku č. 307 z těchto důvodů:
Předložený návrh zákona upravuje státní vyznamenání České republiky. Je proto nezbytné, aby úprava obsahovala komplexně věcná řešení všech základních otázek, které se problematiky státních vyznamenání týkají. Mezi ně nepochybně patří i popis jednotlivých státních vyznamenání, způsob jejich nošení a výkon správy státních vyznamenání. Věcná řešení těchto otázek musí navrhnout předkladatel; nelze je přesouvat na vládu, jak se navrhuje v doplňku ke sněmovnímu tisku č. 307, který v § 13 zakotvuje zmocnění pro vydání nařízení vlády. Dále se upozorňuje, že úprava státních vyznamenání dvěma právními předpisy je v daném případě neodůvodněná a neracionální. V neposlední řadě je třeba vzít též v úvahu, že nařízením vlády by nebylo možno některé otázky zamýšlené předkladatelem upravit. Konkrétně jde o působnost Kanceláře prezidenta republiky vykonávat správu státních vyznamenání, kterou lze založit pouze zákonem. Rovněž by nebylo možno stanovit podrobnosti o odnímání státních vyznamenání, když zákon uvedenou problematiku neupravuje.
Původně předložené znění zákona o státních vyznamenáních (tisk č. 307) výše uvedenými vadami netrpí, protože jde o komplexní právní úpravu obsahující v přílohách stanovy jednotlivých státních vyznamenání. Vláda proto doporučuje přijetí návrhu zákona o státních vyznamenáních v jeho původně předloženém znění za předpokladu, že v textu budou zohledněny tyto připomínky:
Obecně:
Upozoňuje se, že některá československá státní vyznamenání - konkrétně zejména Řád Bílého lva - jsou zdiskreditována s ohledem na osoby, kterým byla v minulosti tato vyznamenání propůjčována a udělována. Státní vyznamenání České republiky mající stejný název jako zdiskreditovaná československá státní vyznamenání by neměla být součástí navrhované právní úpravy.
Dále se upozorňuje, že je třeba ověřit stanovisko vlády Slovenské republiky ve věci udělování těch státních vyznamenání, kter jsou kontinuální s bývalými československými státními vyznamenáními. Vláda České republiky si v tom směru vyžádá od vlády Slovenské republiky informaci. O výsledku projednání bude předseda vlády informovat předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
K jednotlivým ustanovením:
K § 4:
Upozorňuje se, že důvody, pro něž lze udělovat Medaili Milady Horákové se částečně kryjí s důvody pro propůjčení Řádu T.G.M. Text daného ustanovení by měl být upřesněn.
K § 7:
1. S ohledem na to, že ve stanovách jsou uvedeny nejen podrobnosti o udělování a propůjčování vyznamenání, ale i popis vyznamenání a způsob jejich nošení, je třeba úvod věty upravit takto: "Podrobnosti o vyznamenáních uvedenýchz v § 2 až 6 a jejich udělování a propůjčování upravují ...".
2. Pro zpřesnění se dále doporučuje doplnit na konci ustanovení tuto větu: "Stanovy též upravují, zda lze jednotlivé řády nebo medaile výjimečně udělit nebo propůjčit vojenským útvarům majícím prapor.".
K § 8:
V předloženém návrhu zákona není upraveno, v kterých případech může prezident republiky vyznamenání odejmout. Nebude-li tato úprava doplněna, doporučuje se z textu § 8 vypustit slova "nebo odnímat".
K § 9:
V textu je třeba doplnit, že jde o Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky.
K § 13:
Pro upřesnění se doporučuje nahradit dosavadní znění § 13 tímto textem:
"§ 13
Kdo neoprávněně nosí nebo jinak zneužije vyznamenání, se dopustí přestupky, za který lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč. Pro přestupky a jejich projednávání platí obecné předpisy1).
__________________
1) Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1993 Sb.) a zákon č. 71/1969 Sb., o správním řízení (správní řád).".
K § 15:
V písmenu b) se doporučuje ponechat pouze slova "československé řády" a následující text vypustit jako nadbytečný. Podle dosud platné právní úpravy nebyly zřízeny žádné řády České republiky. Pokud jde o řády Slovenské republiky, lze je podřadit pod text písmena c). Dovětek "...jejichž propůjčování bylo ukončeno" vyplývá ze skutečnosti, že ČSFR zanikla, jakož i z § 16 návrhu, kterým se zrušuje zákon č. 404/1990 Sb.
K § 17:
Upozorňuje se, že úprava obsažená ve větě před středníkem vyplývá již z § 16, který zrušuje dosavadní právní předpis, a není tedy ani možnost podle něj udělovat nebo propůjčovat vyznamenání.
K přílohám zákona:
1. Přílohy je nutno doplnit o popis jednotlivých vyznamenání.
2. V příloze 1 v úvodní větě je třeba pro upřesnění slova "praporům vojenských útvarů" nahradit slovy "vojenským útvarům majícím prapor" a text upravit tak, aby bylo jednoznačně zřejmo v souladu s § 2 návrhu, v kterých případech se Řád T.G.M. uděluje vojákům, příslušníkům ozbrojených sborů a dalším pracovníkům těchto složek, případně vojenským útvarům, které mají prapor.
3. V příloze 1 se doporučuje toto znění Čl. 2: "Prezidentu republiky přísluší po dobu výkonu úřadu řádová insignie I. třídy". Ústava České republiky svěřuje propůjčování řádů pouze prezidentovi. Navrhované řešení, podle něhož může řád propůjčit Parlament, není s Ústavou v souladu.