Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-10-19

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 19. října 1998 č. 687 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona o vyrovnaném
státním rozpočtu České republiky
(sněmovní tisk č. 32)


Vazba na záznam z jednání vlády: Databáze 'Vedení MŽP', Pohled 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu ústavního zákona o vyrovnaném státním rozpočtu České republiky (sněmovní tisk č. 32), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády




Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 19. října 1998 č. 687

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona o vyrovnaném
státním rozpočtu České republiky
(sněmovní tisk č. 32)


Vláda na jednání své schůze dne 19. října 1998 projednala a posoudila návrh ústavního zákona o vyrovnaném státním rozpočtu České republiky (sněmovní tisk č. 32) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených zásadních důvodů.

1. Předložený návrh ústavního zákona nerespektuje, že nejen ekonomika České republiky, ale všech států se zákonitě vyvíjí cyklicky, a to se promítá jak do daňových příjmů, tak i rozpočtových výdajů a jednoznačně s tím souvisí i sklon rozpočtů buď k deficitu nebo k přebytku; nerespektování těchto zákonitostí popírá vazbu rozpočtů na ekonomickou realitu a nutně vede k tzv. ekonomickému voluntarismu.

2. Předložený návrh ústavního zákona zcela opomíjí skutečnost, že v příslušném rozpočtovém roce je realizována řada opatření, která mají za následek schodek (zvýšení státního dluhu), a to nejen v daném rozpočtovém roce, ale i v letech následujících. Jedná se především o závazky vážící se k těm zdrojům, jejichž přijetí podle platných rozpočtových pravidel podléhá schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky (například půjčky od různých světových institucí), které ve svém důsledku mohou znamenat v určitém roce rozpočtový deficit; ústavní zákon v navržené podobě by fakticky znemožnil taková rozpočtová i mimorozpočtová opatření přijímat.

3. Předložený návrh ústavního zákona není propracován ani z legislativního hlediska, neboť z navržené dikce vyplývá, že odchýlí-li se v průběhu roku skutečnost od schváleného rozpočtu tak, že výdaje převýší příjmy, měl by být schválený státní rozpočet změněn, návrh však neřeší

a) v jakém okamžiku by ke změně mělo dojít, aby bylo zřejmé, že nejde pouze o dočasnou odchylku od schváleného rozpočtu, která si změnu ročního rozpočtu nevyžaduje,

b) jak bude postupováno, jestliže ani změnou schváleného státního rozpočtu nelze již zamezit vzniku schodku ve státním rozpočtu.