Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-01-21

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 21. ledna 1998 č. 36 + P

k poslaneckému návrhu zákona o registrovaném partnerství osob
téhož pohlaví
(sněmovní tisk č. 359)


Vazba na záznam z jednání vlády: Databáze 'Vedení MŽP', Pohled 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví (sněmovní tisk č. 359) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:

předseda vlády



Předseda vlády

Ing. Josef T o š o v s k ý , v. r.



P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 21. ledna 1998 č. 36


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví
(sněmovní tisk č. 359)


Vláda na jednání své schůze dne 21. ledna 1998 projednala a posoudila návrh zákona o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví (sněmovní tisk č. 359) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených důvodů.

I.


Obecně vláda nemá zásadních námitek proti tomu, aby bylo zákonem řešeno právní postavení občanů s homosexuální orientací a upraveno jejich soužití trvalejšího charakteru jako institut s prvky jak veřejného, tak soukromého práva. Vláda nemá ani zásadní námitky proti koncepci návrhu zákona, která vychází ze smluvního vztahu takového partnerství, které výslovně nebude mít rodinněprávní charakter. Případná regulace takového vztahu nebude součástí rodinněprávního kodexu, a to v souladu se zásadním přístupem vlády k rodině jako trvalému životnímu společenství muže a ženy, jejímž smyslem je v rozhodující většině případů výchova dětí.

Vláda je na druhé straně přesvědčena, že přes určitý kladný posun v přístupu společnosti k výrazné menšině občanů - homosexuálů - chybí zatím u nás objektivní sociologický a demografický průzkum, který by dokumentoval očekávané kladné přijetí navrhované právní úpravy společností. Rovněž zejména neexistuje komplexní rozbor dopadů předpokládaného, dokonce obdobného, použití úpravy manželství na navrhované registrované partnerství v jednotlivých oblastech právního řádu. Jde nejen o oblast vzniku, zániku partnerství a vzájemných práv partnerů, krytou obdobnou či přiměřenou aplikací zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “zákon o rodině”), ale i o dopady v oblasti občanského práva, pracovního práva, práva sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění, práva finančního, celé řady sfér práva správního, dopady v oblasti bytového družstevnictví i trestního práva. Přitom řada těchto dopadů může být spojena s negativními důsledky pro práva třetích osob. Vzniknou též komplikace v informačních systémech - bylo by nezbytné změnit řadu formálních podkladů apod.

Pokud by se mělo přistoupit k právní úpravě, pak by vláda spíše preferovala koncepci dílčích úprav v řadě zákonů v naznačených právních oblastech, než obecnou zákonnou normu o obdobné aplikaci institutu manželství na vztahy osob stejného pohlaví. Skutečnost, že tři skandinávské státy zvolily cestu obecné zákonné normy není výrazným argumentem ve srovnání s naprostou většinou ostatních evropských států, z nichž opět jen malá část se vydala cestou respektování naznačeného vztahu homosexuálních občanů v jednotlivých konkrétních oblastech.

II.

Předložený návrh zákona představuje jen velice rámcovou a neúplnou právní úpravu, která neobsahuje odpovědi na řadu podstatných otázek.

Proces registrace, která má být podmínkou účinnosti smlouvy o vzniku a zániku registrovaného partnerství, by musel být upraven zákonem a nikoliv vyhláškou.

Nejsou řešeny otázky příjmení po budoucí registraci (užívání nového příjmení, druhého příjmení vedle dosavadního). Chybí vymezení základních práv a povinností partnerů. Přitom svazek není výslovně vázán na homosexuální orientaci, ale jen na podmínku stejného pohlaví a v praxi by se jím mohlo řešit i účelové ekonomické soužití osob staršího věku s možností zneužití dědických, důchodových a pojistných práv.

V předloženém návrhu zákona zcela chybí důvody, pro které by mohl soud zrušit registrované partnerství při nesouhlasu jednoho z partnerů s uzavřením smlouvy o zániku partnerství.

Předložený navrhovaný zákon by mohl ohrozit právní jistotu třetích osob již tím, že partnerství s podstatnými dopady na majetkové, bytové a jiné vztahy, vzniká a zaniká právními úkony, které jsou státními orgány v podstatě neovlivnitelné.

Předložený navrhovaný zákon vyvolává i další problémy v oblastech práva dědického, pracovněprávního i trestního.

Bylo by nutno přezkoumat dopad předloženého navrhovaného zákona na závazky v oblasti mezinárodního práva procesního, zejména pokud jde o uznání cizích rozhodnutí a možnost uznání našich rozhodnutí v cizích státech.