Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-04-21

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 21. dubna 1999 č. 363 + P

k poslaneckému návrhu ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu)
o vstupu České republiky do Evropské unie
(sněmovní tisk č. 171)

Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu) o vstupu České republiky do Evropské unie (sněmovní tisk č. 171), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády




1. místopředseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.



P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 21. dubna 1999 č. 363



S t a n o v i s k o

vlády k návrhu ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu)
o vstupu České republiky do Evropské unie
(sněmovní tisk č. 171)


Vláda na jednání své schůze dne 21. dubna 1999 projednala a posoudila návrh ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu) o vstupu České republiky do Evropské unie (sněmovní tisk č. 171) a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s především z dále uvedených důvodů.

1. Vláda nesdílí názor, že pro každé referendum ke konkrétní otázce by měl být přijímán zvláštní ústavní zákon a naopak upřednostňuje provedení čl. 2 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen “Ústava České republiky”), takovým ústavním zákonem, který by umožnil konat referenda k různým závažným otázkám, jejichž rámec by současně vymezil.

2. V předloženém návrhu ústavního zákona (čl. 3 odst. 2) je rozšířením pravomocí Ústavního soudu nad rámec pravomocí stanovených v čl. 87 Ústavy České republiky obsažena nepřípustná nepřímá novela tohoto ustanovení; taxativně stanovenou pravomoc Ústavního soudu lze rozšířit jen přímou novelou čl. 87 odst. 1 Ústavy České republiky, který obsahuje výčet věcí v nichž Ústavní soud rozhoduje a současně by bylo nezbytné novelizovat zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

3. K předloženému návrhu ústavního zákona není předložen návrh zákona, který by měl podle čl. 3 odst. 4 předloženého návrhu upravit podrobnosti při navrhování, vyhlašování a provádění referenda; bez tohoto návrhu nelze obsah tak zásadní právní úpravy, jakou je ústavní zákon o lidovém hlasování dostatečně a ve všech souvislostech posoudit.

4. Předložený návrh ústavního zákona obsahuje i legislativně technické nedostatky, například v názvu zákona je použit pojem lidové hlasování, který se ve vlastním textu návrhu zákona již nevyskytuje, ustanovení o nabytí účinnosti zákona není uvedeno v samostatném článku a podobně.