I. p ř i j í m á
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tisk č. 2051), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 1996 č. 106
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
(tisk č. 2051)
Vláda na své schůzi dne 7. února 1996 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s .
K jednotlivým návrhům obsaženým v předloženém návrhu zákona vláda uvádí:
K návrhu, aby starobní důchod byl vyplácen bez omezení při souběhu s příjmy z výdělečné činnosti
Financování systému důchodového pojištění je založeno na principu mezigenerační solidarity. Do právní úpravy souběhu nároku na důchod a příjmů z výdělečné činnosti je však tento princip promítnut pouze v omezeném rozsahu; uplatňuje se pouze po dobu dvou let po vzniku nároku na důchod, přičemž příjem z výdělečné činnosti musí zároveň přesáhnout dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce. Za dobu, po kterou není starobní důchod vyplácen z důvodu vyššího příjmu z výdělečné činnosti, zvyšuje se procentní výměra tohoto důchodu. Starobní důchod se vyplácí vždy, pokud poživatel tohoto důchodu dosáhl věku 65 let, i když je výdělečně činný.
Z uvedeného vyplývá, že právní úprava souběhu nároku na důchod a příjmů z výdělečné činnosti není v rozporu s pojistným principem a sleduje princip spravedlnosti. Z toho ostatně vycházejí i mezinárodní smlouvy, například Úmluva o minimální normě sociálního zabezpečení nebo Úmluva o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách, které umožňují, aby vnitrostátní zákonodárství stanovilo, že výplata dávek může být přerušena, je-li jejich poživatel výdělečně činný.
Ohledně návrhu na vypuštění § 37 zákona, v němž je souběh nároku na důchod a příjmů z výdělečné činnosti upraven, je třeba zároveň upozornit na jeho nedopracovanost z legislativního hlediska. Vypuštění § 37 by například znamenalo, že starobní důchod by byl vyplácen i těm osobám, kterým vznikl nárok na důchod před dosažením důchodového věku a jsou výdělečně činné, což by bylo v rozporu s funkcí těchto typů starobních důchodů. Vypuštění § 37 zákona by si zároveň vyžadovalo novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pokud jde o právní úpravu ohlašovací povinnosti, zastavení výplaty důchodu a podobně.
K návrhu na úpravu minimální výše důchodu
V systému důchodového pojištění je výše důchodu závislá především na délce doby pojištění a na výši hrubých příjmů dosažených v rozhodném období.
Zákon o důchodovém pojištění stanoví minimální výši důchodů, přičemž vláda je zmocněna nařízením zvýšit základní výměry důchodů, pokud byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů. Kromě toho, pokud pojištěnec získal alespoň 15 let pojištění, nesmí být plný invalidní důchod nižší než 3 900 Kč měsíčně.
Nyní předložený návrh novely v podstatě odpovídá právní úpravě platné do 31. prosince 1995 a znamená tedy dodatečné převzetí zrušeného institutu zvýšení důchodu z důvodu jediného zdroje příjmu do systému důchodového pojištění, kam ovšem svým charakterem nepatří. Sociální situace důchodců bude v případě potřeby řešena v systému sociální péče, a to dávkami sociální péče, kdy bude hrazen rozdíl mezi částkou životního minima a důchodem.
V souvislosti s podaným návrhem novely je třeba rovněž upozornit, že zvýšení důchodu z důvodu jediného zdroje příjmů, přiznané podle předchozích předpisů do 31. prosince 1995, bylo od 1. ledna 1996 sloučeno s důchodem.
Předložený návrh neguje záměr zákona o důchodovém pojištění rovněž v tom směru, že při stanovení výše plného nebo částečného invalidního důchodu nepřihlíží k tomu, že chybějící doba se podle platného zákona nedopočítává v případě, kdy plná či částečná invalidita vznikla jako následek úmyslného poškození zdraví nebo úmyslného trestného činu pojištěnce.
K navrhovanému způsobu valorizace důchodů
Podle platné právní úpravy se vyplácené důchody zvýší, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 % a kromě toho se vyplácené důchody zvyšují nejméně jednou za dva roky tak, aby zvýšení dosáhlo nejméně jedné třetiny průměru indexu růstu reálné mzdy. Růst spotřebitelských cen je tedy nutno zohlednit plně a růst reálných mezd minimálně ve výši jedné třetiny; horní hranice pro zvyšování důchodů není stanovena. Tento systém zaručuje růst reálné hodnoty důchodů. Zvýšení důchodů od dubna r. 1996 potvrzuje, že cesta k tomuto vyrovnávání byla již nastoupena, neboť reálná hodnota průměrného starobního důchodu vzroste oproti předchozímu zvýšení o 6,8 %.
Naproti tomu systém valorizace důchodů obsažený v předložené novele představuje výrazné zhoršení pravidel pro zvyšování vyplácených důchodů oproti současnému stavu. Podle návrhu se důchody zvýší o růst spotřebitelských cen nebo o růst průměrné reálné mzdy, pokud některý z těchto ukazatelů od posledního zvýšení překročí 5 procentní hranici. Jestliže se tedy ceny zvýší o 5 %, dojde ke zvýšení důchodů o 5 % a cyklus posuzování by začal znovu. Důchody se tak zvýší jen podle růstu cen a zvýšení reálných mezd v daném období nelze již nikdy při zvýšení důchodů zohlednit. Pokud by došlo k 5 procentnímu růstu reálné mzdy, má podle návrhu dojít ke zvýšení důchodů opět pouze o 5 %, takže růst cen za příslušné období by se ve zvýšení důchodů neprojevil; důchodci by tedy dostali opět méně než podle platného systému. Navrhovaný systém valorizace důchodů by v podstatě zakonzervoval současnou reálnou hodnotu důchodů.
Navržený systém valorizace důchodů je chybně konstruován i proto, že výplata mezd není v průběhu roku rovnoměrná a mezi jednotlivými čtvrtletími dochází nejen k růstu, ale i k poklesu. K posuzování mzdového vývoje je třeba používat roční ukazatele. Naproti tomu cenový vývoj je reálné zjišťovat a hodnotit v měsíční periodicitě.
K návrhu na ponechání důchodového věku podle stavu k 31. prosinci 1995
V tomto směru vláda odkazuje na své stanovisko k obdobnému návrhu obsaženému v poslaneckém tisku č. 2046.