Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1998 > 1998-09-30

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. září 1998 č. 636 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 576/1990 Sb.,
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky
a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 29)


Vazba na záznam z jednání vlády: Databáze 'Vedení MŽP', Pohled 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 29), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 30. září 1998 č. 636



S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 576/1990 Sb.,
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky
České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 29)


Vláda na jednání své schůze dne 30. září 1998 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 29), a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s , a to především proto, že státní rozpočet je navrhován vždy na podmínky příslušného roku a odvíjí se od podmínek roku předchozího. Pokud by se mělo při neschválení zákona o státním rozpočtu na příslušný rok hospodařit podle státního rozpočtu schváleného na předchozí rok, jak je uvedeno v návrhu zákona, muselo by nutně dojít k poruchám zásadního významu, neboť objektivně daná struktura příjmů a výdajů může být v konkrétní situaci běžného roku již podstatně jiná.

Podrobněji k tomu vláda uvádí, že výše výdajů státního rozpočtu činí zhruba 600 mld Kč, z toho
60% jsou mandatorní výdaje, tedy zejména výdaje na sociální dávky, úhrada majetkové újmy bank, výdaje na
státní příspěvek ke stavebnímu spoření a penzijnímu připojištění. Tyto výdaje musí stát uhradit na základě
povinnosti uložené mu zákonem a to v okamžiku jejich splatnosti. Dalších 20% jsou výdaje na mzdy.
Připoužití rozpočtu předchozího roku jako rozpočtového provizoria by tedy byly ohroženy nemandatorní výdaje, například dotace a investiční výdaje. Rovněž mohou vzniknout nové rozpočtové kapitoly, se kterými minulý rozpočet nepočítal. Za nedostatek předloženého návrhu zákona považuje vláda i skutečnost, že neobsahuje ustanovení o vlivu případné meziroční inflace na příjmovou a výdajovou část státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok.

Kromě toho vláda upozorňuje, že předložený návrh zákona neobsahuje rozbor předpokládaných hospodářských důsledků a finančních dopadů.





Závěrem vláda uvádí, že je si vědoma naléhavé nutnosti změny rozpočtových pravidel, které upraví rozpočtové vztahy komplexně včetně úpravy rozpočtového provizoria, a to zejména jako reakci na vznik vyšších územních samosprávných celků, transformaci rozpočtových a příspěvkových organizací a s vazbou na novou právní úpravu hospodaření s majetkem státu.