Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1993 > 1993-08-11

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 11. srpna 1993 č. 425 + P

k návrhu zásad zákona o neslučitelnosti výkonu mandátu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činností
(tisk č. 466)


Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vláda - nová pracovní kopie', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zásad zákona o neslučitelnosti výkonu mandátu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činností stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 11. srpna 1993 č. 425

S t a n o v i s k o

vlády České republiky

k návrhu zásad zákona o neslučitelnosti výkonu mandátu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s

některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou Činností

/tisk Č. 466/

Vláda České republiky na svém zasedání dne 11. srpna 1993 projednala a posoudila poslanecký návrh zásad zákona o neslučitelnosti výkonu mandátu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činností /tisk č. 466/. Vláda s návrhem zásad zákona nevyslovila souhlas a považuje ho v předložené podobě za nepřijatelný. Upozorňuje se na tyto zásadní nedostatky

1. Podle zásady 1 si zákon klade za cíl řešit oddělení jednotlivých druhů moci, zejména moci zákonodárné a výkonné . V textu návrhu však uvedené řešení obsaženo není a ani být nenůže. Úpravu moci zákonodárné, výkonné a soudní a vztah mezi nimi provádí Ústava České republiky, kterou nelze měnit prostým zákonem. Z tohoto hlediska pe text zásady nepřijatelný.

2 .Zásada 2 obsahuje úpravu,kterou předvídá čl .11 Ústavy České republiky, podle něhož s funkcí poslance a senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Protože však v daném případě dochází k zániku mandátu poslance ze zákona, kde se nepředpokládá rozhodování orgánů Parlamentu musí být neslučitelné funkce vymezeny naprosto přesné a taxativně. Text navrhované zásady tento požadavek nesplňuje. Místo přesného výčtu funkcí je použito vágního pojmu "funkce na úrovni" a některé uváděné funkce dokonce neexistují (náměstek přednosty okresního úřadu a člen prezidiální rady NKÚJ), Rovněž není vzato v úvahu, že výkon některých funkcí, které jsou v zásadě citovány, je již podle platných zákonů neslučitelný s funkcí poslance. Konkrétně jde o prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu podle zákona č. 166/1993 Sb. a o přednostu okresního úřadu podle zákona č. 425/199b Sb. Z uvedených důvodů je text zásady nepřijatelný.

3. Zásada 3 jde nad rámec Č1. 22 odst. 1 Ústavy Českérepubliky, který výslovné umožňuje pouze to, aby zákon stanovil určité funkce, které jsou neslučitelné s funkcíposlance a mají za následek zánik poslaneckého mandátu.Z toho vyplývá, že prostým zákonem nelze upravit důvodzániku mandátu poslance spočívající ve výkonu druh) činností, včetně činnosti podnikatelské. Takové omezení by bylo neústavní. Zcela vyloučená je pak i navržená úprava absolutního bezvýjimečného omezení jakékoliv podnikatelské činnosti po dobu pěti let po zániku mandátu poslance. Jedná se o rozpor s Č1.26 Listiny základních práv a svobod.

4. Text zásady 4 přehlíží potřebu dát poslanci možnost volby, kterou z funkcí hodlá dále zastávat.

Nepoužitelný jerovněž navrhovaný postup podle zákona Č. 236/1992 Sb. při uvolněni mandátu poslance. Tento zákon je novelou zákona č. 55/l591 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění a jeho pozastavení po zániku ČSFR nelze použít.

Je rovněž v rozporu s předchozími zásadami 2 a 4, podle kterých mandát poslance zaniká buď nástupem do jiné funkce nebo účinností zákona. Poslanec v těchto případech nemá již co řešit, přestože mu to zásada 5 ukládá.