Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-01-11

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 11. ledna 1999 č. 37 + P

ke zhodnocení zdravotně pojistných plánů zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven na rok 1999 a k návrhu zdravotně
pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky na rok 1999

Vazba na záznam z jednání vlády: Databáze 'Vedení MŽP', Pohled 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. s c h v a l u j e zdravotně pojistné plány na rok 1999 těchto zaměstna- neckých zdravotních pojišťoven:

201 - Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky,
205 - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna,
207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven,
209 - Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA,
211 - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky,
212 - Stavební zdravotní pojišťovna STAZPO,
213 - Revírní bratrská pokladna v Ostravě,
217 - Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE a
222 - Česká národní zdravotní pojišťovna;


II. p ř i j í m á k návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 1999 vyjádření uvedené v příloze tohoto usnesení;

III. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit návrh zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 1999;

IV. p o v ě ř u j e

1. předsedu vlády, aby informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o schválených zdravotně pojistných plánech uvedených v bodě I tohoto usnesení a o stanovisku vlády uvedeném v bodě II tohoto usnesení,

2. ministra zdravotnictví, aby odůvodnil vyjádření vlády uvedené v bodě II tohoto usnesení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky při projednávání návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 1999 s tím, že s ohledem na časový odstup, který uplynul od zpracování návrhu tohoto plánu bude vystoupení ministra zdravotnictví doplněno o aktuální zprávu o očekávaném vývoji nejdůležitějších ukazatelů v roce 1999 (příjmy pojistného po přerozdělování, výdaje na zdravotní péči, plánované saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a celkových výdajů souvisejících s veřejným zdravotním pojištěním, vývoj závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením), což bude vycházet z analýzy současného vývoje hospodaření zpracované Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky.


Provedou:

předseda vlády,
ministr zdravotnictví



Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 11. ledna 1999 č. 37





V y j á d ř e n í

vlády k návrhu zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky na rok 1999

(111 - Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky)

I.
Hodnocení ekonomické

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen “Pojišťovna”) očekává dosáhnout k 31. prosinci 1998 celkem 7 800 000 pojištěnců, což znamená v průběhu roku 1998 ztrátu více než 25 000 pojištěnců. V roce 1999 předpokládá stabilizování počtu pojištěnců, i když jejich struktura by měla obsahovat o 100 000 více pojištěnců hrazených státem, což ovlivňuje hodnotu očekávaného výběru pojistného. V průměrném počtu pojištěnců očekává Pojišťovna ztrátu 10 000 pojištěnců oproti stavu v roce 1998 a současně navýšení počtu pojištěnců za které je plátcem stát na počet 4 494 900, tj. 57,63% z celkového očekávaného průměrného počtu pojištěnců, který je odhadován na 7 800 000 pojištěnců. Z celkového počtu pojištěnců v České republice jich bude u Pojišťovny pojištěno přibližně 75%.

Plánované příjmy z vlastního výběru pojistného jsou očekávány ve výši 60 221 mil. Kč, což oproti očekávanému příjmu v roce 1998 znamená nárůst na 112,68%. Při plánovaném snížení průměrného počtu pojištěnců se jedná o optimistický výhled. K porovnání s rokem 1998 je, s ohledem na metodiku používanou v letech do roku 1999, použita hodnota tvorby základního fondu. Skutečné příjmy do základního fondu jsou plánovány o 1 374 mil. Kč nižší z důvodů časového a věcného posunu plánovaných hodnot. Počáteční zůstatky základního fondu v části tvorby jsou plánovány jako kladné, neboť jsou ovlivněny kladným saldem pohledávek a závazků vůči tomuto fondu. Jedná se však pouze o teoretickou hodnotu, neboť pohledávky vůči mnoha plátcům jsou považovány za nevymahatelné na rozdíl od nutnosti splatit závazky Pojišťovny vůči svým smluvním partnerům poskytujícím zdravotní péči pojištěncům Pojišťovny.

Plánované příjmy po přerozdělování jsou očekávány ve výši 88 882 mil. Kč, což představuje oproti roku 1998 nárůst na 113,61%. Tento nárůst je výrazně ovlivněn očekávaným zvýšením příjmů z přerozdělování na částku 28 661 mil. Kč, což oproti očekávanému příjmu v roce 1998 ve výši 24 791 mil. Kč, znamená nárůst na 115,61%. Plánovaný nárůst je způsoben dvěma vlivy. Výše vyměřovacího základu pro osoby, za které hradí pojistné stát, se zvýšila na úroveň 2 900,- Kč měsíčně teprve od poloviny roku 1998. Kromě zvýšení vyměřovacího základu pro celý rok 1999 očekává Pojišťovna nárůst počtu pojištěnců ve skupině osob za které je plátcem stát. Především vliv přerozdělení působí na očekávané zvýšení příjmu pojistného po přerozdělování na jednoho pojištěnce z částky 10 018,- Kč očekávané v roce 1998 na 11 395,- Kč, tj. o více než 13% meziročního přírůstku.

Jak vývoj příjmů, tak i vývoj celkových výdajů na zdravotní péči mezi rokem 1998 a 1999 je posuzován s vazbou na údaje základního fondu oddílu - čerpání. Očekávané zvýšení výdajů na zdravotní péči dosáhne hodnoty 3 282 020 tis. Kč a celkové výdaje na zdravotní péči v roce 1999 jsou očekávány ve výši 82 198 020 tis. Kč. Meziroční zvýšení však činí pouze 4,16 %. Jak vyplývá z dalších bodů hodnocení, předpokládá Pojišťovna využít takto získaný kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji k likvidaci svých závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti.

Ověření podmínek vyrovnaného hodnocení podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, není u Pojišťovny navázáno na podmínky hospodaření fondu prevence vzhledem k tomu, že zákon č. 127/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, nedal Pojišťovně možnost vkládat prostředky z příjmu pokut, penále a přirážek do fondu prevence. Při vyhodnocení základního fondu zdravotního pojištění, který představuje tok finančních prostředků základního fondu je zřejmé, že kladný zůstatek je dosažen pouze zapojením veškerých prostředků základního fondu zdravotního pojištění, rezervního fondu a dalších 300 mil. Kč bankovních úvěrů. Výdaje na zdravotní péči v roce 1999 jsou povýšeny o úhrady závazků z předchozích let ve výši 3 700 mil. Kč.

Maximální limit nákladů na vlastní činnost ve vazbě na vyhlášku č. 227/1998 Sb. činí 3 101 930 tis. Kč. Jeho propočet je uveden v příloze ZPP 99/2 v řádku 33/b zaokrouhleně 3 102 000 tis. Kč. Očekávané čerpání nákladů je oproti maximálnímu limitu sníženo na hodnotu 2 618 000 tis. Kč, v návaznosti na plánovaný rozsah a strukturu očekávaných nákladů na vlastní činnost schválený Správní radou Pojišťovny. Oproti maximálnímu limitu se tedy plánuje úspora 483 930 tis. Kč. Převod z provozního fondu do fondu reprodukce investičního majetku je oproti odpisům ve výši 260 000 tis. Kč navýšen z rozhodnutí Správní rady ještě o 158 000 tis. Kč. Na pokrytí investičních potřeb roku 1999 je z rozhodnutí Správní rady plánováno použít i úvěru ve výši 180 000 tis. Kč. Z hlediska limitu vyjádřeného v procentech se tak maximální limit 3,52 % snižuje na 2,97 % (údaj uváděný na straně 74 textu ve výši 2,96 % vzniká odvozením od chybné základny příjmů ve výši 88 336 mil. Kč s vazbou na propočet na straně 46; skutečnou rozvrhovou základnu musí Pojišťovna odvodit z tabulky provozního fondu části příjmově výdajové; tato rozvrhová základna činí pouze 88 123 mil. Kč, avšak vzniklá nepřesnost však neovlivňuje žádné další souvislosti a vazby).

Při předpokladu dosažení 13 % nárůstu příjmů, udržení nárůstu výdajů pouze na 4,5% a rozpuštění přibližně 560 000 tis. Kč rezervního fondu předpokládá Pojišťovna dosáhnout snížení celkových závazků z 11 561 221 tis. Kč k 31. prosinci 1998 na 8 070 000 tis. Kč k 31. prosinci 1999 především v kategorii závazků po lhůtě splatnosti, které mají klesnout o 3 700 000 tis. Kč.

Oproti roku 1998 předpokládá Pojišťovna snížit především objem krátkodobých úvěrů. I zde se promítá předpoklad vytváření vlastních zdrojů na splácení závazků po lhůtě splatnosti. Oproti 2 750 mil. Kč v roce 1997 a 1 600 mil. Kč v roce 1998 předpokládá využít pouze 300 mil. Kč, což je pouze 19 % očekávané skutečnosti roku 1998. Plánovaný vývoj krátkodobých úvěrů se jeví velmi nepravděpodobný. Vývoj dlouhodobých úvěrů odpovídá plánovaným potřebám fondu reprodukce investičního majetku.

Objem plánovaných splátek zvýhodněného úvěru poskytnutého na základě usnesení vlády z 12. června 1997 č. 352, o změně usnesení vlády z 23. dubna 1997 č. 238, k řešení finanční situace ve zdravotnictví (I. etapa), odpovídá splátkovému kalendáři, který pro rok 1999 stanovil splátky ve výši 600 mil. Kč. Splátky jsou v této výši zapracovány ve výdajích základního fondu zdravotního pojištění.

Bezúročné návratné finanční výpomoci v minulosti Pojišťovna nečerpala.

V oblasti pohledávek neočekává Pojišťovna výrazné změny, a to i přesto, že mezi rokem 1997 a 1998 došlo ke zvýšení téměř o 2 000 mil. Kč, z toho o 1 340 mil. Kč u pohledávek po lhůtě splatnosti. Celkový nárůst pohledávek mezi rokem 1998 a 1999 se očekává pouze o 140 mil. Kč. Jejich absolutní výše je k 31. prosinci 1999 očekávána ve výši 11 710 mil. Kč. Je překvapující, že Pojišťovna neočekává nárůst pohledávek po lhůtě splatnosti u plátců pojistného v souvislosti se zavedením povinných měsíčních hlášení od pololetí roku 1998.

Plánované saldo pohledávek a závazků k 31. prosinci 1999 dosahuje 3 640 000 tis. Kč. Jeho výše je ovlivněna především optimistickým snížením stavu závazků a stagnací vývoje pohledávek. Jedná se o naprosto odlišný vývoj oproti skutečnosti roku 1997, kdy saldo dosáhlo 405 497 tis. Kč a očekávané saldo roku 1998 má dosáhnout hodnoty 8 779 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že se neočekává v roce 1999 výrazná úprava oceňování zdravotních výkonů ani výrazné snížení počtu zdravotnických zařízení, nejeví se tento předpoklad splnitelný ani se zapojením prostředků rezervního fondu. U zdravotnických zařízení předpokládá Pojišťovna ze záporného salda -3 980 000 tis. Kč k 31. prosinci 1998 dosáhnout záporného salda pouze -320 000 tis. Kč k 31. prosinci 1999.

Počáteční zůstatek rezervního fondu k 1. lednu 1999 ve finančním vyjádření uvedla Pojišťovna nulový. Z komentáře vyplývá, že rezervní fond nebyl kryt peněžními prostředky, ale jeho naplnění bylo provedeno z kladného hospodářského výsledku finančně vyjádřeného ve své podstatě neuhrazenými pohledávkami. Tuto skutečnost Pojišťovna uvedla až nyní, v souvislosti s převodem konečných zůstatků hospodaření roku 1998 do počátečních zůstatků roku 1999. K 1. lednu 1999 bude tedy rezervní fond naplněn pouze cennými papíry ve výši 440 mil. Kč. Prodejem v průběhu roku 1999 předpokládá získat finanční prostředky v hodnotě 560 mil. Kč a veškeré tyto prostředky vložit do základního fondu, neboť základní fond ve zdravotně pojistném plánu dosahuje záporný výsledek hospodaření (v souvislosti s plánovanou úhradou závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením ve výši 3 700 mil. Kč). Pojišťovna je tedy jedinou zdravotní pojišťovnou, která na konci roku plánuje nulový zůstatek rezervního fondu.

Příspěvek do zajišťovacího fondu není pro Pojišťovnu uzákoněn.

Pojišťovna naplňuje sociální fond jak z limitovaných prostředků provozního fondu, limitem ve výši 18 600 tis. Kč, tak i příspěvkem 10 000 tis. Kč z části hospodářského výsledku po zdanění.

Plánovaná tvorba fondu prevence na rok 1999 vychází pouze ze zákonem č. 127/1998 Sb. stanovených zdrojů - tj. z prostředků hospodářského výsledku po zdanění. Celková tvorba ve výši 20 000 tis. Kč má být v roce 1999 využita na zajištění preventivních programů. Převod zůstatku z roku 1998 nebyl zákonem č. 127/1998 Sb. povolen. Zbývající prostředky tohoto fondu mají být k 31. prosinci 1998 převedeny do rezervního fondu. Jejich převod Pojišťovna neplánuje. Z očekávané skutečnosti vyplývá, že pro rok 1998 je očekáváno čerpání stávajícího fondu prevence ve výši 450 000 tis. Kč, což je o 85% více než v roce 1997. Čerpání tohoto fondu do 31. prosince 1998 podléhá pouze rozhodnutí Správní rady.

Vzhledem ke stagnaci počtu pojištěnců na úrovni dosažené k 31. prosinci 1998 plánuje Pojišťovna i nulový nárůst počtu pracovníků. Oproti 1 690 pojištěncům na jednoho pracovníka v roce 1998 připadne v roce 1999 na jednoho pracovníka 1 688 pojištěnců Pojišťovny, což o 395 pojištěnců přesahuje celkový průměr ostatních zdravotních pojišťoven.

Oproti roku 1998, kdy Pojišťovna předpokládá dosáhnout salda celkových příjmů a výdajů ve výši -2 260 000 tis. Kč, plánuje v roce 1999 dosáhnout kladného salda ve výši +4 818 tis. Kč. Saldo roku 1999 v sobě zahrnuje i nižší rozpočet provozních nákladů na základě rozhodnutí Správní rady. Saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a výdajů na zdravotní péči se očekává v roce 1998 v reálné výši -2 610 000 tis. Kč, avšak v roce 1999 je plánováno v kladné hodnotě +5 170 380 tis. Kč. Obě tato vysoce kladná salda roku 1999 v sobě odráží snahu vytvořit, z optimisticky plánovaného vývoje nárůstu výdajů na zdravotní péči, kladný rozdíl hospodaření, který má být využit na splátky závazků po lhůtě splatnosti nashromážděné v předchozích letech.

Plánované saldo v základním fondu zdravotního pojištění, oddílu tvorby příjmů, dosahuje po přerozdělování a čerpání výdajů na zdravotní péči +6 684 000 tis. Kč. Plánované skutečné příjmy po přerozdělování a výdaje na zdravotní péči dosahují salda +2 065 000 tis. Kč. I toto saldo reprezentuje očekávané vytvoření zdrojů na snížení objemu závazků po lhůtě splatnosti.

Základní fond zdravotního pojištění obsahuje v oddílu příjmů a výdajů očekávané zálohování společných výdajů na zdaňovanou činnost, které budou prvotně hrazeny z provozního fondu. Výše ročních záloh se očekává ve výši 70 000 tis. Kč.


II.
Hodnocení zdravotní
1. Smluvní politika

Hlavním problémem Pojišťovny není nedostatečná síť zdravotnických zařízení nebo nedostupnost zdravotní péče pro pojištěnce, ale naopak skutečnost, že síť smluvních zdravotnických zařízení je ve většině okresů České republiky velmi hustá. To má za následek čerpání neúčelně indikované a poskytované zdravotní péče, neboť je prokázána závislost poskytování neúčelné zdravotní péče na počtu zdravotnických zařízení a rozvinutosti odborných služeb. K záměrům Pojišťovny proto patří omezení dalšího neúčelného rozšiřování sítě ambulantních zdravotnických zařízení a rozvinutí procesu snižování celkového počtu akutních nemocničních lůžek převážně jejich reprofilizací na lůžka léčebně rehabilitační a ošetřovatelská. Při tomto záměru bude Pojišťovna respektovat výsledky výběrových řízení, která se budou řídit doporučeným počtem přepočtených lékařských míst pro zajištění ambulantní zdravotní péče a doporučeným počtem lůžek na 1 000 obyvatel. V počtu lékařských míst pro ambulantní zdravotnická zařízení nedošlo oproti minulému roku ke změně. V oblasti lůžkových zařízení dochází nyní na Ministerstvu zdravotnictví k přehodnocování výsledků výběrových řízení podle nového indexu, u akutních lůžek jde o 5/1000 obyvatel oproti původním 4,5/1000, u lůžek následné péče 1,2/1000 oproti původním 1,7/1000 obyvatel. Protože Pojišťovna deklaruje záměr respektovat při navazování smluvních vztahů výsledky výběrových řízení, předpokládáme, že přizpůsobí své záměry v lůžkové péči novým indexům a následně novým výsledkům výběrových řízení.


2. Revizní činnost

Činnosti revizních pracovníků budou zaměřeny na kontroly důsledného dodržování Metodiky pro pořizování a předávání dokladů Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky smluvními zdravotnickými zařízeními, na zjišťování, zda zdravotnickým zařízením uložená nápravná opatření pro dříve zjištěné nebo sankciované nedostatky byla realizována a zda v minulosti zjištěné a vytýkané chyby se neopakují. Dále se zaměří na zdravotnická zařízení, která v určitých zdravotnických odbornostech poskytují větší objem zdravotní péče než činí celostátní průměr a jejichž odlišnosti nelze vysvětlit místními podmínkami či zvláštnostmi, na praktické lékaře, zda ve srovnání s předchozími obdobími nezvyšují neúměrně a neúčelně poskytování výkonů nezahrnutých do kapitačního paušálu a na lůžková zařízení, zda nesnížila počty vyšetřených či ošetřených pojištěnců a nezměnila diagnostické spektrum hospitalizovaných nemocných a také na účelnost lékaři na recepty či na poukazy předepisovaného spektra i objemu léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky.

Ke zefektivnění činnosti revizního systému dojde také dalším přesunem provádění základních a automatizovaných revizí na nelékařské pracovníky a nasazením revizních lékařů k přímým kontrolám. Ze získaných dat budou zjišťovány průměrné výše úhrad v dané odbornosti pro jednoho pojištěnce dané věkové skupiny v daném typu zdravotnického zařízení a za dané časové období, z nichž bude stanovena tzv. standardizovaná úhrada. Podle ní se pak budou řídit regulační opatření.


3. Prevence

Pokud bude Pojišťovna v roce 1999 splňovat zákonné podmínky pro tvorbu a užití finančních prostředků fondu prevence, prostředky fondu budou použity na úhradu výdajů spojených například na podporu výchovy ke zdraví a zdravému způsobu života, na potírání drogových závislostí, na podporu zdravotně postižených a oslabených a na cílená preventivní opatření zabraňující vzniku nákladných onemocnění. Realizaci vlastních preventivních programů Pojišťovna pro rok 1999 neplánuje.

4. Náklady na věcné dávky zdravotní péče základního fondu zdravotního pojištění

Náklady na věcné dávky zdravotní péče předpokládá Pojišťovna zvýšit v roce 1999 v porovnání s očekávanou skutečností roku 1998 o 4,76 %. Plánované meziroční tempo růstu je nejnižší mezi ostatními zdravotními pojišťovnami a umožňuje jen mírný růst nákladů na jednotlivé segmenty zdravotní péče, který u žádného ze segmentů nedosahuje ani prognozovanou míru inflace v roce 1999. tj. 7,8 %. Meziročně nejvyšší procentní nárůst prostředků se Pojišťovna rozhodla plánovat u segmentu ambulantní péče, a to ve výši 6,99 %, dále u lůžkové péče ve výši 6,1 % a nejnižší nárůst je plánován u segmentu stomatologické péče ve výši 0,87 %.

III.
Závěr

Jak bylo uvedeno v úvodu Stanoviska Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí ke zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišťoven na rok 1999, bylo hodnocení zdravotně pojistného plánu u Pojišťovny na rok 1999 velmi komplikované z důvodu skladby a rozsahu předkládaného materiálu. Výsledná verze byla zpracována v souladu s metodikou Ministerstva zdravotnictví srovnatelně podle ostatních zdravotních pojišťoven. Drobné nepřesnosti v textu jsou způsobeny odlišným zaokrouhlením a nemají vliv na základní hodnocené ukazatele.

Jak již bylo konstatováno, jeví se jako nejrizikovější předpoklad relativní snížení meziročního nárůstu výdajů na zdravotní péči. I přes tento rizikový faktor, který umožňuje jen mírný růst nákladů na jednotlivé segmenty zdravotní péče, doporučuje vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zdravotně pojistného plánu Pojišťovny na rok 1999 schválit.