I. p ř i j í m á
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (tisk č. 2052), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 1996 č. 105
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
(tisk č. 2052)
Vláda na své schůzi dne 7. února 1996 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s .
K jednotlivým návrhům obsaženým v předloženém návrhu zákona vláda uvádí:
K návrhu na poskytování přídavku na dítě bez ohledu na výši příjmu v rodině a v jednotné výši 0,35 násobku na osobní potřeby dítěte
Zavedení přídavku na dítě jako dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině je spolu s adresností této dávky jedním ze základních principů zákona o státní sociální podpoře. Nyní navrhované zavedení přídavku na dítě jako plošné dávky by na jedné straně neúměrně a zcela bezdůvodně zvýhodnilo nejbohatší rodiny s dětmi a na druhé straně by znamenalo značné zvýšení výdajů ze státního rozpočtu.
K návrhu, aby výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce se odpočítávaly od příjmu rozhodného pro nárok na dávky státní sociální podpory
Zákon o státní sociální podpoře stanoví taxativně výčet příjmů, které se zahrnují do příjmu rozhodného pro přiznání nároku na dávky poskytované v závislosti na příjmu. Mezi tyto příjmy patří i příjem poskytovaný v rámci plnění vyživovací povinnosti. Pro nárok jsou rozhodné čisté příjmy po odpočtu daně z příjmů a pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Ostatní výdaje jako například splátky z půjček, úrazové pojištění a podobně od příjmu odpočítávat nelze, neboť jde o osobní závazky, vzniklé na smluvním podkladě. Stejně tak výživné je závazek vyplývající z rodinně právních vztahů a vyživovací povinnost nelze fakticky přenášet na stát tím, že se tento výdaj odečte z příjmu a z tohoto titulu bude rodina mít nárok na vyšší dávky.
K návrhu na změnu konstrukce příspěvku na bydlení podle skutečných nákladů a zvýšení hranice pro nárok na tuto dávku z 1,40 na 1,60 životního minima rodiny
V zákoně o státní sociální podpoře má příspěvek na bydlení charakter jednoduché dávky, kdy žádost o ni je nutno doložit jen doklady o zaplacení nájemného a souvisejících služeb nebo daně z nemovitostí. Výše této dávky nezávisí přímo na skutečných nákladech na bydlení a vede proto ke snaze o snižování těchto nákladů; současně podporuje vytváření trhu s byty.
Konstrukce navrhovaná v poslaneckém návrhu je administrativně velmi náročná, například by vyžadovala prokazování nákupů paliva, spotřeby elektřiny pro podnikání a pro domácnost, nadstandardní vybavení. Působila by opačně než dávka podle zákona o státní sociální podpoře, a to na zvyšování nákladů na bydlení a proti vznikajícímu trhu s byty. Návrh neurčuje horní hranici dávky, takže například rodině bydlící ve vile, za kterou platí 15 tis. Kč měsíčně, a má poměrně nízký příjem, by mohl vzniknout podle navrhované konstrukce nárok na příspěvek na bydlení ve výši až 5,6 tis. Kč měsíčně. Návrh nevymezuje ani okruh nákladů, které se započítávají do nákladů na bydlení. Výdaje na tuto dávku by oproti dosavadnímu stavu byly asi devětkrát vyšší.
K návrhu na zavedení zdravotního příplatku
Navrhovaný zdravotní příplatek se týká otázek souvisejících se zdravotní péčí a do systému státní sociální podpory nepatří. Pro jeho zavedení však není ani důvod, neboť zákon o zdravotním pojištění umožňuje bezplatné poskytování veškerých základních zdravotních úkonů, po případné konzultaci s revizním lékařem. Předložený návrh nevymezuje zdravotní péči, na kterou by měl být příspěvek poskytován, a umožňuje tedy poskytovat jej i na péči nadstandardní anebo na péči poskytovanou za nadstandardních podmínek (např. příplatky za pokoje, telefony apod.). Proti zavedení zdravotního příplatku svědčí i to, že by se mohl stát obtížně kontrolovatelným finančním zdrojem pro zdravotnictví.
Podle důvodové zprávy by si přijetí navrhované právní úpravy vyžádalo další výdaje ze státního rozpočtu ve výši 10 až 12 mld Kč ročně. Tento údaj není v návrhu blíže doložen, přičemž lze předpokládat, že dopad navrhované úpravy na státní rozpočet by byl podstatně vyšší. Předkladatel neuvedl, z jakých zdrojů by úhrada těchto zvýšených výdajů ze státního rozpočtu měla být kryta.