Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1996 > 1996-02-07

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 7. února 1996 č. 103 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 2061)


Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vláda - nová pracovní kopie', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á

k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 2061), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 1996 č. 103

S t a n o v i s k o

k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

(tisk č. 2061)

Vláda na své schůzi dne 7. února 1996 projednala návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem zákona s o u h l a s z a p o d m í n k y ,

že do něho budou promítnuty níže uvedené navrhované změny.

1. Nejvyšší kontrolní úřad vykonává podle článku 97 Ústavy České republiky kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu. Vláda navrhuje přezkoumat z tohoto hlediska text navržené novely (bod 1, § 3) a nahradit jej textem, do něhož budou zapracovány tyto zásady:

a) předmětem kontroly prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem je hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu České republiky;

b) státním majetkem se rozumí veškeré věci, k nimž má vlastnické právo stát a majetková práva státu;

c) kontrola hospodaření se státním majetkem prováděná Nejvyšším kontrolním úřadem spočívá v kontrole dodržování právních předpisů, hospodárného a efektivního užívání státního majetku a řádné péče o majetková práva státu; tato kontrola zahrnuje i kontrolu zadávání zakázek hrazených z prostředků státu;

d) kontrola plnění státního rozpočtu České republiky prováděná Nejvyšším kontrolním úřadem spočívá v kontrole, zda skutečné příjmy a výdaje státního rozpočtu odpovídají schválenému státnímu rozpočtu České republiky na příslušný rok;

e) okruh subjektů, u nichž Nejvyšší kontrolní úřad má právo vykonávat kontrolu (kontrolované osoby), tvoří

- ministerstva a jiné správní úřady,

- právnické osoby, které hospodaří s majetkem, k němuž má vlastnické právo stát, nebo vykonávají majetková práva státu (eventuálně výslovně stanovit, že u jiných subjektů Nejvyšší kontrolní úřad kontrolu neprovádí , to znamená ani v případě, že s tím tyto subjekty vysloví souhlas);

f) do okruhu subjektů, u nichž Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu hospodaření, nezahrnovat Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., Praha a Českou exportní banku, a.s., Praha.

2. K posílení ochrany kontrolovaných osob vláda navrhuje

- do bodu 3 novely doplnit ustanovení, podle něhož kontrolní závěr nesmí být zveřejněn, neníli platný a dále, kontrolní závěr nesmí být schválen, nejsouli řádně vypořádány námitky proti kontrolnímu protokolu,

- do novely vložit další bod a v něm zpřísnit postup při vyřizování námitek proti kontrolnímu protokolu tak, aby o odvolání proti rozhodnutí o námitkách týkajících se kontrolního protokolu, jenž je podkladem pro kontrolní závěr vypracovaný členem Nejvyššího kontrolního úřadu, rozhodoval senát Nejvyššího kontrolního úřadu a nikoliv jako dosud člen tohoto úřadu a dále, aby o odvolání proti rozhodnutí o námitkách týkajících se kontrolního protokolu, jenž je podkladem pro kontrolní závěr projednávaný senátem Nejvyššího kontrolního úřadu, rozhodovalo Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu a nikoliv jako dosud senát tohoto úřadu,

- do novely vložit další bod a v něm změnit dosavadní § 30 odst. 1 zákona tak, že prezident Nejvyššího kontrolního úřadu může ve Věstníku Úřadu zveřejnit jen platné kontrolní závěry.

3. V bodě 4 novely vláda navrhuje z § 4 vypustit odstavce 4 a 5. Ustanovení odstavce 4 zavádí administrativně náročnou a neúčelnou informační povinnost státních orgánů a dalších osob vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, a to nad rámec oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu spojených s výkonem jeho kontrolní činnosti. Odstavec 5 stanoví, že kontrolované osoby mají podat zprávu o opatřeních přijatých na základě zveřejněného kontrolního závěru. Toto ustanovení je nadbytečné, neboť z hlediska účinnosti kontroly prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem není rozhodující, zda byla přijata opatření k nápravě, ale zda byly zjištěné nedostatky odstraněny; kromě toho není zřejmé, proč by měla být podávána zpráva o přijatých opatřeních jen v případě, kdy je kontrolní závěr zveřejněn. V tomto směru postačí ustanovení § 21 písm. f) zákona, které upravuje povinnost kontrolovaných osob podat písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků.

4. V bodě 8 novely ke zjednání právní jistoty v činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu vláda navrhuje stanovit lhůtu, během níž má prezident Nejvyššího kontrolního úřadu právo zrušit schválení kontrolního závěru.

5. V bodě 31 novely se předpokládá, že osoba, proti níž se vede kárné řízení, bude mít obhájce. V tomto případě je třeba postavení obhájce v kárném řízení blíže vymezit.

6. V bodě 35 novely vláda navrhuje z § 48 odst. 1 vypustit ustanovení, podle něhož některé povinnosti upravené zákoníkem práce se vztahují na prezidenta, viceprezidenta a člena Nejvyššího kontrolního úřadu pouze přiměřeně. Vláda nevidí důvod, proč předmětné povinnosti upravené zákoníkem práce by se neměly vztahovat na uvedené zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu plně. Dále vláda navrhuje z § 48 vypustit jako zcela nadbytečný odstavec 3, podle něhož ustanovení předchozích odstavců mohou být blíže vymezena v pracovním řádu a dále z odstavce 2 vypustit větu druhou, na základě níž prezident Nejvyššího kontrolního úřadu může stanovit výjimku z ustanovení zákona, podle něhož člen Nejvyššího kontrolního úřadu nebo zaměstnanec Nejvyššího kontrolního úřadu může jako člen nebo zaměstnanec vystupovat pouze při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona; z návrhu není zřejmé, kterých případů by se výjimka, k jejímuž udělení je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu zmocňován, měla týkat.

7. Řadu ustanovení je třeba formulačně dopracovat, například text dosud navržený v § 4 odst. 6, § 28 odst. 1, § 31 a některá další.