Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1995 > 1995-09-27

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 27. září 1995 č. 543 + P

k poslaneckému návrhu zákona o omezení výdajů na propagaci politických stran a politických hnutí před volbami do Poslanecké sněmovny (tisk č. 1904)

Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vláda - nová pracovní kopie', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á

k návrhu zákona o omezení výdajů na propagaci politických stran a politických hnutí před volbami do Poslanecké sněmovny (tisk č. 1904) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 27. září 1995 č. 543

S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona o omezení výdajů na propagaci politických stran a politických hnutí před volbami do Poslanecké sněmovny

(tisk č. 1904)

Vláda na své schůzi dne 27. září 1995 projednala a posoudila návrh zákona o omezení výdajů na propagaci politických stran a politických hnutí před volbami do Poslanecké sněmovny a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s .

Vláda zaujala negativní stanovisko k předloženému návrhu zákona z obdobných zásadních důvodů, které již uvedla ve svém stanovisku z 21. června 1995 k návrhu zásad tohoto zákona, a k nimž zejména patří:

a) politické strany jsou právně samostatnými subjekty, takže rozhodování o tom, kolik prostředků věnují na volební kampaň, činí politické strany samostatně a na vlastní odpovědnost s tím, že demokratické rozhodování v politických stranách a hnutích o použití těchto prostředků je zajištěno již jejich stanovami. Kromě toho politické strany jsou povinny zpracovat výroční finanční zprávy, které podléhají kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a Poslanecké sněmovny Parlamentu;

b) způsob, jakým politické strany využijí prostředky ve volební kampani, je rovněž záležitostí jejich vlastního rozhodnutí a je jedním z projevů jejich politické prezentace. Je zřejmé, že tuto skutečnost, stejně jako šance politických stran ve volební kampani, nelze regulovat zákonem;

c) předložený návrh zákona neodpovídá filozofii dosud platných ani uvažovaných zákonů o volbách a z nich vyplývající právní úpravě volební kampaně. Ta se, vzhledem ke značné složitosti vymezení pojmu "volební propagace", omezuje pouze na otázky jednoznačné, zejména na vymezení stejných plakátovacích ploch a omezení zveřejňování předvolebních průzkumů bezprostředně před a v průběhu vlastních voleb. Snaha upravit další regulační opatření by vzhledem k možnostem kontroly a průkaznosti byla pouze proklamativní. O značné složitosti vymezení pojmu "volební propagace" svědčí ostatně i velmi obecné vymezení tohoto pojmu v předloženém návrhu zákona;

d) návrh zákona by měl nutně finanční dopady na státní rozpočet, vyplývající z potřeby vyššího počtu pracovníků na finančních úřadech a ministerstvu financí, a vyvolal by i zvýšené náklady u podnikatelských subjektů provozujících volební propagaci politických stran. Důvodová zpráva však tyto dopady nevyčísluje ani neuvádí.