Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-02-17

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 17. února 1999 č. 125 + P

k Vládnímu programu boje proti korupci v České republice
a ke Zprávě o korupci v České republice a o možnostech
účinného postupu proti tomuto negativnímu
společenskému jevu

Vazba na záznam z jednání vlády: Vedení MŽP

V l á d a

I. b e r e n a v ě d o m í Zprávu o korupci v České republice a o možnostech účinného postupu proti tomuto negativnímu společenskému jevu obsaženou v části III předloženého materiálu;

II. s c h v a l u j e Vládní program boje proti korupci v České republice (včetně Harmonogramu opatření v boji proti korupci) obsažený v příloze tohoto usnesení (dále jen “Vládní program”);

III. u k l á d á

1. vedoucím ústředních správních úřadů, řediteli Bezpečnostní informační služby a přednostům okresních úřadů zajistit plnění Vládního programu,

2. ministru vnitra předložit k informaci Vládní program výboru pro obranu a bezpečnost, hospodářskému výboru a ústavně právnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a výborům pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právnímu výboru Senátu Parlamentu České republiky;

IV. d o p o r u č u j e guvernérovi České národní banky a prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu podílet se na plnění Vládního programu.

Provedou:

vedoucí ústředních správních
úřadů,
přednostové okresních úřadů,
ředitel Bezpečnostní informační
služby Předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n
v z. PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.
1. místopředseda vlády


Vládní program boje proti korupci v České republice

Vláda ČR svým usnesením č. 673 ze dne 29. října 1997 uložila ministru vnitra “navrhnout koncepci ofenzívních metod odhalování korupce pracovníků a funkcionářů veřejné správy”. Protože nová vláda ČR vzešlá z parlamentních voleb v červnu 1998 si ve svém programovém prohlášení stanovila boj proti korupci jako jednu ze svých priorit, bylo původní zadání bývalé vlády rozšířeno a zpracován komplexní koncepční projekt Vládního programu boje proti korupci v ČR. Předložený materiál je současně splněním závazku ČR z Předvstupního paktu o boji proti organizovanému zločinu Předvstupní pakt o boji proti organizovanému zločinu byl podepsán dne 28.05.1998 ministry spravedlnosti a vnitra členských zemí Evropské unie a žadatelských zemí střední a východní Evropy, včetně pobaltských zemí a Kypru., který ukládá svým signatářům vypracovat vlastní (národní) V anglickém znění konvence je použito výrazu “national program”. Tento výraz byl v původní verzi tohoto materiálu přeložen jako národní program, jak je obvyklé. Správný překlad by měl však více reflektovat fakt, že v středoevropském pojetí nelze zaměňovat pojem národ definovaný jazykově a etnicky a pojem stát definovaný politicky a prostřednictvím občanského principu. Proto se zpracovatelé rozhodli pro označení Program boje proti korupci v ČR. program boje proti korupci. Vládní program boje s korupcí v ČR (dále jen “Program”) je doprovázen Zprávou o korupci v ČR a možnostech účinného postupu proti tomuto negativnímu společenskému jevu (dále jen “Zpráva”), ve které je stručně pojednáno o některých poznatcích o korupci v ČR, o některých zahraničních zkušenostech v boji s ní a o platné právní úpravě v ČR, která souvisí s možnostmi efektivního postupu proti korupci, který je navrhován v Programu.

Cílem Programu je popsat charakter postupu v oblasti boje proti korupci a jeho cíle, dále stanovit základní metody a prostředky postupu v boji s korupcí a konečně navrhnout konkrétní realizační opatření v jednotlivých oblastech společenského života, určit jejich gestory, stanovit časový harmonogram a vymezit způsob kontroly jejich plnění. Program charakterizuje nové i již probíhající kroky vlády ČR v protikorupčním úsilí.

Vláda ČR si je vědoma, že korupce vždy roste tam, kde má ovlivňující strana reálnou naději, že poskytnutím výhod nevázaných přímo na užitné vlastnosti a oficiální cenu předmětu nabídky, ovlivní výsledek jednání ve svůj prospěch a ovlivňovaná strana má naději dosáhnout přijetím korupční nabídky větší osobní prospěch než rozhodnutím podle užitných vlastností a oficiální ceny. Od počátku privatizace je u nás tato situace prakticky všeobecná a aparát státní správy a samosprávy, na který se návrh programu zejména zaměřuje, “jen” multiplikoval její efekt snahou také něco získat z majetku, jehož rozdělováním byl de facto pověřen. Dokud tato situace trvá, bude přes všechna opatření trvat i mimořádně vysoká hladina korupce na všech místech, která to jakýmkoli způsobem mohou ovlivnit. Výraznější efekt v boji proti korupci proto může dát jen změna podnikatelského a vůbec společenského klimatu, o který vláda usiluje především.

Vláda je si vědoma, že opatření proti korupci musejí být systémově provázána s koncepčním řešením dalších společenských problémů. Vláda si také uvědomuje, že postup proti korupci musí být realizován promyšleně tak, aby při něm nevznikala nová ohniska korupčního nebezpečí, a aby nebyla volena unáhlená řešení, která by byla ve svém důsledku kontraproduktivní a vedla by spíše k ohrožení ekonomiky nebo občanských práv a svobod než k odstranění korupce. Proto také vláda výslovně uvádí, že k řadě níže uváděných uvažovaných opatření legislativního a organizačního charakteru sáhne až poté, co provede důkladnou analýzu jejich možných dopadů. Samozřejmou součástí protikorupčních aktivit také musí být respekt k presumpci neviny. Realizace opatření nesmí vést k vzniku atmosféry vyřizování si osobních účtů a projevům zlé vůle vůbec.

Pokud jde o priority v boji s korupcí, ve svých opatřeních se vláda hodlá zaměřit zejména na potírání korupce ve veřejném sektoru. Za obzvlášť závažnou považuje vláda korupci vedoucích pracovníků ústředních orgánů státní správy, soudců, státních zástupců, policistů, celníků, zaměstnanců finančních úřadů a státních kontrolních institucí. Tato korupce je pro stabilitu státu nejnebezpečnější a mohla by též představovat brzdu efektivního postupu proti dalším formám korupce a protiprávního jednání vůbec. Korupcí páchanou v dalších oblastech veřejné správy se však vláda hodlá také intenzívně zabývat a nechce tolerovat ani korupci páchanou osobami odpovědnými za chod subjektů čistě soukromoprávní povahy. Tu vláda považuje za nebezpečnou zejména tehdy, pokud její dopady ohrožují plnění veřejných úkolů nebo mají široký společenský dopad (např. v bankovnictví, ve školství, ve zdravotnictví, v médiích). Vláda nemá ambici dosáhnout při boji s korupcí “konečného řešení”. Je si vědoma, že jistá míra korupce je nedílnou součástí vztahů mezi lidmi v každé společnosti již od nepaměti. Ví také, že některé formy korupce je a bude velmi obtížné dokázat. Bude se však snažit celkový rozsah korupce v zemi co nejvíce omezit, a to i tím, že zásadním způsobem možnosti korupčního jednání ztíží a učiní takové jednání příliš nákladným, nevýhodným a nebezpečným.

Ve svých opatřeních nehodlá vláda v prvé řadě vytvářet zcela nové instituce a přijímat speciální předpisy. Nehodlá se ani zaměřovat jen na represi. Hodlá především vyjít z možností již existujících norem a institucí a také z potenciálu současné české občanské společnosti. Tam, kde bude přijetí zásadních legislativních opatření včetně vzniku nových institucí nezbytné, vláda taková opatření navrhne většinou tak, aby představovala minimální nebo žádné rozpočtové nároky. Případné vyšší nároky na některá tato opatření musejí být ve střednědobém časovém horizontu vyrovnány vyšším zahraničněpolitickým kreditem naší země, zvýšenou důvěrou občanů ve státní instituce a lepším chodem těchto institucí. Kromě toho lze jednotlivá opatření vždy realizovat úsporně, přičemž zejména v institucionální rovině nemusí být nutně vznik případných nových institucí spojen s navyšováním pracovních míst ve veřejné správě, neboť tyto instituce lze budovat z personálního a materiálního zázemí stávajících institucí, přičemž musí být současně důkladnému zkoumání vždy podrobována existence stávajících institucí. Nové instituce mohou být zaváděny jen po všestranném posouzení jejich účelu, účinnosti a nákladů, aby nedocházelo k neefektivnímu rozmnožování jejich počtu. Respektován bude též princip, že není ani tak podstatný vznik nových institucí, ale zásadní význam má, aby příslušné orgány a organizace měly odpovídající kompetence, a aby tyto kompetence byly naplňovány. Vláda si v té souvislosti uvědomuje, že již za existujícího právního stavu lze dosáhnout daleko lepších výsledků v boji s korupcí a hodlá průběžně vyvinout maximální úsilí, aby všechny zainteresované orgány plně využívaly všech dostupných prostředků, které jsou již nyní k dispozici. Zvláštní význam přitom má součinnost mezi těmito orgány, jejich správné jednotné metodické řízení a soustavné vzdělávání zaměstnanců těchto orgánů.

Vláda se domnívá, že boj s korupcí je záležitostí celé společnosti, a že při realizaci protikorupčních mechanismů je třeba usilovat o konsensus všech poctivých občanů bez rozdílu politického přesvědčení. Proto se vláda také obrací na všechny politické strany, občanská sdružení i jednotlivce, kteří mají zájem na hledání efektivních řešení při potírání korupce, s nabídkou ke spolupráci a odborné diskusi. Vláda hodlá vytvořit prostor pro různé formy diskuse o těchto otázkách, a to i za využití médií jako je např. Internet. Každoročně chce také vypracovávat a zveřejňovat zprávu o stavu korupce v naší zemi, a to jak z pohledu státních orgánů, tak také z pohledu občanských sdružení angažujících se v této oblasti (např. Transparency International) a jiných nestátních subjektů. I s těmito nevládními organizacemi chce vláda maximálně spolupracovat a komunikovat a také jim poskytovat všestrannou podporu. Ve spolupráci s nimi by též měla být vypracována příručka pro veřejnost s návodem, jak se účinně bránit korupčním formám jednání a vytváření korupčního prostředí. Protikorupční výchovu je třeba učinit nedílnou součástí občanské výchovy již od základního stupně našeho školství. Tato výchova však musí přesáhnout rámec pouhého vzdělávání ve školách a musí mít povahu soustavného a časově neomezeného pěstování citlivosti veškeré veřejnosti na korupční jednání. Stát také musí poskytnout účinnou pomoc formou kontaktních a informačních center osobám nuceným ke korupci, např. cizincům neznalým českých poměrů, příslušníkům etnických menšin, ale i jiným osobám vystaveným působení korupčního prostředí. Tato centra nemusejí být provozována státem, ale jejich činnost by měla být alespoň státem podporována a medializována. Podstatou činnosti těchto center bude radit osobám, které mají podezření na to, že je vůči nim volen nezákonný nebo nekorektní úřední postup, jak mají postupovat, na koho se mají obrátit, a poznatky poskytnuté takovými osobami vyhodnocovat a využívat k dalším koncepčním opatřením. Zjištění podezření na nesprávný postup by mohlo být důvodem pro metodická a další doporučení jednotlivým úředníkům, v případě zjištění podezření na trestnou činnost by tyto informace mohly být poskytnuty orgánům činným v trestním řízení. Možnost obrátit se na tato centra bude veřejně prezentována, a to i ve světových jazycích.

Naprosto nezbytné je také dále rozvíjet spolupráci na mezinárodní úrovni, a to jak při řešení jednotlivých případů korupce, tak také v rámci vzájemného předávání informací o efektivitě jednotlivých přístupů v boji s korupcí obecně. V té souvislosti vláda při realizaci protikorupčních opatření hodlá maximálně využít všech dostupných poznatků jiných zemí, a také mezinárodních a nadnárodních organizací.

Vláda je si vědoma, že nelze zavádět jakákoli opatření v boji proti korupci (a jiné nebezpečné kriminalitě), která by neměla oporu v zákoně, a že každý akt státní moci, ať už má jakoukoli povahu, musí pocházet ze zákonného zmocnění. Je také srozuměna s tím, že veškerá její snaha bojovat s korupcí musí být vždy spojena s respektováním základních lidských práv a svobod, jak jsou vyjádřeny v předpisech tvořících ústavní pořádek České republiky a v mezinárodních smlouvách o základních lidských právech a svobodách. Boj proti korupci považuje vláda za součást úsilí o rozvoj pluralitní společnosti a demokratického státního zřízení.

Nezbytným předpokladem úspěchu boje s korupcí je transparentnost všech operací umožňující kontrolu prováděnou kontrolními orgány, sdělovacími prostředky, volenými zástupci veřejnosti a veřejností samotnou. S tím souvisí jednak nezbytná garance svobody médií, jednak soustavná pozornost, kterou pořádku ve věcech veřejných budou věnovat politici. Sdělovací prostředky a politická opozice jsou jedním z nástrojů veřejné kontroly. Pokud jde o působení médií a politické opozice, vláda souhlasí, že musí být kladen velký důraz na podporu soutěživosti a musí být bráněno jejich monopolizaci, příp. oligarchizaci. Je proto třeba všemi formami bránit ústavní demokratické zásady politické soutěže, stejně jako svobodu slova. Z kontroly však především nesmí být vyřazena široká veřejnost, poněvadž o nepoctivé nakládání s jejími prostředky se obvykle při korupci jedná. V té souvislosti se vláda v mezích svých možností zasadí o co nejrychlejší přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím, který je v současné době projednáván Parlamentem ČR. Uváží také další legislativní kroky zejména v zákonné úpravě zadávání veřejných zakázek tak, aby byla zajištěna jejich maximální transparentnost. Vláda si v té souvislosti uvědomuje, že svoboda médií je v demokratické společnosti podmíněna transparentností médií samotných, jinak ji není možné zaručit. Zejména přitom jde o transparentnost vlastnických vztahů v médiích.
Jedním ze systémových opatření vlády, které může napomoci boji s korupcí bude připravovaná právní úprava občanské státní služby. Z plánu legislativních úkolů vlády a z usnesení vlády č. 808/1998 vyplývá, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má předložit podle nelegislativní části plánu v závěru 1. pol. 1999 tzv. rozhodovací materiál o státní službě, v závěru 2. pol. 1999 věcný záměr, jakož i věcné záměry dalších navazujících zákonů a v závěru 3. čtvrtletí 2000 návrh zákona, jakož i návrhy dalších navazujících zákonů. Tato úprava by měla vymezit právní postavení státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech v návaznosti na čl. 79 odst. 2 Ústavy ČR. Stanovit vyšší povinnosti státních zaměstnanců včetně omezení jejich podnikatelské a jiné výdělečné činnosti a stanovení kárné odpovědnosti těchto zaměstnanců. Měla by pro státní zaměstnance přinést rovněž určitá zvýhodnění, včetně přiměřeného platového zabezpečení. Vláda bude také podporovat diskusi o etických kodexech cti jednotlivých skupin zaměstnanců, kteří pracují pro stát. Vláda také připravuje zavedení právní úpravy veřejného ochránce práv.

Na uvedená legislativní opatření musejí však v oblasti veřejné správy navazovat i nezbytná prováděcí opatření organizační a personální. Pro příslušné zejména řídící funkce musejí být zásadně vybíráni formou široce prezentovaného výběrového řízení pouze ti uchazeči, kteří budou splňovat nejen přísná hlediska kvalifikační, ale i morální. Práce ve státní správě současně musí být natolik tvůrčí, natolik koncepční, a tak společensky ceněná, aby ji chtěli vykonávat lidé s potřebnými vlastnostmi. V té souvislosti vláda bude důsledně ve své personální politice dbát zejména na to, aby do nejvyšších funkcí byli dosazováni lidé profesně zdatní a morálně bezúhonní, kteří současně budou schopni zajistit kvalitní personální politiku ve svém oboru. Celkem snadno dosažitelným krokem v boji s korupcí přitom musí být, aby všichni představení, včetně nejvyšších, byli pro své podřízené následováníhodným příkladem jak odbornosti, tak bezúhonného chování.

Souvisejícím úkolem roku 1999 je nová právní úprava nakládání se státním majetkem. Vyplývá z Plánu legislativních úkolů vlády na zbývající část roku 1998 a na rok 1999 schváleného usnesením vlády č. 632 ze dne 30. 9. 1998. Gestorem úkolu, který ukládá vypracovat návrh zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je ministr financí, a zákon má být předložen vládě v červnu 1999, přičemž předpokládaný termín účinnosti zákona je červenec 2000. V předpise by měl být stanoven postup při nabývání a zcizování majetku státem.

Vláda pokládá za potřebné vytvořit podmínky pro oslabení korupce také metodami represe se současným nastoupením generální a speciální prevence. V rámci probíhající přípravy nové úpravy trestního práva hmotného Úkol předložit vládě návrh věcného záměru rekodifikace trestního práva hmotného vyplývá z Výhledu legislativních prací na léta 2000 až 2002, schváleného usnesením vlády č. 632 ze dne 30. 9. 1998. Úkol má být Ministerstvem spravedlnosti splněn v třetím čtvrtletí 2000. V tomtéž termínu má být vládě předložen návrh věcného záměru rekodifikace trestního práva procesního, soukromého práva a civilního práva soukromého. vláda mimo jiné opětovně uváží možnost širšího vymezení podmínek účinné lítosti u úplatkářství s cílem dosáhnout toho, aby případy korupce byly častěji oznamovány a její pachatelé odhaleni a potrestáni. Nelze ovšem připustit, aby byl beztrestný ten, kdo úplatek z vlastní iniciativy nabídl v úmyslu vyvolat škodlivý následek. Odborné diskusi bude podrobena možnost zavést trestnost neoznámení příp. nepřekažení některých forem trestné činnosti korupčního charakteru, neboť takové opatření by mohlo bránit i vytváření neodůvodněné korupční mytologie, jíž je se třeba při boji s korupcí též postavit. S těmito opatřeními také souvisí nutnost hledání adekvátních způsobů, jak zbavovat občany obavy podávat trestní oznámení za korupční jednání. Mimo jiné bude proto vypracován návrh předpisu na ochranu svědků a dalších osob účastných na trestním řízení poté, co toto řízení skončí. Jiným potřebným opatřením je podle mínění vlády umožnění trestního postihu za alespoň některé formy korupce mimo sféru věcí obecného zájmu, k čemuž by přispěla úprava současného znění skutkové podstaty trestného činu nekalé soutěže. Postih korupce lze podle mínění vlády podporovat i prostředky soukromoprávními. Vláda bude proto mimo jiné analyzovat možnost zavedení aktivní legitimace k žalobám proti korupčnímu nekalosoutěžnímu jednání také pro právnické osoby zastupující zájmy soutěžitelů a spotřebitelů a možnost postihu korupčního nekalosoutěžního jednání s účinky v zahraničí.

Policie, jakož i další specializované orgány uvedené v § 12 trestního řádu, při odhalování v zákoně vyjmenovaných trestných činů (včetně trestných činů korupčního charakteru) musejí ve větší míře získávat kvalifikované informace z řízení chráněného dosud zákonnou povinností mlčenlivosti. Dosavadní právní úprava poskytování informací orgánům činným v trestním řízení proto bude při přípravě novely trestního řádu Vyplývá z Plánu legislativních úkolů vlády na zbývající část roku 1998 a na rok 1999 schváleného usnesením vlády č. 632 ze dne 30. 9. 1998.Gestorem úkolu, který ukládá vypracovat návrh novely trestního řádu, je ministr spravedlnosti, přičemž předpokládaný termín účinnosti zákona je březen 2000. a souvisejících předpisů přezkoumána a tam kde její konstrukce způsobuje neodůvodněné bariéry mezi jednotlivými státními institucemi jdoucí nad rámec zahraničních standardů, vláda navrhne příslušné úpravy a zpřesnění. Potřebné však také je, aby úřady daňové správy Návrh zákona o úřadech daňové správy má být podle Výhledu legislativních prací vlády na léta 2000 až 2002 schváleného usnesením č. 632 ze dne 30. 9. 1998 předložen Ministerstvem financí vládě ve 4. čtvrtletí 2000, s účinností od 1. 1. 2002. získaly samy dostatek legislativních a dalších prostředků pro obhajobu fiskálních zájmů státu, jako například výslovné oprávnění požadovat prokázání původu příjmů. Uváženo též musí být, zda a v jakém rozsahu převést na orgány daňové správy oprávnění policejních orgánů (tzv. finanční policie). Finanční úřady by měly být oprávněny zdanit neprokazatelně nabytý majetek. Majetek prokazatelně pocházející z trestné činnosti může již nyní propadnout ve prospěch státu na základě soudního rozhodnutí, a je na orgánech činných v trestním řízení, aby pro taková rozhodnutí vytvořily adekvátní podmínky.

Územní finanční orgány by se napříště měly konstituovat jako nezávislé instituce.To samozřejmě nic nemění na nezbytnosti zajištění strategického řízení těchto institucí a jejich metodického usměrňování v zájmu jednotného výkonu praxe.

Současné postavení policie při prověřování trestné činnosti nejen korupčního charakteru nepovažuje vláda za dostatečné. V připravovaném zákoně o Policii ČR Úkol vyplývá z Plánu legislativních úkolů vlády na zbývající část roku 1998 a na rok 1999, podle kterého má ministerstvo vnitra předložit vládě v červnu 1999 věcný záměr zákona o Policii ČR, přičemž návrh paragrafovaného znění má být vládě předán ve druhém čtvrtletí 2000, s účinností od 1. 1. 2001., příp. trestním řádu a navazujících ustanoveních v souvisejících předpisech, proto bude navrženo, aby policie získala při vyšetřování korupce (a dalších podobných závažných trestných činů) oprávnění k používání takových ofenzívních metod práce jako je například využití policejního agenta, operativní techniky, či rastrového pátrání. U všech těchto prostředků musí být jako podmínka jejich nasazení stanoveno svolení soudu s výjimkou zcela bezodkladných případů. Uvážit je třeba i jistou formu následné parlamentní kontroly u všech těchto prostředků doplněnou případně o kontrolu veřejným ochráncem lidských práv. Policie též musí získat zákonnou možnost pro účely své činnosti sdružovat informace podobně, jako tuto možnost má již dnes například BIS nebo finanční úřady. Vláda také pokládá za možné a potřebné dále rozpracovat již existující zákonné oprávnění k předstíranému převodu věci tak, aby bylo aplikovatelné i na odhalování korupce, a současně toto oprávnění nově vázat na přesně specifikované povolení soudce. Způsob policejní práce s těmito a dalšími prostředky musí být v zákoně přesně upraven tak, aby byla zajištěna ústavní kritéria na výkon státní moci. Obdobně musejí být vybaveny také další specializované orgány uvedené v § 12 trestního řádu, pokud se tak již nestalo. Důkladné analýze je třeba podrobit dosavadní činnost jednotlivých institucí zabývajících se dokumentací a vyšetřováním korupce a hospodářské trestné činnosti a navrhnout řešení některých organizačních, technických i legislativních problémů. Vláda bude usilovat o vyšší míru spolupráce mezi policejními a ostatními institucemi (např. zpravodajské služby, kontrolní instituce), k níž navrhne i zákonné podmínky.

S úpravami v policejním právu také souvisí nutnost úprav v trestním řádu, které by měly být vyřešeny v rekodifikační komisi pro trestní právo. Trestní proces musí umožňovat rychlé a účinné potrestání prokázané trestné činnosti. Modifikována a zpřesněna musí být především úprava zahájení trestního řízení, resp. stíhání a důkazního statutu těch důkazů, které budou získány ještě před zahájením trestního stíhání konkrétní osoby. Výrazně je třeba upravit postavení jednotlivých složek podílejících se na trestním řízení. Jasně a nekomplikovaně je třeba stanovit působnost při prověřování trestné činnosti. Vyšetřování by také v některých věcech (např. korupční a jiné trestné činnosti páchané policisty) přebírala přímo státní zastupitelství. Aktivita a odpovědnost státních zástupců by se měla zvýšit - měli by mít postavení “pánů přípravného řízení”. Specializovaným státním zástupcům při krajských státních zastupitelstvích by měl příslušet dozor nad vyšetřováním nejzávažnějších forem korupce (a dalších závažných forem kriminality), a tito státní zástupci by mohli sami toto vyšetřování provádět. Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti by se měla výrazně rozšířit. Státní zastupitelství by mohla získat oprávnění podávat návrhy na zahájení a přezkum občanskoprávního a správního řízení, a na řízení před Ústavním soudem za zákonem přesně stanovených podmínek tam, kde došlo k porušení nebo ohrožení důležitého společenského zájmu. Návrh nového zákona o státním zastupitelství má být v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbytek roku 1998 a na rok 1999 vládě předložen v červnu 1999, s předpokládaným termínem účinnosti v lednu 2000.

Při rekodifikaci správního řádu Návrh nového zákona o správním řádu má být dle Výhledu legislativních prací vlády na rok 2000 až 2002 předložen vládě ve třetím čtvrtletí 2000, s předpokládaným termínem účinnosti v červenci 2001. Ve druhém čtvrtletí 2000 má být vládě předložen věcný záměr zákona o správním trestání. by měla alespoň u některých řízení být jasně vymezena maximální doba, v níž je nutno přijmout konečné rozhodnutí. U některých správních úkonů bude také důkladně uvážena myšlenka umožnění rychlejšího vyřízení věci za vyšší správní poplatek. Současně v rámci vnitřních kontrolních mechanismů je třeba bránit tomu, aby stanovená maximální doba byla úředníky záměrně vydávána za jedinou časovou limitu vyřízení věci (tj. věc musí být vždy vyřizována bezodkladně, nikoli dle stanovené maximální lhůty).

Vláda dále hodlá zpřehlednit systém financování politických stran a hnutí Návrh novely zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, má být podle Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 1998 a na rok 1999 vládě předložen ve čtvrtém čtvrtletí 1999, a má vstoupit v účinnost v září 2000., včetně určení podmínek poskytování darů od právnických nebo fyzických osob. Zasazuje se o výrazné zpřísnění sankcí za nesplnění těchto norem. Evidovány a identifikovány musejí být všechny příjmy strany a jimi založených subjektů. Trvá také na tom, že je nutné přesně vymezit i rozsah imunity poslanců a některých dalších veřejných funkcionářů. Smysl imunity u veřejně činných osob není v úniku od trestní odpovědnosti za nezákonné chování, ale v zamezení neoprávněného nátlaku exekutivy vůči zákonodárcům.

Vláda také, mimo jiné i v návaznosti na přijetí právní úpravy občanské státní služby, připraví modifikaci právní úpravy ochrany veřejného zájmu před nepřípustným střetem zájmů. Jednou z forem této ochrany by měla být i majetková přiznání v zákoně určených fyzických osob, dokladujících stav movitého a nemovitého majetku těchto osob, případně právnických osob, v nichž má takováto fyzická osoba majetkový podíl. Tato majetková přiznání by měla být odevzdávána v zákoně určenému úřadu, a měly by v nich být i uváděny zdroje těchto příjmů. Nepravdivé tvrzení v majetkovém přiznání nebo jeho nepodání by mohlo být sankcionováno prostředky daňového práva, přičemž pravdivost těchto přiznání by měl prověřovat finanční úřad, který by podezření na trestnou činnost proti rozpočtu nebo s ní spojenou byl povinen předat policii. Majetková přiznání by měla být předávána i během výkonu určené funkce a při jejím skončení, přičemž by mělo být uváženo, zdali nelze zakotvit jejich předávání i po určité době po skončení výkonu funkce. Vláda si uvědomuje, že bude muset vyřešit otázku, jak přistupovat k majetku obsaženému např. v akciích nebo ve formě práv k duševnímu vlastnictví.

Vláda zahájí přípravu státního kontrolního systému s výslovně uvedenými orgány, jež budou jeho součástí a s definovaným rozsahem jejich působnosti. Již nyní vláda trvá na tom, aby nálezy NKÚ byly do 60 dnů od jejich zveřejnění ve Věstníku NKÚ analyzovány a veřejnost informována o nápravě zjištěných nedostatků.


Již nyní jsou také přehodnocována rozpočtová pravidla Úkol předložit vládě návrh zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými a jinými finančními prostředky ČR a o rozpočtovém určení výnosu daní má ministerstvo financí splnit na základě Plánu legislativních prací vlády do června 1999, přičemž tento zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2000. Tytéž termíny jsou stanoveny pro předložení zákona o pravidlech hospodaření s finančními prostředky územních samospráv. a revidován zákon o účetnictví. Nový zákon o účetnictví má nabýt podle Plánu legislativních prací vlády účinnosti v lednu 2000

Zaveden by měl též být povinný bezhotovostní styk.Návrh zákona o povinném bezhotovostním styku má být předložen vládě v 1. čtvrtletí 2000, s účinností od ledna 2001. od částek vyšších než 500.000 Kč. Toto řešení umožní vyšší transparentnost v platbách mezi ekonomickými subjekty a zajistí také lepší důkazní prostředí pro příslušné orgány. Navíc budou eliminovány fiktivní platby. Opatření je však možné uskutečnit teprve po důkladné analýze, zda, kdy a jak český bankovní sektor takový úkol dokáže technicky zvládnout, neboť jinak v současné situaci platební morálky a otevřeného řetězce platební neschopnosti může vést k potížím v obchodních vztazích.Toto řešení musí být také doprovázeno zavedením registračních pokladen. Možnou alternativou obecně povinného bezhotovostního styku je právní úprava, která zavede uznávání nákladových položek pro daňové účely pouze při bezhotovostní platbě.

Pro vytvoření obecně závazných právních norem v oblasti boje proti korupčnímu jednání je nezbytná realizace návrhů, doporučení a úmluv mezinárodního charakteru. Jedná se především o zajištění přistoupení ke Smlouvě o potírání korupce zahraničních úředníků v obchodních vztazích a především zabezpečení splnění závazků z této smlouvy (novela trestního zákona, zákona o auditorech, zákona o zadávání veřejných zakázek, zákona o účetnictví).

Velmi důležitou roli hraje také přístup státu a osob jednajících jeho jménem ke společnosti. V té souvislosti bude vláda postupovat maximálně otevřeně a sdělovat veřejnosti všechny souvislosti diskutovaných korupčních kauz včetně informace o provedených opatřeních. Vláda je si vědoma, že jasně a veřejně musejí být rozebrány i případy neopodstatněných podezření a nepodložených obvinění z korupce. Při těchto veřejných diskusích musí být samozřejmě respektován princip presumpce neviny.

Za další zásadní protikorupční opatření vláda považuje přípravu státního informačního sytému. Návrh zákona o státním informačním systému má být předložen vládě v červnu 1999 a nabýt účinnosti v dubnu 2000. V třetím čtvrtletí 1999 má být vládě předložen návrh předpisu o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Jeho podstatou by mělo být vytvoření neveřejného systému sdílených dat pro potřeby institucí veřejné správy. Oprávněný přístup k datům v rámci tohoto systému by korespondoval se zákonnými oprávněními jednotlivých institucí. Státní informační systém musí umožnit, aby informace, kterými veřejné instituce již disponují, nebyly vyžadovány opakovaně. Tím se usnadní, zrychlí a zpřehlední práce těchto institucí a zmenší se současně množství času, které bude třeba věnovat jednání s úředníky. Pro tyto účely musí být státní informační systém plně transparentní.

V rámci prověrky právního řádu a při tvorbě nových předpisů je vláda odhodlána indikovat legislativní zdroje korupčního jednání (neexistence kontrolních mechanismů, přílišná vágnost veřejnoprávních předpisů, přílišná koncentrace rozhodovací pravomoci bez možnosti nezávislé kontroly, konstrukce procesů časově a věcně neadekvátních vyřizované věci, neexistence sankce za překračování pravomocí) a navrhovat jejich odstranění. Jednotlivá ministerstva také provedou ve své působnosti inventarizaci možných okamžitých technických a organizačních řešení pro odstranění korupčního prostředí: jednotliví místopředsedové vlády provedou ve své působnosti vyhodnocení těchto opatření a budou zabezpečovat koordinaci plnění úkolů z tohoto harmonogramu. Výraznou koordinační roli při boji s korupcí bude vláda vyžadovat od Výboru pro ochranu ekonomických zájmů.


Harmonogram opatření v boji proti korupci



A. Legislativní opatření

1. Při přípravě novely trestního řádu a věcného záměru zákona o Policii ČR mimo jiné nově vymezit oprávnění policie při boji s korupcí a závažnou hospodářskou trestnou činností. Zabývat se také institucionálním zajištěním boje s korupcí.


2. Při přípravě věcného záměru zákona o úřadech daňové správy, a zákona o správě daní a poplatků, příp. dalších předpisů
Kontrolní termín: 30.6.2000


3. V rámci rekodifikace soukromého práva uvážit následující náměty:

4. Zajistit přistoupení ke Smlouvě o potírání korupce zahraničních úředníků v obchodních vztazích a zabezpečit splnění závazků z této smlouvy Gestor: ministr spravedlnosti
Kontrolní termín: 31.12.1999

5. V rámci rekodifikace trestního práva hmotného (případně při přípravách dílčích novel trestního zákona) uvážit:
6. V rámci rekodifikace trestního práva procesního nebo formou dílčí novely prosazovat urychlení a zjednodušení předsoudního stádia trestního procesu a provést analýzu možnosti a vhodnosti zakotvení ofenzívních metod odhalování trestné činnosti (agent, důvěrník, operativní technika, rastrové pátrání atd.) v trestním řádu, aby za splnění zákonných podmínek bylo možné jejich zprocesňování.
7. Předložit věcný záměr zákona na ochranu svědků a znalců a dalších osob, na jejichž ochraně je veřejný zájem. V rámci věcného záměru navrhnout fyzickou a evidenční a jiné způsoby ochrany svědka a některých dalších osob, včetně jejich ochrany po skončení trestního řízení. Umožnit příslušným orgánům ČR také mezinárodní spolupráci v této oblasti.

8. Podporovat přijetí zákona o svobodě informací a spolupracovat na legislativních pracích na jeho definitivní podobě.

9. Při přípravě věcného záměru novely zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích řešit problém netransparentnosti financování politických stran, a při tom

10. Vypracovat nebo podporovat přijetí novel Ústavy, úst. zákona č. 1/1993 Sb., a navazujících předpisů, kterými by se upravovala právní úprava imunity poslanců a senátorů Parlamentu ČR tak, aby se imunita vztahovala jen na jednání v souvislosti s výkonem mandátu, příp. alespoň, aby vyslovení nesouhlasu s trestním stíháním poslance nebo senátora neznamenalo, že jeho trestní stíhání je navždy vyloučeno.

11. Předložit věcný záměr novely zákona č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, nebo věcný záměr zcela nového zákona
o ochraně veřejného zájmu tak,
12. V rámci přípravy zákona o státním zastupitelství provést analýzu postavení státního zastupitelství v soustavě státních orgánů s přihlédnutím k možnostem rozšířit jeho působnost také směrem k výkonu dozoru nad zákonností občanského soudního a správního řízení. Uvážit rozšíření možnosti vstupovat do civilního soudního řízení (typicky např. u žalob na určení platnosti smluv vzešlých z veřejných zakázek), do řízení v rámci správního soudnictví a v řízení před Ústavním soudem. Zajistit, aby specializovaným státním zástupcům při krajských státních zastupitelstvích příslušel dozor nad vyšetřováním nejzávažnějších forem organizovaného zločinu, hospodářské trestné činnosti a korupce, příp. aby ( i tito) státní zástupci mohli sami toto vyšetřování provádět. Navrhnout způsob vyšetřování trestné činnosti policistů státními zastupitelstvími.

13. V rámci probíhající přípravy reformy správního trestání a správního řízení:

14. Vypracovat věcný záměr novely zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, nebo nového předpisu tak, aby
15. Provést analýzu postavení zpravodajských institucí zabývajících se v ČR ochranou ekonomických zájmů státu. V případě potřeby navrhnout nová koncepční, legislativní, organizační a další řešení. Zabývat se vztahem mezi zpravodajskými službami a dalšími institucemi zaangažovanými na ochraně ekonomických zájmů ČR.

16. V rámci prověrky právního řádu a při přípravě nových předpisů indikovat legislativní zdroje korupčního jednání (neexistence kontrolních mechanismů, přílišná vágnost veřejnoprávních předpisů, přílišná koncentrace rozhodovací pravomoci v jedněch rukou bez možnosti nezávislé (vnější) kontroly, konstrukce procesů časově a věcně neadekvátních vyřizované věci, neexistence sankce za překračování pravomocí) a navrhovat jejich odstranění.


B. Organizační opatření

1. V působnosti jednotlivých resortů indikovat zdroje a formy korupčního jednání, provádět jejich analýzu a navrhovat protikorupční mechanismy. Vytvářet podmínky pro informovanost občanů o jejich právech při jednání s úřady (např. formou vyvěšení textu správního řádu atd. v úředních místnostech apod.). Navrhnout, realizovat a vyhodnocovat technická opatření k potírání korupce.

Gestor: všichni vedoucí ústředních správních úřadů a všichni přednostové okresních
úřadů
Termín: průběžně s kontrolním termínem vždy k 31. 12. (poprvé k 31. 12. 1999)

2. Koordinovat plnění úkolů z Vládního programu boje proti korupci v ČR (jak z textové části, tak z Harmonogramu). Průběžně vyhodnocovat jejich plnění, navrhovat další kroky. Vyhodnocení předávat gestoru bodu B. 4.

Gestor: 1. místopředseda vlády, místopředseda vlády pro bezpečnostní politiku,
místopředseda vlády pro hospodářskou politiku
Termín: průběžně s kontrolním termínem vždy k 31. 12.

3. Vypracovat v rámci platné zákonné úpravy dohody mezi Policií ČR a kontrolními (zejména finančními) institucemi za účelem zkvalitnění spolupráce, včetně komunikace a zajištění výměny poznatků nezbytných pro jejich činnost.
4. Každoročně předkládat vládě Výroční zprávu o úplatkářství a trestné činnosti veřejných činitelů v ČR. Prostřednictvím této zprávy zajistit vytvoření informační základny o formách korupce a oblastech jejího výskytu. Ve Zprávě dále provádět analýzu v tomto Harmonogramu přijatých protikorupčních opatření, vyhodnocovat jejich účinnost a informovat vládu o stavu plnění úkolů z tohoto Harmonogramu a navrhovat vládě další opatření. 5. Při každém zjištěném nebo veřejně prezentovaném případu korupčního nebo obdobného jednání vždy

a) po pravomocném skončení trestního stíhání vydat podrobnou zprávu a zveřejnit ji b) v případě nemožnosti zveřejnění s ohledem na nezbytnost ochrany utajovaných skutečností předložit vždy alespoň stručnou informaci o podstatě obvinění c) podrobnou zprávu uložit a zveřejnit poté, kdy ochrana příslušných utajovaných skutečností již pozbude na významu Termín: průběžně

6. Zajistit zřízení kontaktního poradenského centra pro oběti korupce, příp. při jeho zřízení spolupracovat a zabezpečit jeho mediální prezentaci.
7. V působnosti jednotlivých resortů stanovit orgán (pracoviště), k němuž je možné se obracet se stížnostmi a podněty a umožnit přímé (např. telefonické, e-mailové apod.) konzultace občanů s pracovníky tohoto orgánu. Uvážit možnosti podpory činnosti nevládních poradenských center pro oběti korupce (přitom zejména přihlédnout k potřebě zajistit ochranu osob, které by se na tato centra obracely)
8. Provádět pravidelné vnitřní kontroly se zaměřením na výskyt korupce a o jejích výsledcích informovat veřejnost. Vždy usilovat o odhalování příčin těchto negativních společenských jevů. Vyvozovat personální odpovědnost z nedodržení předpisů u vedoucích pracovníků.

9. Podporovat všechny formy vědeckého výzkumu o korupci. Pravidelně opakovat výzkumy, aby mohla být data porovnávána z časového hlediska. Výsledky výzkumů publikovat. Podporovat i nezávislou publicistickou a dokumentaristickou činnost odhalující případy korupčního jednání (např. formou grantu).

Gestor: ministr vnitra ve spolupráci s ministrem spravedlnosti, ministrem kultury, ministrem, školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími členy vlády 10. Podporovat činnost nevládních organizací zabývajících se bojem proti korupci (např.
Transparency International). Dohodnout s těmito organizacemi způsob, formu a
rozsah spolupráce.

11. Podporovat činnost parlamentních vyšetřovacích komisí zaměřených na vyšetřování zvlášť závažných případů korupčního jednání.

12. Do 60 dnů po zveřejnění každé zprávy NKÚ ve Věstníku NKÚ podat vládě informaci o přijatých nápravných opatřeních. Do 6 měsíců tato přijatá nápravná opatření vyhodnotit.


C. Oblast vzdělávání a mediálního působení

1. Navrhnout projekt společného vzdělávání a diskusní platformy policistů, státních zástupců i soudců zabývajících se vyšetřováním a odhalováním korupce tak, aby získali speciální znalosti o tomto jevu a o metodách boje s ním. Při zpracování projektu vycházet ze zahraničních zkušeností.

2. Vypracovat projekt celostátních školení pro zaměstnance orgánů veřejné správy zaměřený na předcházení korupčním situacím. Za uvedeným účelem připravit návrh výukového materiálu.



3. Vypracovat pro potřeby škol jednotlivých stupňů pedagogický materiál o společenských příčinách a důsledcích korupce a o metodách boje s ní. Podporovat začleňování protikorupční výuky do vzdělávacích programů na všech stupních škol.

4. Vypracovat příručku občanské obrany proti korupci a v rámci mediálního působení podporovat občanské nezávislé vzdělávací programy.
D. Oblast mezinárodní spolupráce

1. Sledovat výsledky aktivit mezinárodních a nadnárodních organizací (GMC v rámci Rady Evropy, UCLAF v rámci Evropské komise, Interpol, OSN, Transparency International, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, OECD) v oblasti boje s korupcí a seznamovat s nimi ostatní resorty. Zajistit vzájemnou výměnu informací o těchto aktivitách mezi zainteresovanými domácími subjekty. Aktivně se zúčastňovat akcí týkajících se boje s korupcí pořádaných těmito a dalšími organizacemi.

2. Sledovat aktivity v boji proti korupci (a další závažné hospodářské trestné činnosti, resp. proti organizovanému zločinu) v zahraničí a každoročně podávat o nově přijatých opatřeních a aktivitách souhrnnou zprávu.