Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-02-19

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 19. února 1997 č. 81 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 127)

Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vedení MŽP', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 127), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 19. února 1997 č. 81



S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 127)


Vláda na své schůzi dne 19. února 1997 projednala a posoudila návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas především proto, že předložený návrh novely trestního zákona představuje nesystémový a nadbytečný zásah do stávající právní úpravy. Nehledě k tomu vláda zároveň upozorňuje, že připravuje a v průběhu r. 1997 bude projednávat zásadní rekodifikaci trestně právních předpisů; v jejím rámci a v náležitém kontextu bude pamatováno i na zvýšenou ochranu dětí a mládeže před trestnou činností.

Nesystémovost a bezdůvodnost předloženého návrhu zákona spočívá především v tom, že

a) platný trestní zákon důsledně zajišťuje zvláštní ochranu osobám mladším patnácti let, avšak, narozdíl od předloženého návrhu, v případech, kdy je tato ochrana nutná vzhledem k riziku jejich ohrožení určitým jednáním, nebo pro jejich výrazně sníženou schopnost obrany před určitým jednáním či s ohledem na nebezpečí dalších škodlivých následků, které by těmto osobám mohly trestným činem vzniknout. Orgány činné v trestním řízení při hodnocení závažnosti konkrétního jednání vždy přihlížejí k tomu, že čin byl spáchán na osobě mladší patnácti let nebo k její škodě, a při ukládání trestu tím zdůvodní jeho výměru v rámci rozpětí trestních sazeb, které je právě u trestných činů proti svobodě a zdraví poměrně široké;

b) návrh vyvolává dojem nahodilého výběru skutkových podstat trestných činů, jejichž změna by měla mít za účel zvýšení ochrany osob mladších patnácti let. Řady jiných skutkových podstat, výslovně chránících osobní nebo tělesnou integritu nezletilých nebo jejich řádný vývoj, se návrh netýká. Navíc je doplnění znaku spočívajícího v tom, že čin byl spáchán na osobě mladší patnácti let, provedeno v jednotlivých skutkových podstatách za současného zvýšení trestní sazby mechanicky a nepřihlíží ke smyslu a účelu těchto skutkových podstat. Navržené změny trestních sazeb pak vyvolávají nelogické souvislosti v systému trestních sazeb za jednotlivé trestné činy;

c) Úmluva o právech dítěte v čl. I rozumí dítětem každou lidskou bytost mladší 18 let. Předložený návrh se však zaměřuje především na osoby mladší 15 let, tj. jen na část osob, kterým tato úmluva poskytuje ochranu.


Předložený návrh má i řadu dílčích legislativních nedostatků, k nimž například patří:


Obecně

Návrh zcela pomíjí, že trestní zákon byl novelizován zákonem č. 152/1995 Sb. Tato novela není uvedena v uvozovací větě a nepřihlíží se k ní ani u navrhovaného znění § 235 odst. 2.

K bodům 1 a 2

Navrhované změny by měly za následek, že pachateli, který se trestného činu dopustí vůči osobě jen nepatrně starší patnácti let, bude trest vyměřen v trestní sazbě od dvou do deseti let (to znamená případně i podmíněné odsouzení), zatímco pachateli, který se činu dopustí na osobě mladší patnácti let, bude trest odnětí svobody vyměřen v rozmezí od osmi do patnácti let. Takové zásadní odlišení trestních sazeb vláda považuje za bezdůvodné.

K bodům 3 a 4

Trestný čin šíření toxikomanie podle § 188a trestního zákona je řazen mezi tzv. trestné činy ohrožovací, které by neměly být přísněji trestné než trestné činy, které škodlivý následek přímo způsobily. Navrhovaná právní úprava by ve svých důsledcích znamenala, že pachatel, který bude pouze svádět osobu mladší patnácti let ke zneužívání návykové drogy (a nemusí být ani úspěšný), bude potrestán přísněji než výrobce a distributor drog.

K bodu 5

Formulace “umožní provozování prostituce” v navrhovaném § 204 odst. 2 trestního zákona je nejasná. Trestný čin lze spáchat úmyslně či z nedbalosti. Podle § 89 odst. 2 trestního zákona se jednáním rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen; z tohoto hlediska není zcela zřejmé, jaké jednání by měla navrhovaná úprava postihovat.

Kromě toho návrh na doplnění výše uvedeného ustanovení překračuje jeho rámec, neboť pojem “kuplířství” nezahrnuje pohlavní styk s nezletilou prostitutkou, jenž má být podle důvodové zprávy postihován. Tyto případy jsou postižitelné jako trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 trestního zákona.


K bodu 6

Navrhované doplnění nijak nesouvisí se skutkovou podstatou trestného činu neposkytnutí pomoci podle § 207 trestního zákona a použité pojmy jsou nejasné. Důvodová zpráva hovoří o týrání dítěte. Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 215 trestního zákona je uveden mezi trestnými činy, jejichž nepřekažení nebo neoznámení je samo trestným činem podle § 167 a § 168 trestního zákona. Totéž se týká trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 trestního zákona (návrh užívá pojmu “sexuální zneužívání”). Zcela nejasný je obsah pojmu “zanedbávání”, který je v návrhu postaven naroveň “sexuálnímu zneužívání”.

K bodům 7, 8, 9

Navrhované mechanické zvýšení trestních sazeb by mělo za následek, že některé závažnější trestné činy proti životu a zdraví nebo proti svobodě a lidské důstojnosti by byly bezdůvodně postihovány v rámci stejné nebo nižší trestní sazby.

K bodům 10, 11, 12

Důvodová zpráva k uvedeným bodům pouze uvádí, že přísněji trestné má být ublížení na zdraví osobě mladší patnácti let nebo vydírání takové osoby. Předkladatelé neberou v úvahu další skupiny případných poškozených, jejichž schopnost bránit se pachatelům těchto trestných činů je nižší (např. přestárlé osoby nebo osoby zdravotně postižené).