Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1993 > 1993-08-11

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 11. srpna 1993 č. 418 + P

o schválení stanov Akademie věd České republiky

Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vláda - nová pracovní kopie', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

s c h v a l u j e stanovy Akademie věd České republiky uvedené v příloze tohoto usnesení.

Provede:

ministr školství mládeže a tělovýchovy

Na vědomí:

předseda Akademie věd České republiky

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ze dne 11. srpna 1993 č. 418

Stanovy Akademie věd České republiky

Část první

ZÁKLADNĺ USTANOVENÍ

Čl. 1

Akademie věd České republiky (dále jen "Akademie") bylazřízena zákonem České národní rady ze dne 6. května 1992 č.28)/1992 Sb. o Akademii věd České republiky a zahájila svou činnost dnem 31. prosince 1992. Akademie je budována podle soudobých principů organizace vědy jako soustava vědeckých pracovišť, zabývajících se výzkumem nejvyšší úrovně s významnou mezinárodní spoluprací. Současné navazuje na projekt Akademie, vypracovaný v letech 1861 - 1863 J. E. Purkyněm, na více než dvousetletou tradici starších českých vědeckých institucí, zvláště Královské českéspolečnosti nauk a České akademie věd a umění, založené J. Hlávkou, a na pozitivní prvky činnosti a vývoje Československé akade-mie věd z let 1952 - 1992.

Čl .2

Akademie je právnickou osobou - rozpočtovou organizací;její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky.Pro rozpočtové účely má Akademie postavení ústředního orgánu České republiky a jako taková zřizuje svá pracoviště jako rozpočtové nebo příspěvkové organizace. V rozpočtových záležitostech zastupuje Akademie na základě zmocnění i vědecké společnosti sdružené v Radě vědeckých společností.

Akademie je oprávněna přijímat věcné a finanční dary včetnědarů devizových .Finanční dary jsou příjmy jejího rezervního fondu a jako takové j sou jejími mimorozpočtovými zdroji .

Čl .3

Sídlem Akademie je hlavní město Praha. Pracoviště Akademie se však podle podmínek a potřeb zřizují na celém území České republiky.

Čl .4

Akademie je jednou z rovnoprávných složek vědecké obce Českérepubliky a rozvíjí veškerou svou činnost v úzké spoluprácia vzájemných vazbách s ostatními právnickými a fyzickými osobami,vykonávajícími nebo podporujícími vědeckou činnost, zvláště s domácími a zahraničními vysokými školami, výzkumnými ústavy a vědeckými společnostmi.

Čl. 5

Při přípravě a hodnocení programů své vědecké činnosti seAkademie řídí potřebami rozvoje vědy a kultury, vědní politikouvlády České republiky a mezinárodně srovnatelným standardem vědecké práce; přihlíží rovněž k připomínkám a podnětům státních orgánů, veřejných institucí, společenských a kulturních organizací.

Část druhá

ORGÁNY AKADEMIE

Čl. 6

Orgány Akademie jsou:

a) Akademický sněm,

b) Akademická rada a její předsednictvo,

c) předseda Akademie,

d) Vědecká rada Akademie,

Čl. 7

Soustava vědeckých pracovišť Akademie se člení na sekce podle vědních oblastí. Počet sekcí a jejich strukturu určuje na základě návrhů pracovišť a vyjádření Akademické rady Sněm, a to vždy alespoň na dobu jednoho čtyřletého funkčního období Akademické rady.

Hlava první

Akademicky sněm

Čl. 8

Akademický sněm (dále jen "Sněm") jako nejvyšší orgán Akademie tvoří:

a) ředitelé všech vědeckých pracovišť Akademie, kteří sestávají členy Sněmu z titulu své funkce,

b) volení zástupci všech vědeckých pracovišť Akademie, jimižjsou vědečtí pracovníci, volení shromážděním vědeckých pracovníků

pracoviště (viz čl. 56) tajnou volbou tak, že na každých započatých padesát vysokoškolsky vzdělaných pracovníků vědeckých útvarů

pracoviště se volí jeden zástupce pracoviště,

c) nejvýše 20 představitelů vysokých škol, delegovaných Radou vysokých škol České republiky,

d) nejvýše 10 zástupců státních orgánů, jmenovaných vládou České republiky,

e) nejvýše 10 zástupců podnikatelských kruhů a bank, zvolených na základě návrhů vědeckých pracovišť Akademie i příslušných profesních institucí tajnou volbou předcházejícím Sněmem v závěru jeho funkčního období,

f) nejvýše 30 dalších významných domácích a zahraničních vědců, zvolených na základě návrhů vědeckých pracovišť Akademie

tajnou volbou předcházejícím Sněmem v závěru jeho funkčního období.

V případě, že se podstatně změní počet interních členů Sněmu dle písm. a) a b), upraví Sněm pro další funkční období přijetím

změny stanov i počty členů Sněmu podle písm. c), d), e) a f) tak, aby externí členové tvořili nejvýše jednu třetinu celkového počtu

členů Sněmu.

Čl. 9

Funkční období Sněmu je čtyři roky. Členství ve Sněmu je nezastupitelné. Před uplynutím funkčního období členství ve Sněmu

zaniká:

a) ukončením výkonu funkce ředitele pracoviště Akademie,jde-li o člena podle čl. 8, písm. a),

b) ukončením pracovního poměru na pracovišti Akademie, jde li o člena podle čl. 8, písm. b),

c) vzdáním se členství ve Sněmu,

d) odvoláním člena Sněmu tím orgánem, který jej do Sněmu zvolil či delegoval, ve smyslu čl. 78,

e) úmrtím.

Na takto uvolněné místo ve Sněmu bude na zbytek funkčního období ustanoven nový člen, a to stejným způsobem jako člen, jehož místo se uvolnilo.

Č1. 10

Do výhradní působnosti Sněmu patří:

a) přijímat stanovy Akademie, které nabývají platnosti po schválení vládou České republiky,

b) schvalovat výroční zprávu o činnosti Akademie,

c) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Akademie, jakož i rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,

d) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti Akademické rady za období od posledního zasedání Sněmu,

e) po projednání ve Vědecké radě Akademie a na návrh Akademické rady zřizovat, slučovat, rozdělovat a zrušovat pracoviště Akademie,

f) volit část členů Sněmu podle čl. 8, písm. e) a f),

g) volit ze svých členů a odvolávat z funkce předsedu Akademie a další členy Akademické rady podle čl. 15, s výjimkou předsedy Vědecké rady, který se členem Akademické rady stává podle čl. 36,

h) jmenovat členy Vědecké rady Akademie podle čl. 34,

i) určovat počet a strukturu sekcí Akademie podle čl. 7, schvalovat zásady organizace a činnosti Grantové agentury

j)Akademie a přidělovat jí v rámci rozpočtu Akademie finanční prostředky k) zřizovat dozorčí komisi Sněmu a jiné stálé i dočasné poradní orgány Sněmu pro řešení jednotlivých problémů, úseků činnosti apod., zejména pro přípravu zpráv a návrhu pro zasedání Sněmu a pro posuzování zpráv a návrhů připravených Akademickou radou.

Čl. 11

Sněm se k plnění svých úkolů schází podle potřeby, nejméně však dvakrát za rok. Akademická rada je povinna svolat Sněm vždy do 30 dnů, požádá-li o to písemně alespoň jedna pětina jeho členů. Pozvání na zasedání spolu s návrhem jeho programu a písemnými podklady pro jeho jednání a usnesení doručí členům Sněmu nejpozději do 14 dnů před zahájením zasedání. Členové Sněmu mohou navrhnout změny a doplnění programu zasedání Sněmu; o těchto návrzích rozhodne Sněm při schvalování programu.

Čl. l2

Sněm je způsobilý rozhodovat za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů.

Sněm přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů přítomných členů. Výjimkou je hlasování o přijetí a znění stanov Akademie, k němuž je potřebná třípětinová většina hlasů přítomných členů.

Čl. l3

0 jednání a usneseních Sněmu se pořizuje podrobný zápis.

Další podrobnosti o jednání Sněmu upraví jednací řád Sněmu, který schvaluje Sněm .

Hlava druhá

Akademická rada

Čl. l4

Akademickou radu (dále jen "Rada") jako výkonný orgán Akademie tvoří předseda Akademie, místopředsedové Akademie, předseda Vědecké rady Akademie a další členové Rady. Rada má nejvýše 17 členů.

Čl. l5

Předsedu Akademie volí ze svých členů a odvolává z funkce

Sněm tajným hlasováním na základě návrhů z pracovišť Akademie.

Předseda Akademie musí být občanem České republiky.

Volbu předsedy Vědecké rady Akademie upravuje čl. 36.

Ostatních nejvýše 15 členů Rady volí ze svých členů a odvolává z funkce Sněm. Voleni jsou tajným hlasováním na základě návrhů z pracovišť a užšího výběru kandidátů, který provedou členové Sněmu po jednotlivých sekcích.

Místopředsedy Akademie a volené členy předsednictva Rady volí ze svých členů a odvolává z funkce tajným hlasováním Rada.

Čl. l6

Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.Členství v Radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště.

Čl. 17

V případě, že se v průběhu funkčního období místo v Raděuvolní, zvolí se na nejbližším zasedání Sněmu stejným postupem, který byl popsán v čl. 15, na zbytek funkčního období nový člen Rady z téže sekce; omezení výběru podle sekcí však neplatí pro případnou novou volbu předsedy Akademie a předsedy Vědecké rady Akademie.

Čl. 18

Po skončení funkčního období Rady vykonává Rada své funkce až do ustavení nové Rady.

Č1. 19

Do působnosti Rady patří zejména :

a) svolávat zasedání Sněmu, předkládat mu zprávy a návrhy pro jednání a provádět jeho usnesení,

b) předkládat Sněmu návrh výroční zprávy o činnosti Akademie,

c) předkládat Sněmu návrh rozpočtu a závěrečného účtu Akademie včetně návrhu na rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,

d) volit místopředsedy a volené členy předsednictva Rady

e) na návrh vědeckých rad pracovišť Akademie jmenovat a odvolávat ředitele pracovišť,

f) jmenovat a odvolávat ředitele Kanceláře Akademie a schvalovat organizační řád Kanceláře a počet jejích pracovníků, řídit mezi zasedáními Sněmu běžnou činnost Akademie,

h) spravovat společný majetek Akademie, pokud není svěřen do správy jednotlivých pracovišť,

i ) hájit zájmy Akademie a její postavení ve společnosti , schvalovat mezinárodní spolupráce Akademie,

k) zajišťovat hodnocení vědecké výkonnosti vědeckých pracovišť Akademie a efektivity činnosti ostatních pracovišť Akademie; na návrh Vědecké rady Akademie jmenovat nezávislá hodnotitelská grémia pro hodnocení pracovišť;

1) zřizovat si stálé a dočasné komise a jiné pomocné orgány a řídit jejich činnost .

Otázky vědní politiky Akademie (viz čl. 37) je Rada povinna projednávat s Vědeckou radou Akademie.

Čl .20

V neodkladném případě může Rada rozhodnout i o věcech vyhrazených Sněmu. V tom případě je Rada povinna svolat Sněm tak, aby se sešel nejpozději do 30 dnů od jejího rozhodnutí .Pokud Sněm rozhodnutí Rady nepotvrdí, pozbývá rozhodnutí platnosti.

Čl .21

Rada se schází k zasedání podle potřeby, nejméně však jednou za šest týdnů. Zasedání Rady svolává a řídí předseda Akademie nebo jím pověřený člen předsednictva Rady.

Č1. 22

Rada jako celek a všichni její členové jednotlivě odpovídají za řádné plnění svých funkcí Sněmu. Otázky, spadající do působnosti Rady, musí být řádně projednávány a rozhodovány na zasedáních Rady. Místopředsedové Akademie a další členové Rady pečují z pověření Rady o určité vymezené úseky nebo oblasti její činnosti, zejména též o činnost jednotlivých sekcí, a jsou oprávněni jednat v nich jménem Akademie. Členové Sněmu jsou oprávněni podávat Radě a jejím jednotlivým členům interpelace ,týkající se jejich činnosti. Interpelovaní jsou povinni odpovědět na interpelaci do třiceti dnů, a to bud' písemně nebo ústně na zasedání Sněmu.

Č1. 23

Odměny za výkon funkcí členů Rady jsou odvozeny z předpisů o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací. Předsedovi Akademie, místopředsedům Akademie a ostatním členům Rady náleží plat ve 12. platové třídě.

0 výši příplatků a případně odměn, jakož i o rozsahu pracovního úvazku potřebném pro řádný výkon funkce rozhoduje, pokud jde o předsedu Akademie, Akademická rada; u místopředsedů Akademie a ostatních členů Rady rozhoduje o těchto věcech předseda Akademie.

Čl .24

Podrobnosti o způsobu činnosti Rady a jejího předsednictva,zejména o přípravě zasedání a o proceduře jejich jednání upraví jednací řád, který vydá Rada.

Hlava třetí

Předsednictvo Akademické rad

Čl. 25

Předsednictvo Rady jako užší výkonný orgán Rady tvoří:

- předseda Akademie,

- 2 místopředsedové Akademie,

- předseda Vědecké rady Akademie

- 2 - 3 volení členové předsednictva Rady.

Při volbě členů předsednictva Rady přihlédne Rada k přiméřenému zastoupení hlavních vědních oblastí.

Č1. 26

Předsednictvo Rady připravuje podklady pro jednání a rozhodování Rady a řeší běžné naléhavé záležitosti mezi zasedáními Rady. V neodkladném případě může předsednictvo rozhodnout i o věcech vyhrazených Radě. V tom případě je předsednictvo povinno svolat Radu nejpozději do 20 dnů od svého rozhodnutí.

Pokud Rada rozhodnutí předsednictva nepotvrdí, pozbývá rozhodnutí platnosti.

Ustanovení předchozích vět však neplatí o působnosti Rady podle čl. 20.

Čl. 27

Předsednictvo Rady se schází podle potřeby. Zasedání předsednictva svolává a řídí předseda Akademie nebo jím pověřený člen předsednictva Rady.

Hlava čtvrtá

Předseda Akademie

Čl. 28

Předseda Akademie je statutárním orgánem Akademie. Předsedaje oprávněn jednat jménem Akademie ve všech záležitostech; ve vý-

konu své působnosti je vázán pouze právními předpisy, stanovami Akademie a usneseními Sněmu, Rady a předsednictva Rady.

Čl .29

Předseda Akademie předsedá zasedáním Sněmu, Rady a předsednictva Rady, svolává zasedání Rady a předsednictva Rady a navrhuje jejich program .

Č1. 30

Předsedu Akademie zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda Akademie, pověřený předsedou.

Nemůže-li předseda pověřit některého místopředsedu svým zastupováním, učiní tak předsednictvo Rady.

Čl. 31

Vedle předsedy Akademie může Akademický sněm zvolit čestnéhopředsedu Akademie.

Čestný předseda Akademie je zvolen z nejvýznamnějších vědeckých osobností České republiky na dobu časově neomezenou.

Čestný předseda Akademie je oprávněn účastnit se z vlastního rozhodnutí nebo na žádost předsedy Akademie jednání kteréhokoliv orgánu Akademie s hlasem poradním.

Hlava pátá

Vědecká rada Akademie

Čl. 32

Vědecká rada Akademie je stálým poradním orgánem Rady ve věcech přípravy a realizace vědní politiky Akademie.

Čl. 33

Vědeckou radu Akademie tvoří volení zástupci vědeckých rad pracovišť Akademie, zástupců vysokých škol a dalších vědeckých institucí a významní vědci ze zahraničí. Vědecká rada má nejvýše 30 členů, z toho nejméně jednu čtvrtinu a nejvýše dvě pětiny členů externích včetně zahraničních.

Čl. 34

Členy Vědecké rady Akademie jmenuje Sněm podle výsledků voleb ve vědeckých radách pracovišť Akademie.

Čl.35

Funkční období Vědecké rady Akademie je čtyři roky. Sněm může na návrh Rady nebo Vědecké rady Akademie odvolat člena Vědecké rady z funkce i před uplynutím funkČního období z důvodů, uvedených v čl. 78 těchto stanov. V případě, že se v průběhu funkčního období místo ve Vědecké radě z jakýchkoli důvodů vyprázdní,může

Sněm na zbytek funkčního období zvolit nového člena Vědecké rady.

Č1. 36

Vědecká rada Akademie volí ze svých členů a z funkcí odvolává tajným hlasováním předsedu Vědecké rady a jeho zástupce. Předseda Vědecké rady Akademie je z titulu své funkce členem Akademické rady a jejího předsednictva.

Čl. 37

Do působnosti Vědecké rady Akademie patří

a) v souladu s vědní politikou vlády České republiky připravovat návrhy k tvorbě a realizaci vědní politiky Akademie,

b) navrhovat Radě zřízení a složení nezávislých hodnotitelských grémií pro hodnocení vědecké činnosti pracovišť Akademiepodílet se na tomto hodnocení, posuzovat jeho výsledky a navrhovat Radě příslušné závěry,

c) vyjadřovat se k návrhům na zřizování, slučování, rozdělování a rušení pracovišť Akademie, na začleňování mimoakademických pracovišť do Akademie a vyčleňování pracovišť z Akademie,

d) podporovat rozvoj spolupráce Akademie s vysokými školami, s dalšími výzkumnými pracovišti včetně zahraničních, s vědeckými společnostmi a v mezích jejího poslání též s průmyslem a dalšími oblastmi praktické činnosti,sestavovat komise pro obhajoby kandidátských disertačních prací a udělovat vědecké hodnosti kandidáta věd a doktora věď,

f) vytvářet si oborové a jiné specializované poradní orgány,

g) na požádání Sněmu, Rady, předsednictva Rady a předsedy

Akademie se vyjadřovat k dalším otázkám, řešeným těmito orgány.

Č1. 38

Ke splnění svých úkolů jsou Vědecká rada Akademie a její pověření členové oprávněni vyžadovat od ostatních orgánů Akademie a od pracovišť Akademie nezbytné informace a podklady.

Č1. 39

Vědecká rada Akademie se schází k zasedání podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zasedání Vědecké rady svolává a řídí její předseda; k ustavujícímu zasedání ji svolá předseda Akademie. Předseda je povinen svolat Vědeckou radu do dvaceti dnů, požádá-li o to písemně nejméně jedna pětina jejích členů.

Čl. 40

Podrobnosti o způsobu činnosti Vědecké rady Akademie upraví její jednací řád .

Hlava šestá

Kancelář Akademie

Čl. 4l

Kancelář Akademie je samostatným pracovištěm Akademie- rozpočtovou organizací.

Kancelář Akademie zajišťuje po organizační a administrativní stránce plnění úkolů,spadajících do působnosti Sněmu, Rady, předsednictva Rady, předsedy a dalších funkcionářů Akademie a Vědecké rady Akademie.

Čl. 42

Organizační řád Kanceláře Akademie schvaluje, počet jejích pracovníků určuje a na řádné plnění její funkce dozírá Rada.

Čl. 43

V čele Kanceláře Akademie je ředitel, kterého jmenuje a z funkce odvolává Rada.

Část třetí

PRACOVIŠTĚ AKADEMIE

Hlava sedmá

Postavení a úkoly pracovišť

Č1. 44

Pracoviště jsou právnickými osobami - rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi; zda je pracoviště organizací rozpočtovou nebo příspěvkovou, určuje zřizovací listina.

Čl. 45

Pracovišti Akademie jsou:

a) vědecká pracoviště, která se výlučně nebo převážně zabývají úkoly, uvedenými v čl. 46, e,

b) pracovišě, která zajišťují služby nutné pro činnost vědeckých pracovišť.

Náplň činnosti a postavení pracoviště stanoví zřizovací listina pracoviště.

Čl. 46

Vědecká pracoviště zejména

a) uskutečňují vědecký výzkum,

b) přispívají ke zvýšení úrovně poznání á vzdělanosti,

c) přispívají k využití výsledků vědeckého výzkumu,

d) získávají, zpracovávají a rozšiřují vědecké informace a poskytují vědecké posudky, stanoviska a doporučení,

e) ve spolupráci s vysokými školami uskutečňují postgraduální studium)* a vychovávají vědecké pracovníky,

f) rozvíjejí mezinárodní spolupráci v oblasti vědecké činnosti a vývoje technologií, realizují své úkoly ve spolupráci s ostatními vědeckými a odbornými institucemi.

Čl. 47

Pracoviště spravuje svěřený majetek podle dispozic Rady.

Jde-li o majetek jiných subjektů , spravuje jej podle smluv .

Čl. 48

Prostředky pro svoji činnost získává pracoviště přidělením části rozpočtu Akademie, případně hospodářskou činností, dary

a granty. Prostředky získané hospodářskou činností pracovišť jsou jejich mimorozpočtovými zdroji. Finanční dary včetně devizových

jsou příjmy rezervního fondu pracovišť.

Čl. 49

Strukturu pracovišť, jejich organizaci a Činnost upravují organizační řády, které vydávají ředitelé pracovišť po projednání s vědeckými radami pracovišť.

Čl. 50

Na návrh ředitele pracoviště, projednaný s jeho vědeckou radou, může Sněm schválit zrušení popřípadě rozdělení pracoviště jakož i sloučení nebo splynutí pracoviště s jinou rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, a to i v případě, že tento návrh nebyl doporučen Radou a Vědeckou radou (viz čl. 10, písm. e)). 1 a 22 zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách) § 14

Hlava osmá

Ředitel pracoviště

Čl. 51

Ředitel pracoviště je statutárním orgánem pracoviště. Ředitel řídí činnost pracoviště a je oprávněn jednat jménem pracoviště ve všech záležitostech. Ředitel zejména:

- připravuje v součinnosti s vědeckou radou pracoviště koncepci a program činnosti pracoviště a odpovídá za jejich realizaci,

- doporučuje podávání grantových projektů a rozhoduje o přidělení ústavních prostředků na udělené granty,

- schvaluje vědecké posudky, stanoviska a doporučení, vydávaná jménem pracoviště,

- pečuje o přípravu nových vědeckých pracovníků

- rozhoduje ve věcech spojených s vědeckou spoluprací domácí i zahraniční,

- sjednává a rozvazuje pracovní poměr pracovníků a rozhoduje o jejich pracovním a mzdovém zařazení,

- odpovídá za hospodaření pracoviště,

- odpovídá za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Čl. 52

Ředitele jmenuje Rada na návrh vědecké rady pracoviště z osob doporučených výběrovým řízením uskutečněným formou veřejného konkursu, vyhlášeného Radou. Na dobu, kdy je místo ředitele uprázděno a výběrové a jmenovací řízení dosud neskončilo, pověří Rada po projednání s vědeckou radou pracoviště zástupce ředitele nebo jiného pracovníka vedením pracoviště. Podrobnosti výběrového a jmenovacího řízení upraví směrnice, které vydá Rada.

Čl. 53

Funkční období ředitele je čtyřleté. Ředitel může svou funkci zastávat nejvýše dvě funkční období po sobě jdoucí. V odůvodněných případech může Rada na návrh vědecké rady pracoviště stanovit funkční období kratší. Rada může na návrh vědecké rady pracoviště nebo po projednání s ní z vážných důvodů odvolat ředitele i před uplynutím funkčního období z důvodů, uvedených v čl. 78 těchto stanov.

Čl. 54

Ředitel je povinen předem projednávat s vědeckou radou pracoviště zaměření činnosti a organizaci pracoviště.

Čl. 55

Ředitel zřizuje funkcí jednoho nebo více zástupců ředitele pracoviště. Zástupce ředitele pracoviště jmenuje a odvolává ředitel pracoviště po projednání s vědeckou radou pracoviště. Působnost zástupce popř. zástupců ředitele vymezuje organizační řád pracoviště.

Hlava devátá

Shromáždění vědeckých pracovníků pracoviště

Čl. 56

Shromáždění vědeckých pracovníků vědeckých pracovišť Akademie tvoří vědečtí pracovníci pracoviště, jimiž se pro účely těchto stanov rozumějí vysokoškolsky vzdělaní pracovníci vědeckých útvarů pracoviště, zařazení na základě hodnocení atestační komise mezi vědecké pracovníky (viz též čl. 66 a 79).

Čl. 57

Shromáždění vědeckých pracovníků zejména:

a) volí a odvolává tajným hlasováním členy vědecké rady pracovi ště a schvaluj e j ej í statut a volební řád ,

b) volí zástupce pracoviště do Sněmu,

c) vyjadřuje se k nejvýznamnějším otázkám činnosti, uspořádání a hospodaření pracoviště. které mu předloží ředitel nebo vědecká rada pracoviště nebo které jsou obsaženy v žádosti o mimořádné svolání shromáždění (čl. 58).

Čl. 58

Shromáždění vědeckých pracovníků se schází podle potřeby;svolává je ředitel nebo předseda vědecké rady pracoviště. Shromáždění předsedá svolavatel nebo člen ve shromáždění zvolený.

Shromáždění vědeckých pracovníků musí být svoláno do tří týdnů, požádá-li o to nejméně jedna třetina vědeckých pracovníků.

Hlava desátá

Vědecká rada pracoviště

Čl. 59

Vědecká rada pracoviště je volena shromážděním vědeckých pracovníků vědeckého pracoviště.

Čl. 60

Vědecká rada pracoviště:

a) vyjadřuje se k činnosti a organizaci pracoviště a ke koncepčním otázkám jeho řízení a rozvoje,

b) podává Radě návrh na jmenování a odvolání ředitele pracoviště,

c) volí členy Vědecké rady Akademie,

d) vyjadřuje se k návrhu organizačního řádu pracoviště,

e) vyjadřuje se k návrhům grantových projektů, které mají být řešeny na pracovišti nebo v souvislosti s jeho činností,

f) projednává návrh ředitele na zrušení či rozdělení pracoviště, na jeho sloučení s jinou organizací nebo na zřízení společného pracoviště s jiným subjektem (čl. 74),

g) podává Radě návrhy, týkající se činnosti pracoviště,

h) projednává další otázky ,o jejichž posouzení ji požádají orgány Akademie, shromáždění vědeckých pracovníků pracoviště nebo

ředitel pracoviště.

Čl. 61

Vědecká rada pracoviště má nejméně 9 a nejvýše 21 členů. Vědecká rada má interní Členy, volené z řad vědeckých pracovníků vlastního pracoviště, a externí členy, volené z řad významných odborníků z jiných domácích, případně zahraničních pracovišť,zejména vysokých škol. Externí členové tvoří nejméně jednu třetinu členů vědecké rady. Interní a externí členové mají v jednání a rozhodování vědecké rady stejné postavení a práva.

Funkční období vědecké rady pracoviště určí v rozmezí 2-4 roky shromáždění vědeckých pracovníků pracoviště, které též schválí podrobný volební řád.

Čl. 62

Činnost vědecké rady pracoviště řídí předseda, zvolený vědeckou radou pracoviště z jejích členů.

Č1. 63

Ředitel pracoviště nebo pracovník pověřený vedením pracoviště není členem vědecké rady, na základě pozvání vědecké rady nebo svého požádání se však úČastní jejího jednání.

Čl. 64

Vědeckou radu svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát za půl roku. Vědecká rada musí být svolána, požádá-li o to nejméně třetina jejích členů, ředitel pracoviště nebo shromáždění vědeckých pracovníků pracoviště.

Hlava jedenáctá

Práva a povinnosti pracovníků

Čl. 65

Místa pracovníků s vysokoškolským vzděláním ve vědeckých odděleních pracovišť Akademie jsou obsazována na základě výběrového řízení, vyhlašovaného ředitelem pracoviště. Výběrové řízení musí být veřejně vyhlášeno zpravidla měsíc před termínem podání přihlášek. Výběr mezi uchazeči provede komise, kterou jmenuje ředitel pracoviště. Komise doporučí řediteli kandidáty na přijetí.

Pracovní poměry se řídí § 30 zákoníku práce a nařízením vlády č. 223/1988 Sb. ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., nařízení vlády.č. 615/1992 Sb. a nařízení vlády č. 127/1993 Sb.

Č1. 66

Činnost vysokoškolsky vzdělaných pracovníků vědeckých loddělení pracoviště se hodnotí vždy před uzavřením pracovní smlouvy na další období a před přeřazením do vyšší platové třídy. Hodnocení provádí atestační komise jmenovaná ředitelem. Atestační komise má nejméně pět členů; nejméně jedna třetina členů atestační komise je externích. Ředitel rozhoduje na základě návrhu atestační komise o zařazení pracovníka mezi vědecké pracovníky pracoviště. V případě, že se prokáže nezpůsobilost pracovníka, může býtvýsledek hodnocení po splnění předepsaných zákonných náležitostí důvodem k rozvázání pracovního poměru ve smyslu § 4ó odst.(1) písm. e) zákoníku práce.

Hodnocený pracovník může požádat o hodnocení formou veřejné oponentury.

Čl. 67

Základní povinností vědeckých pracovníků je ve smyslu obecně závazných právních předpisů= a v souladu se sjednanou pracovní smlouvou plně se účastnit vědecké i ostatní činnosti pracoviště

(čl. 46), soustavně se vzdělávat a trvale usilovat o nejvyššístandard vědecké práce. Jiná výdělečná činnost nebo další aktivita vědeckého pracovníka nesmí být na újmu dodržování této základní povinnosti.

Čl. 68

Vědečtí pracovníci mají právo podílet se návrhy tematiky své práce a jinými návrhy vědecké radě pracoviště a řediteli na formování zaměření pracoviště. Vlastní vědecké zájmy jsou přitom povinni sladit se zájmy a daným zaměřením pracoviště. viz zvláště § 73, odst. (1) zákoníku práce

Č1. 69

Výsledky tvořivé práce a právo publikace jsou ve smyslu předpisů o právu autorském majetkem tvůrce. Ředitel pracoviště má právo určit podmínky publikování jménem pracoviště.

Čl. 70

Závažné porušení etiky vědecké práce je v rozporu s požadavky kladenými na výkon vědecké práce.

Čl. 7l

Pracovníci mají právo ucházet se o granty a jiné dotace na svoji činnost. Rozsah oprávnění pracovníka, pracoviště a instituce udělující dotaci při hospodaření s těmito prostředky určují zpravidla dohody mezi zúčastněnými stranami.

Hlava dvanáctá

Sdružování pracovišť

Čl.72

Pracoviště Akademie se mohou v rámci své kompetence sdružovat navzáj em a s jinými subjekty .

Čl. 73

Pracoviště mohou vytvářet oborová, areálová nebo regionální sdružení pracovišť Akademie.

Čl. 74

Mezi pracovišti Akademie a dalšími subjekty lze se souhlasem Rady smluvně vytvářet společná pracoviště, která nejsou právnickými osobami.

Hlava třináctá

Spolupráce s vysokými školami

Čl. 75

Akademie podporuje všechny formy pedagogické činnosti pracovníků Akademie na vysokých školách, řešení společných vědeckých

úkolů, spolupráci v postgraduální výchově, společné využívání přístrojů a zařízení pracovníky Akademie a vysokých škol a vzájemnou účast pracovníků v orgánech Akademie a vysokých škol. Podrobnosti se podle potřeby upraví smlouvami o spolupráci mezi pracovišti Akademie a vysokých škol.

Hlava čtrnáctá

Grantová agentura Akademie

Čl. 76

Akademie může část svého rozpoČtu účelově přidělovat pracovištím Akademie , jednotlivým jejich pracovníkům nebo jejich týmům prostřednictvím interních grantů, přidělovaných Grantovou agenturou Akademie, která je interním orgánem Akademie. Působnost Grantové agentury upravují stanovy Grantové agentury, schvalované Sněmem na návrh Rady.

Část čtvrtá

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Čl. 77

Rozhodování hlasováním

Pokud není v těchto stanovách nebo ve zvláštních předpisech stanoveno jinak, platí o rozhodování hlasováním v orgánech Akademie a pracovišť Akademie tato pravidla:

a) orgán je schopen se usnášet, je-li v době hlasování přítomna nadpoloviční většina osob oprávněných k hlasování a z toho alespoň jedna osoba oprávněná zasedání řídit,

b) jestliže bylo v téže věci podáno několik návrhů, hlasuje se nejprve o návrhu podaném naposled,

c) o volbě, jmenování a odvolání osob a o udělování vědeckých hodností se hlasuje tajně; o ostatních otázkách se hlasuje zdvižením ruky, pokud se alespoň jedna pětina přítomných osob oprávněných k hlasování nevyslovila pro návrh, aby se hlasovalo taj ně ,

d) návrh je přijat, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných osob oprávněných hlasovat.

Čl. 78

Odvolání z funkcí v orgánech Akademie a na pracovištích Akademie

Zvolení a jmenovaní členové orgánů Akademie, ředitelé pracovišť Akademie a členové vědeckých rad pracovišť Akademie mohou být příslušným orgánem z funkce odvoláni

a) jestliže byli pravomocně odsouzeni pro úmyslný trestný čin,

b) jestliže se závažným způsobem zpronevěřili občanské nebo vědecké etice,

c) jestliže dlouhodobě nebo bez náležitého důvodu neplní úkoly , vyplývající z jejich funkce .

Čl. 79

První zařazení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků vědeckých oddělení pracovišť

První zařazení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků vědeckýchútvarů pracovišť na základě návrhů atestačních komisí podle čl. 66 se provede do šesti měsíců ode dne účinnosti těchto stanov. Do doby, než budou určeni vědečtí pracovníci pracoviště, tvoří shromáždéní vědeckých pracovníků pracoviště (čl. 56) všichni vysokoškolsky vzdělaní pracovníci vědeckých útvarů pracoviště.

Čl. 22

Účinnost stanov

Tyto stanovy Akademie věd České republiky byly přijaty ustavujícím zasedáním Akademického sněmu dne 25. února 1993 a schváleny usnesením vlády České republiky č.. 418 ze dne 11. srpna 1993 a tímto dnem nabyly stanovy účinnosti.