Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-05-07

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 7. května 1997 č. 285 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 179)

Vazba na záznam z jednání vlády: Database 'Vedení MŽP', View 'Dokumenty vlády\Hierarchicky'

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 179), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 7. května 1997 č. 285


S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 179)



Vláda na své schůzi dne 7.května 1997 projednala a posoudila návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených důvodů.

I.
Obecně

Podstatou předloženého návrhu je snaha zpřísnit postih za stávající trestné činy v oblasti výroby, přechovávání a obchodu s drogami a dále záměr zakotvit trestnost držení drogy pro vlastní potřebu.

Předložený návrh se domnívá, že závazky vyplývající pro náš stát z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, jsou nedostatečně promítnuty v současném právním řádu. K tomu je nutno uvést, že v článku 38 Jednotné úmluvy z roku 1961 se doporučuje smluvním stranám, aby věnovaly zvláštní pozornost opatřením směřujícím k léčení a lékařským ošetřením konzumentů drog a zajištění jejich rehabilitace. Rovněž článek 14 Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 reaguje na skutečnost, že trestného činu nedovoleného obchodu se mohou dopustit též osoby závislé na omamné látce, a proto se připouští možnost, aby místo výroku o vině a trestu, případně současně, byly tyto osoby podrobeny léčení, výchově, doléčení, rehabilitaci či resocializaci (obdobné ustanovení existuje v článku 22 odst. 1 Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971).

Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “trestní zákon”) by měl především nekompromisně postihovat osoby, které se živí obchodem s drogami a jeho prostřednictvím dosahují enormních zisků. Úplně jiný přístup je třeba zvolit u závislých narkomanů. Jestliže takové osoby odmítají léčbu, je vhodné alespoň minimalizovat jejich zdravotní rizika. Další skupina je tvořena experimentátory a jednorázovými uživateli. Ve vztahu k těmto osobám je vhodné realizovat zejména preventivně výchovnou činnost podobně jako k osobám, které drogy neužívají. Na- vrhovaná změna trestního zákona uvedené skupiny osob vůbec nezahrnuje a řeší problém s drogami represivním způsobem - zjednodušenou kriminalizací. Navrhovanou změnou, tj. bez respektování individuálního přístupu a v podstatě rovněž bez respektování preventivně výchovné činnosti lze očekávat značný nárůst pachatelů tohoto druhu trestné činnosti se všemi spojenými negativními dopady.

Zásadním nedostatkem předloženého návrhu je, že se zjednodušeně zaměřuje pouze na trestní postih a v podstatě nepřipouští možnost jiného způsobu řešení. V podstatě pouze kriminalizuje jak držení, tak i užívání všech omamných a psychotropních látek, přičemž nerozlišuje jednotlivé typy drog, jejich kvalitu, kvantitu, míru společenské závažnosti a zejména charakter činnosti tak, aby bylo možné účinně odlišit např. prvokonzumenta experimentujícího s drogou od obchodníka nebo distributora.

V zásadě lze souhlasit se záměrem předloženého návrhu na zpřísnění postihu za výrobu a distribuci drog a v tomto směru již vláda připravuje návrh novely trestního zákona zaměřeného též na zvýšení ochrany nezletilých.

Pokud jde o záměr zakotvení trestnosti držení drogy pro vlastní potřebu, řešení obsažené v předloženém návrhu by vyžadovalo další zásahy do trestního zákona i do zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (jde zejména o otázku posuzování recidivy a její význam pro výběr druhu a výměry trestu; stávající druhy trestů by patrně nevedly k odstranění příčin trestné činnosti). Lze poukázat i na zkušenosti jiných států a jejich způsob aplikace mezinárodních úmluv týkajících se drog. Z toho plyne, že uvedenou otázku je třeba posuzovat v širších souvislostech a jakékoliv řešení není jen ve změně jednoho ustanovení trestního zákona.

Vláda si je vědoma nebezpečí, které zejména výroba drog a obchod s nimi představují, včetně dalších souvislostí, které tento problém společnosti přináší, včetně jeho podílu na další kriminalitě. Předpokládá, že v nejbližší době na základě materiálu připravovaného ministryní spravedlnosti, posoudí možnosti komplexního řešení tohoto problému. Z uvedených důvodů je třeba vidět navrhovanou změnu jako dílčí řešení, které by samo o sobě zřejmě nezměnilo situaci, naopak je spojeno s rizikem vzniku dalších problémů.



II.
K jednotlivým bodům


K čl. I

K bodu 1

Zařazení navrhovaných nových skutkových podstat trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a § 188 do skutkové podstaty trestného činu nepřekažení trestného činu dle § 167 je nesystémové. Nesystémovost návrhu spočívá v tom, že navrhovatel nezařadil do tohoto ustanovení také novou skutkovou podstatu podle § 187a postihující výrobce a distributory drog, jejichž jednání je pro společnost nebezpečnější než samotné držení těchto látek.

K bodu 2

V tomto bodu je navrhováno obdobné doplnění skutkové podstaty trestného činu neoznámení trestného činu podle § 168 jako v bodě 1, navíc rozšířené jen o novou skutkovou podstatu trestného činu podle § 188a. Ke znění návrhu třeba uvést, že v § 179 je zakotvena skutková podstata trestného činu obecného ohrožení. Správně má být proto uvedeno “podle § 180c odst. 2”.

K bodu 3

Návrh na zakotvení samostatné skutkové podstaty postihující v § 187 nedovolené přechovávání omamných nebo psychotropních látek nebo jedů nelze akceptovat.

Z dikce Jednotné úmluvy z roku 1961 vyplývá, že smluvní strany nejsou obligatorně zavázány stíhat a trestat držení drog, pokud jsou určeny pro osobní potřebu, neboť tyto případy nejsou podřazeny pod pojem “závažného trestného činu”. Za taková jednání mohou smluvní strany stanovit mírnější opatření, např. pokutu nebo výtku. Z později sjednané úmluvy v této oblasti, kterou je Česká republika rovněž vázána, z článku 3 odstavec 4 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 vyplývá, že smluvní strany mohou podle svého uvážení stanovit, že vedle stíhání a potrestání bude pachatel činu uvedeného v této úmluvě podroben jen takovým opatřením jako jsou léčba, výchova, postpenitenciární péče, rehabilitace nebo resocializace. Místo potrestání v rámci trestního stíhání mohou smluvní státy přijmout jako alternativu uvedená opatření.

Dále se poukazuje na to, že navrhovaná skutková podstata § 187 směřuje zejména proti konzumentům drog, ustanovení § 187a mimo jiné i proti dealerům, kdy vyšší trestní sazba je odvozena od vyšší nebezpečnosti této trestné činnosti. Vypuštění slov “pro jiného přechovává” není proto důvodné.

Podle § 49 odst. 1 trestního zákona může soud uložit trest zákazu činnosti, dopustí-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. Jako samostatný lze tento trest uložit jen tehdy, pokud to zákon ve zvláštní části dovoluje a pokud uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.

Vzhledem k závažnosti trestné činnosti a k trestním sazbám navrhovaným u § 187a a § 188 je zřejmé, že trest zákazu činnosti nebude možné ukládat jako trest samostatný. Slova “zákazem činnosti” je proto třeba z navrhovaného znění § 187a odst. 1 a § 188 vypustit. Pokud budou splněny podmínky § 49 odst. 1 trestního zákona, může soud trest zákazu činnosti uložit vedle trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu.